61 C 208/2020-63 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se návrhem podaným dne 1.9.2020 domáhal vydání rozsudku, kterým by soud zavázal žalovaného k zaplacení dlužného pojistného. Uváděl, že s žalovaným jako pojistník uzavřel pojistnou smlouvu [číslo] kterou bylo sjednáno hromadné pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Smlouva sjednávala pojištění šesti vozidel vyjmenovaných na listech vozidel, která jsou přílohou pojistné smlouvy, a to automobilů s [registrační značka], [anonymizováno] [číslo], [anonymizováno] [číslo], [anonymizováno] [číslo], [anonymizováno] [číslo] a [anonymizováno] [číslo] Počátek pojištění jednotlivých vozidel byl u prvního a druhého z výše uvedených 1.3.2007, dalších tří od 1.7.2007 a posledního z nich od 26.11.2007. Pojištění zaniklo pro neplacení dne 24.5.2007 a ve vztahu k automobilu s [registrační značka] k 28.6.2009. Žalovaná částka byla součtem předepsaných pojistných, které činilo v případě prvních dvou automobilů 15 438 Kč, v případě třetího vozidla 11 405 Kč a dále, v pořadí výše uvedeném, 5 849 Kč, 2 640 Kč a 8 865 Kč. Za dobu trvání pojištění žalovaný z celkem předepsaného pojistného, které činilo 59 635 Kč, uhradil pouze částku 11 000 Kč a zbývající dluh ve výši 47 419 Kč uznal co do důvodu a výše. 2. Městským soudem v Brně byl ve věci vydán elektronický platební rozkaz, proti kterému žalovaný podal v zákonné lhůtě odpor odůvodněný tak, že uplatněný nárok považuje za promlčený. Nedatované uznání dluhu předložené žalobcem je žalovaným skutečně podepsáno a k tomuto podpisu došlo 13.8.2010. Tento podpis však žalobce žádal ověřit a z tohoto důvodu jej na pobočce České pošty 6.9.2010 uznal žalovaný za vlastní. S ohledem na datum podpisu tedy k uznání došlo 13.8.2010. Jestliže se právo uznané dlužníkem co do důvodu i výše promlčuje za deset let ode dne, kdy k uznání došlo, pak bylo právo žalobce promlčeno, neboť žalovaný svůj závazek uznal již při podpisu listiny 13.8.2010 a žaloba podaná k soudu 1.9.2020 tedy vymáhá již uznaný dluh. Žalovaný navíc v odporu argumentoval tím, že podle jeho názoru se na vztah mezi účastníky vztahuje právní úprava obchodního zákoníku, tedy z. č. 513/1991 Sb., podle něhož platila promlčecí doba čtyřletá. 3. Ve věci bylo nařízeno jednání na 7.2.2022. Žalobce omluvil svou neúčast s ohledem na nutnou cestu z [obec] do [obec] prostředky hromadné dopravy a výslovně souhlasil, aby věc byla projednána v jeho nepřítomnosti. K námitce promlčení vznesené žalovaným se vyjádřil tak, že za datum uznání závazku považuje den 6.9.2010 a pokud jde o aplikaci obchodního zákoníku, pak ust. § 261 odst. 7 tohoto právního předpisu vztahy založené pojistnou smlouvou zcela jasně vylučuje z obchodních závazkových vztahů. 4. Soud u jednání dne 7.2.2022 provedl dokazování pojistnou smlouvou včetně pojistných podmínek a údajů o připojených vozidlech, která potvrzují tvrzení žalobce uvedená v žalobě. Žalovaný navíc neexistenci smlouvy ani žalobcem tvrzený obsah nepopíral. Nezpochybňoval ani dluh existující shodně s tvrzeními žalobce v roce 2009 a jeho argumentace se týkala výslovně písemného uznání dluhu. 5. Z této listiny vzal soud za prokázané, že uznává co do důvodu a výše dluh žalovaného vůči žalobci ve výši 47 419 Kč, který je dán právem věřitele na úhradu dlužného pojistného z pojistné smlouvy [číslo] č. návrhu [číslo] za období od 1.7.2010 do 28.6.2009 (?). Dlužná částka měla být uhrazena dlužníkem na účet věřitele č. [bankovní účet], [variabilní symbol]. Listina dále obsahovala prohlášení o svobodné vůli, vyloučení tísně a nápadně nevýhodných podmínek na straně dlužníka, nebyla datována a podpis dle shodného vyjádření účastníků patřil žalovanému. V levém dolním rohu listiny se nachází ověřovací doložka poř. [číslo] podle ověřovací knihy [příjmení] [obec a číslo]. Osobou, která uznala podpis na listině za vlastní je [celé jméno žalovaného], narozen [datum], adresa pobytu [obec], [ulice a číslo], předloženým dokladem totožnosti je [číslo obč. průkazu] a podepsána jako ověřovatel je [jméno] [příjmení], připojeno je razítko České pošty se státním znakem a pod ním uvedeným [číslo]. K uzáaní dle ověřovací doložky došlo 6.9.2010. V pravém horním rohu je pak umístěno razítko podatelny žalobce s datem 9.9.2010. 