39 C 36/2022-29 — Městský soud v Brně

Žalobce jako zástavní věřitel podal dne 14. 2. 2022 u zdejšího soudu návrh, kterým se domáhal nařízení prodeje zástavy ve vlastnictví zástavního dlužníka, tedy žalovaného, když se jednalo o [značka automobilu], [registrační značka] s tím, že žalobce eviduje splatné, vymahatelné a neuhrazené pohledávky za dlužníka [právnická osoba], se sídlem v [obec], když tyto pohledávky a jejich příslušenství jsou zajištěny zástavním právem k předmětnému osobnímu automobilu. Soud doručoval žalovanému jako vlastníkovi zástavy žalobu a výzvu k vyjádření k žalobě, když žalovaný tyto písemnosti řádně převzal do vlastních rukou dne 8. 3. 2022. Žalovaný se k žalobě písemně ani ústně či jinou relevantní formou nevyjádřil, neuvedl ve věci ničeho právně ani skutkově podstatného a významného. Pokud soud nařídil v této věci jednání, žalovaný měl předvolání k jednání řádně doručeno fikcí na adresu svého bydliště, když obsílky obsahující předvolání k jednání byly po marném uplynutí úložní lhůty žalovanému vloženy do poštovní schránky. Na nařízeném jednání dne 12. 8. 2022 soud jednal v nepřítomnosti žalovaného, který se k jednání nedostavil. Na tomto jednání soud provedl dokazování čtením listinných důkazů doložených do spisu, a to zejména pak výkazu nedoplatků k datu 4. 2. 2022, rozhodnutí o zřízení zástavního práva k movité věci dlužníka z 13. 5. 2021, [číslo jednací], evidenční karty vozidla, [registrační značka], detailu vyhledaného zástavního práva z 11. 1. 2022, tabulky platebních výměrů, platebního výměru na úrok z prodlení z 23. 10. 2020, platebního výměru na pokutu za opožděné podání kontrolního hlášení ze dnů 30. 11. 2020 a 16. 12. 2020, 27. 1. 2021, platebního výměru na daň z přidané hodnoty z 16. 2. 2021, 10. 3. 2021, 14. 4. 2021, platebního výměru na daň z příjmů právnických osob ze 7. 7. 2020. Po zhodnocení všech výše uvedených důkazů jednotlivě a ve vzájemném souhrnu vzal soud za prokázaný tento následující skutkový děj: Z karty vozidla, [registrační značka] je prokázáno, že toto vozidlo bylo v ČR zaevidováno jako provozované k datu 26. 2. 2021, když vlastníkem, resp. provozovatelem je zástavní dlužník a vlastníkem je firma [právnická osoba], když se jedná o obchodní korporaci, ohledně které žalobce vede splatné, vymahatelné a neuhrazené pohledávky. K tomuto vozidlu bylo zřízeno zástavní právo pro dluh v celkové výši 7 055 395 Kč, když kromě předmětného vozidla [příjmení] [jméno], [registrační značka] vyplývá z evidovaných zástavních práv, že zástavní právo bylo zřízeno i k dalším vozidlům, které nejsou předmětem tohoto řízení (detail vyhledaného zástavního práva z 11. 1. 2022, karta vozidla na č. l. 7, rozhodnutí o zřízení zástavního práva z 13. 5. 201, [číslo jednací]). Pohledávka žalobce jako zástavního věřitele ve výši 5 597 561,70 Kč se zákonným úrokem od 5. 2. 2022 a s kapitalizovanými úroky 3 265 Kč do 4. 2. 2022 je žalobcem prokázána výkazem nedoplatků ze 4. 2. 2022, když tento dluh dle platových výměrů nebyl uhrazen a z dalších listinných důkazů, konkrétně ze seznamu platebních výměrů vyplývá, že celkový dluh na nedoplatcích činí 6 912 895 Kč s aktuálním nedoplatkem 5 085 359 Kč. Žalobce ve věci doložil k listinným důkazům i platební výměry na úrok z prodlení z 23. 10. 2020, pokutu za opožděné kontrolní hlášení z 30. 11. 2020, 16. 2. 2020, 27. 1. 2021, platební výměr na daň z přidané hodnoty z 16. 2. 2021, 10. 3. 2021, 14. 4. 2021, 7. 7. 2020. Z výše zmiňovaných listin, vesměs z výkazu nedoplatků, rozhodnutí o zřízení zástavního práva, přehledné tabulky platebních výměrů, platebního výměru na úrok z prodlení, platebního výměru na pokutu za opožděné podání kontrolního hlášení a platebního výměru na daň z přidané hodnoty vyplývá, resp. je osvědčeno, že pohledávka zástavního věřitele v celkové výši 5 597 561,70 Kč, pohledávky na příslušenství daní na úroku z prodlení a v neposlední řadě i zákonný úrok z prodlení od 5. 2. 2020 je nadevší pochybnost prokázána a je s ohledem na nečinnost žalovaného možno tuto označit jako nespornou, neboť žalovaný neuvedl žádné relevantní skutečnosti, které by osvědčovaly, byť i částečný zánik pohledávky plněním ze strany dlužníka (výkaz nedoplatků z 4. 2. 2022, rozhodnutí o zřízení zástavního práva, tabulka platebních výměrů s původním a aktuálním nedoplatkem, platební výměr na úrok z prodlení z 23. 10. 2020, platební výměr na pokutu za opožděné podání kontrolního hlášení ze dnů 30. 11. 2020, 16. 12. 2020, 27. 1. 2021, platební výměry na daň z přidané hodnoty ze dnů 16. 2. 2021, 10. 3. 2021, 14. 4. 2021, platební výměr na daň z příjmů právnických osob ze 7. 7. 2020). Závěrem tedy lze shrnout, že podle § 358 odst. 1 zákona o zvláštních řízeních soudních soud nařídí prodej zástavy, doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem. Rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy je vykonatelné dnem, kterým nabylo právní moci. Skutečnosti uvedené v § 358 odst. 1 věta prvá jsou doloženy listinami, vesměs výměry a rozhodnutími žalobce, soud tedy má za to s ohledem na nečinnost žalovaného, že existence pohledávky zajištěné zástavním právem k motorovému vozidlu je prokázána a nesporná, když pouze a toliko z procesní opatrnosti bylo nařízeno ve věci jednání s tím, že soud očekával, že se žalovaný dostaví a zaujme ústní formou na tomto jednání stanovisko. Protože se tak nestalo a žalovaný neuvedl ničeho právně a skutkově významného, soudu nezbývá nic jiného, než konstatovat, že žaloba, resp. návrh na soudní prodej zástavy je důvodný, a proto také žalobě vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto usnesení. Žalobci jako zástavnímu věřiteli žádné náklady řízení nevznikly, resp. z jeho strany nebyly žádné požadovány, žalovanému náklady řízení v této věci přiznat nelze, soud proto o nákladech řízení rozhodl tak, jak vyplývá z výroku II. tohoto usnesení. Zástavnímu věřiteli jako žalobci by vznikla poplatková povinnost k úhradě soudního poplatku za podání návrhu, ale protože žalobce je osvobozen od soudních poplatků dle § 11 odst. 2 písm. a) zákona o soudních poplatcích a žalovaný nebyl v této věci úspěšný, žalovanému bylo rovněž ve výroku III. uloženo, aby podle ustanovení § 2 odst. 3 zaplatil soudní poplatek v této věci českému státu - Městskému soudu v Brně ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto usnesení, tedy ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o.s.ř.