47 C 113/2003-1060 — Městský soud v Brně

1. Žalobce podal žalobu 14. 4. 2003 na zaplacení částky 21 470 967 Kč s úrokem z prodlení. V žalobě uvedl zejména následující. Žalobce na základě podnikatelských oprávnění od 1993 dosud provozuje útulek pro opuštěná zvířata – zvířata odchycené na území [obec]. Do roku 1998 žalobce svůj útulek financoval převážně ze svých prostředků, aniž by dostával od [obec] či žalovaného jakoukoli částku. Koncem 1999 na provozování útulku začalo přispívat [obec], avšak výlučně na zvířata, u nichž neuplynula doba 1 roku od jejich nalezení a umístění do útulku, přičemž výše těchto příspěvků nestačila ani na pokrytí 1/3 skutečně vynaložených nákladů žalobcem na péči o zvířata. Na náhradu nákladů vynaložených žalobcem na péči o opuštěná zvířata, která po uplynutí 1 roku ve smyslu § 135 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jako „obč. zák.“) přešla do vlastnictví státu, nepřispíval žalobci žádnou částkou ani [stát. instituce], ani [anonymizována dvě slova] [obec] – [anonymizováno], ani žalovaný. Žalobcem dopisem z 31. 12. 2002 doručeným žalovanému 6. 1. 2003 popsal stav. Žalovaný 31. 3. 2003 nároky žalobce odmítl, m. j. aktualizovaný seznam zvířat k 28. 2. 2003 označil jako podklad zcela nedostatečný. Vyčíslení nákladů na péči o zvířata v majetku žalovaného musí vycházet z přesné evidence zvířat a musí se odvíjet od individuálně určeného zvířete a počtu dní jeho umístění v útulku. Náklady za jeden pobytový den zvířete v žalobcově útulku představují minimálně u velkého zvířete částku 151,80 Kč, u středně velkého zvířete 133,80 Kč a u malého zvířete 123,80 Kč. Ve vlastnictví žalovaného jsou ve smyslu § 135 obč. zák. zvířata, o něž se vlastník do jednoho roku nepřihlásil (první takové zvíře bylo umístěno v útulku žalobce 7. 4. 1993). Náklady, které žalobce vynaložil ve výši 21 470 967 Kč, představují součet nákladů na péči na jednotlivá zvířata v útulku žalobce. Žalovaný je ze zákona povinen starat se a pečovat o zvířata, která jsou v jeho vlastnictví. Péče o opuštěná zvířata je zcela na okraji zájmu žalovaného. Žalobce omezil„ své nároky na náhrada nákladů vynaložených za poslední 2 roky před podáním žaloby“. Žalobce chtěl s Českou republikou o smírném vyřešení problému jednat koncem roku 2001 a v průběhu 2002, avšak nenašel žádného konkrétního představitele státu, který by se cítil kompetentní o věci jednat. Přitom státní orgány v posledních měsících roku 2002 nebyly jednatelce žalobce ani schopny sdělit název a adresu příslušného státního orgánu, kterému by mohla svojí žádost zaslat. Žalobce chtěl žalobou nejprve zaplatit částku 21 470 967 Kč s úrokem z prodlení s tím, že tato částka představuje náklady na péči o zvířata, kterou žalobce vynaložil za období od 14. 4. 2001 do 13. 4. 2003. Dne 29. 4. 2004 žalobce navrhl připuštění změny žaloby v podobě rozšíření částky o 21 847 215,20 Kč, a to s tvrzením, že žalobce při poskytování péče opuštěným zvířatům ve vlastnictví žalovaného za období od 14. 4. 2003 do 13. 4. 2004 musel vynaložit náklady ve výši 21 847 215,20 Kč (č. l. 44 a násl.); soud připustil takovou změnu žaloby (blíže viz text níže). 2. Žalovaný navrhl žalobu v plném rozsahu zamítnout a uvedl zejména následující. Žalovaný vyzval žalobce dopisem z 31. 3 2003 k předložení seznamu zvířat s jejich přesnou identifikací, neboť seznam k datu 31. 3. 2003 doručený žalobcem byl neprůkazný, a tudíž zakládající pochybnosti o věrohodnosti tvrzených skutečností. Žalobce však namísto dalšího konstruktivního jednání podal žalobu. Žalovaný neměl v úmyslu nesplnit svoji zákonnou povinnost, pouze žádal, aby byl nezpochybnitelným způsobem specifikován předmět plnění, což je v závazkových vztazích běžné. K fyzickému předání zvířat žalovanému ani v jednom případě nedošlo, žalobce se stará o zvířata ze své vlastní vůle (č. l. 55). Identifikace žalobcem provedená (např. pes kříženec, černý, NO) je nedostatečná, neboť při značném počtu žalobcem takto uvedených zvířat může lehce dojít k záměně zvířat a je neprůkazný, jak dlouho je zvíře v útulku (č. l. 80). Na nedostatky v označování zvířat a s tím spojené problémy při jednoznačné identifikaci zvířat poukazovala už v 1999 [ulice] [anonymizována dvě slova] v [obec]. Žalovaný byl upozorněn písemně na existenci opuštěných zvířat ve vlastnictví státu až dopisem žalobce z 31. 12. 