6. Soud doplnil dokazování účastnickou výpovědí žalovaného, ze které zjistil, že s žalobcem uzavřel pojistnou smlouvu, dlužná částka byla řešena v roce 2010 a on 13.8.2010 podepsal uznání dluhu a šel ho doručit na podatelnou [anonymizována dvě slova] do [anonymizováno]. Tam mu bylo řečeno, že podpis musí být ověřený, proto ho 6.9.2010 ověřil na poště a 8.9.2010 doporučeně odeslal žalobci. Dluh vznikl tak, že neměl celou částku na zaplacení, jeho podnikání bylo v takovém stavu, že měl více závazků a reagoval vždycky až na upomínku. Po uznání již žádnou upomínku nedostal, ozvali se mu teprve v roce 2020. Nabídl splátky, chtěl dluh zaplatit natřikrát a nechtěl si v současné epidemické situaci brát půjčky. Na to žalobce odmítl přistoupit. 7. Současně žalovaný soudu předložil diář z roku 2010 a pro porovnání i diáře z let 2020 a 2022. Soud prohlédnutím těchto záznamníků žalovaného zjistil, že obsahují v podstatě každodenní poznámky žalovaného týkající se vydání, osobních záležitostí a pravděpodobně i podnikání, jsou zde zapisovány platby identifikované jménem nebo označením firmy nebo důvodem vydání, zapisovány jsou zde i schůzky, poznámky o tom, zda má žalovaný schůzku, někomu volal nebo naopak volat má. V diáři pro rok 2010 je na stránce s datem 27.7 poznámka„ V pojišťovna“, V je v kroužku, což podle vysvětlení žalovaného znamená, že měl volat. Protože je záznam přeškrtnutý, značí to, že telefonoval. Protože u [anonymizováno] měl jednu jedinou pojistku, záležitost se tedy musela týkat projednávané věci. Z pořízených kopií stránek diáře žalovaného pro rok 2010 vzal soud za prokázané, že dne 13.8 je zde záznam„ [anonymizováno] pojišťovna uznání dluhu“, dne 6.9. záznam„ Pošta ověření“ a 8.9.„ Pošta poslat [anonymizováno]“. 8. Soud zhodnotil výsledky provedeného dokazování a dospěl k závěru, že je namístě vzít za prokázanou argumentaci žalovaného. Jeho tvrzení zcela korespondují s obsahem jeho diáře a není důvod neuvěřit vysvětlení, které zcela logicky odpovídá obsahu uznání závazku i posloupnosti a datům jednotlivých úkonů v souvislosti s uznáním závazku. Soud považuje za nepochybné, že žalovaný dlužnou částku žalobci dlužil, jak ostatně sám potvrzuje. Svůj závazek uznal a dle záznamů v diáři již 13.8.2010 toto uznání existovalo a žalovaný měl snahu je předat žalobci. Vzhledem k tomu, že mu bylo sděleno, že listina musí mít ověřený podpis, uznal podpis na listině za vlastní následně na pobočce [anonymizováno] dne 6.9.2010 a tuto listinu posléze doručil žalobci. Je namístě ztotožnit se s argumentací právního zástupce žalovaného, že promlčecí lhůta, tedy nová promlčecí lhůta dle ust. § 110 odst. 1 z. č. 40/1964 Sb. (obč. zák.), podle které bylo-li právo dlužníkem písemně uznáno co do důvodu i výše, promlčuje se za deset let ode dne, kdy k uznání došlo, počala běžet již vyhotovením uznání, případně připojením podpisu dlužníka na této listině. Jestliže tedy žalobce uplatnil návrh na zaplacení dlužné částky u soudu dne 1.9.2020, došlo k tomu po uplynutí desetileté promlčecí lhůty, která skončila 13.8.2020. 9. Soud si je vědom, že svůj závěr o datu podpisu, které na uznání závazku není uvedeno, založil na účastnické výpovědi samotného žalovaného a obsahu listin jím předložených (diář roku 2010 a ilustrativně i z roku 2020 a 2022). Vycházel však přitom ze zcela věrohodného projevu žalovaného v rámci dokazování u nařízeného jednání, kterého se nezúčastnil zástupce žalobce. Má za to, že účastnická výpověď je jedním ze zákonem předpokládaných důkazních prostředků a není namístě předpokládat a priori, že není pravdivá jen proto, že obsah svědčí ve prospěch účastníka, který ji podává. 10. Na okraj soud poznamenává, že pokud by pohledávka nebyla žalobcem uplatněna, i z jeho pohledu, na samém konci uznáním prodloužené desetileté promlčecí lhůty, řešený problém by nenastal. 11. Úspěšnému žalovanému soud přiznal náhradu nákladů řízení tvořených odměnou advokáta. Za účelně vynaložené v tomto směru soud považuje tři úkony právní pomoci spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, sepisu odporu proti platebnímu rozkazu s písemným vyjádřením ve věci a účasti u jednání dne 7.2.2022 po 3 020 Kč dle ust. § 6 a § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen a.t.), tří náhrad hotových výloh po 300 Kč podle ust. § 13 odst. 1 a 3 a.t. a 21% DPH z těchto nákladů. Žalovanému tedy byla přiznána náhrada v celkové výši 12 051,60 Kč.