2002 a do tohoto data i poté žalobce nakládal se zvířaty jako s vlastním majetkem (č. l. 113). Přitom z § 135 obč. zák. plyne, že nikdo není oprávněn si ponechat opuštěnou věc, u níž je znám vlastník a je povinen ji vlastníkovi vydat, jinak by zasahoval neoprávněně do výkonu vlastnického práva. Žalobci muselo být od začátku zřejmé, že nakládá s vlastnictvím státu a že jedná neoprávněně; žalovaný od prvního sdělení žalobce požadoval jasné a průkazné doložení tvrzení žalobce (č. l. 113). Chování a postup žalobce je v rozporu s dobrými mravy (č. l. 164). Pokud by žalovaný věděl, že je vlastníkem zvířat, přistupoval by k výkonu svého vlastnického práva zodpovědně, s péčí řádného hospodáře, tak aby zajistil zvířatům nejen řádnou péči, ale aby dostál i svým závazkům co nejúčelněji a nejefektivněji vynakládat prostředky státního rozpočtu např. včasným darováním zvířat (č. l. 164). Kdyby byla tvrzení žalobce prokázána, na uzavření smlouvy s žalobcem by žalovaný nepřistoupil a trval by na vydání zvířat (č. l. 164). 3. Průběh řízení byl složitý. Soud na jednání [osobní údaje žalobce] [číslo] připustil změnu žaloby tak, aby bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobci 43 318 215 Kč a dále 3 % úrok z prodlení z částky 21 847 215 Kč za období od 14. 4. 2004 do zaplacení (č. l. 83, resp. 94). Na jednání 30. 1. 2007 soud rozhodl (č. l. 153, resp. 156), že„ nárok žalobkyně na zaplacení částky 14, 389.392 Kč s 3% úrokem z prodlení od 1. 2. 2003 do zaplacení, která je požadována za péči o psy uvedené ve výpočtu nákladů od 13. 4. 2001 do 13. 4. 2004 pod pořadovým číslem 1 až 100, s výjimkou nákladů na psa [anonymizováno], uvedeného pod položkou 29, se vylučuje k samostatnému řízení.“. Soud usnesením z 27. 8. 2008 č. j. 47 C 113/2003-185 – a následně i usnesením z 8. 9. 2010 č. j. 47 C 113/2003-201 - přerušil řízení do pravomocného rozhodnutí ve věci vedené u soudu pod sp. zn. 47 C 183/2007. Věc vedená u zdejšího soudu pod sp. zn. 47 C 183/2007 byla právě shora citovaná vyloučená věc mezi stejnými účastníky. V řízení vedeném pod sp. zn. 47 C 183/2007 došlo nejprve ke kasaci ze strany Krajského soudu v Brně a následně ke kasacím ze strany Nejvyššího soudu. Řízení vedené pod sp. zn. 47 C 113/2003 bylo opakovaně přerušováno do pravomocného skončení řízení vedeného mezi stejnými účastníky pod sp. zn. 47 C 183/2007 (viz usnesení č. j. 47 C 113/2003-268, 47 C 113/2003-272, 47 C 113/2003-276, 47 C 113/2003-278, 47 C 113/2003-288) a následně bylo přerušeno do pravomocného skončení řízení o ústavní stížnosti žalobce (č. j. 47 C 113/2003-327). Související řízení sp. zn. 47 C 183/2007 definitivně skončilo až na základě usnesení Ústavního soudu z 28. 1. 2020 sp. zn. I. ÚS 3893/19, kterým byla jako zjevně neopodstatněná odmítnuta (viz č. l. 333) ústavní stížnost žalobce. Krajský soud v Brně rozsudkem napadeným ústavní stížností (rozsudkem z 13. 11. 2018 č. j. 37 Co 92/2015-728) žalobu s požadovaným úrokem z prodlení zamítl. Odvolací soud uzavřel, že žalobce neunesl důkazní břemeno ohledně prokázání skutečnosti, kteří psi, respektive kolik psů vlastněných žalovaným bylo v rozhodném období v péči žalobce (základ nároku nebyl dán). Nejvyšší soud usnesením napadeným ústavní stížností (usnesením z 9. 10. 2019 č. j. 28 Cdo 733/2019-745) dovolání žalobce odmítl jako nepřípustné (m. j. s tím, že založil-li odvolací soud své rozhodnutí na důkazech, jež soudy shledaly neprokazujícími základ nároku, nevyplývá-li z nich konkrétní počet psů, za péči o něž by jí příslušela požadovaná náhrada, nelze jeho závěry považovat za nekorektní). 4. Žalobce uplatnil více nároků se samostatným skutkovým základem - vždy období tvrzených nákladů za toho kterého konkrétního psa je samostatný skutkový základ (jak soud vysvětlil účastníkům již v usnesení z 29. 4. 2021 či z 11. 6. 2021). 5. Předmětem tohoto řízení - po shora uvedeném vyloučení žalobních nároků ohledně zvířat pod pořadovým [číslo] až 100 – byla (do připuštění změny žaloby a rozhodnutí o částečném zastavení řízení usnesením z 11. 6. 2021 č. j. 47 C 113/2003-632) náhrada nákladů žalobcem skutečně vynaložených na péči o zvířata (hlavně psy) uvedených v žalobcem uvedeném Seznamu zvířat pod č. 101 až 601 za dobu od 14. 4. 2001 do 13. 4. 2004, a to v následujícím smyslu (jde o citaci tabulky, kterou žalobce – k výzvě soudu z 10. 5. 2005 na č. l. 128 - předložil soudu 1. 7. 2005; viz č. l. 130 ve znění doplnění u 26. 4. 2006 na č. l. 134): Pořadové číslo zvířete – Datum příjmu do útulku žalobce – Jméno zvířete – Nárokovaný počet dní – Finanční náklady na 1 den – Celkem žalobcem žalováno (u toho kterého zvířete): 101 – 08.05.00 – [anonymizováno] – 1072 – 133,80 Kč – 143 433,60 Kč 102 – 15.05.00 – [anonymizováno] – 1001 – 133,80 Kč – 133 933,80 Kč