112 C 1/2023-114 — Městský soud v Brně

1. Žalobou ze dne , datum, se žalobce domáhal zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tak, že při preventivní kontrole odběrného místa na adrese , adresa, zjistil neoprávněný odběr elektřiny, když počítadlo ukazovalo menší stavy než při předchozím odečtu. V místě bylo nainstalováno kontrolní měřící zařízení pro období od , datum, do , datum, . Elektroměr byl následně demontován a expertízou byly zjištěny známky zásahu – přetočení číselníku. Žalovaná částka sestává z náhrady škody za neoprávněný odběr stanovené dle vyhlášky č. 359/2020 Sb. za 36 měsíců (, datum, – , datum, ), při denní spotřebě 153 kWh (spotřeba naměřená kontrolním měřicím zařízením), po odečtení již uhrazeného množství elektřiny ve výši 64 095 kWh a dále z náhrady oprávněných nákladů na zajištění neoprávněného odběru a DPH. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes výzvy žalobce.2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Uvedl, že nebyl přítomen prováděným kontrolám elektroměru ani jeho odmontování a nelze tak s jistotou určit, zda a kdy bylo s elektroměrem manipulováno. K přetočení číselníku mohlo dojít ze strany třetích osob, například konkurence žalovaného, když elektroměr je umístěn v salónku restaurace, kam lze bez zpozorování personálu bez problému vniknout.3. V dalším průběhu řízení strany setrvaly na svých neslučitelných stanoviscích.4. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav:5. Z protokolu o kontrolním měření (č. l. 59) bylo zjištěno, že toto bylo prováděno v období od , datum, do , datum, bylo na odběrném místě na , adresa, (dále jen „odběrné místo“). Tímto měřením byla zjištěna spotřeba elektřiny na odběrném místě ve výši 4 896 kWh (z protokolu o instalaci kontrolního měření). Kontrolní měřič odebrané elektřiny byl v odběrném místě instalován z důvodu podezření na stáčení stávajícího elektroměru, když hodnoty odebrané elektřiny byly nižší než při předchozím měření (patrno z fotografií na č. l. 46 a 46 p. v.). Dne , datum, byla provedena kontrola, při které byl stávající elektroměr vyměněn a odeslán k vypracování expertního znaleckého posudku (č. l. 4 až 6, stav zaznamenán na fotografii z č. l. 47). Kontrolní zařízení bylo odmontováno (ze zápisu o provedené kontrole odběrného místa ze dne , datum, ). Naměřené hodnoty jednotlivých kontrol prokazuje fotografie ze dne , datum, (VT 23 817 kWh, NT 107 504 kWh), ze dne , datum, (VT 19 316 kWh, NT 93 663 kWh) a ze dne , datum, (VT 20 533 kWh, NT 97 674 kWh).6. Ze znaleckého posudku vyplynulo, že úřední značky vtisknuté do plomb zabraňujícím neoprávněné dispozici s elektroměrem, jsou falešné. Rovněž bylo zjištěno, že číselník elektroměru vykazuje známky opakovaného násilného přetáčení. V okolí číselníku byly nalezeny ulpělé dřevěné piliny, které nasvědčovaly tomu, že k přetočení pachatel použil dřevěný předmět. Ze zjištěných skutečností však nebylo možné určit stav číselníků před započetím jeho přetáčení. Znalec dospěl k závěru, že k neoprávněnému odběru elektrické energie došlo (ze znaleckého posudku č. 100/2022, č. l. 7 až 15).7. Z faktury č. , hodnota, byla zjištěna spotřeba elektřiny odběrného místa za období od , datum, do , datum, ve výši 14,565 MWh. Z faktury č. , hodnota, byla zjištěna spotřeba elektřiny předmětného odběrného místa za období od , datum, do , datum, ve výši 13,245 MWh. Fakturou č. , hodnota, byla žalovanému vyúčtována odebraná elektřina za období od , datum, do , datum, ve výši 14,118 MWh částkou , částka, . Za období od , datum, do , datum, byla žalovanému vyúčtována odebraná elektřina ve výši 17,897 MWh na částku , částka, . Za období od , datum, do , datum, byla žalovanému vyúčtována odebraná elektrická energie ve výši 33,849 MWh na částku , částka, . Za období od , datum, do , datum, byla žalovanému vyúčtována odebraná elektřina ve výši 54,608 MWh na částku , částka, (faktury na č. l. 48 a násl., č. l. 79 a násl.)8. Výše neoprávněného odběru v odběrném místě za období od , datum, do , datum, , tj. za 1096 dní, při průměrné denní spotřebě 153 kWh zjištěné protokolem o kontrolním měření, činila 167 688 MWh. Náhrada za tento neoprávněný odběr sestává z částek ceny neoprávněně odebrané energie a daně z elektrické energie. Po odečtení vyúčtované a již zaplacené energie ve výši 64 095 MWh, činí celková výše náhrady částku , částka, za 103 593 MWh neoprávněně odebrané elektřiny. Ocenění neoprávněně odebrané elektřiny vychází z cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 9/2020 ER a č. 10/2020 ER.9. Z přehledu oprávněných souvisejících nákladů (č. l. 17) soud zjistil, že tyto sestávají z nákladů dvou zaměstnanců energetické kontroly ve výši , částka, , administrativního paušálu ve výši , částka, a nákladů za úřední přezkoušení ve výši , částka, (výše sazeb doložena ceníkem společnosti Eg.D účinným od , datum, , ze systému soudu ISAS). Tyto ceny v zásadě jsou obdobné těm u Pražské energetiky (č. l. 56). Dále náklady žalobce tvoří náklady vynaložené na expertní posudek ve výši , částka, a náklady na znalecký posudek ve výši , částka, , přičemž tyto částky vyplývají z faktury č. , tel. číslo, (č. l. 77) dodavatele NTL Forensics a.s. a z předávacích protokolů (č. l. 77 p. v. a 78) znaleckých posudků a expertních posudků obou ze dne , datum, (výkon činnosti i způsob stanovení ceny činností byl podepřen rámcovou smlouvou). V neposlední řadě žalobce v přehledu uvádí náklady na činnosti spojené s kontrolou, zjištěním a technicko - dokumentační činností na odběrném místě ve výši , částka, , jejichž výše vychází z cenových ujednání dle čl. V. Rámcové smlouvy č. , hodnota, (ve výši , částka, ) a z cenových ujednání dle čl. V Rámcové smlouvy č. , hodnota, (ve výši , částka, ) (provedena k důkazu , datum, , rovněž č. l. 109 a 110).10. Kontrolou odběrného místa konanou dne , datum, a dne , datum, nebyly zjištěny žádné skutečnosti nasvědčující opakování neoprávněného odběru (ze zápisu o provedené kontrole ze dne , datum, a ze dne , datum, , č. l. 60 až 63).11. Dne , datum, se uskutečnilo jednání mezi žalobcem a žalovaným (č. l. 18), na němž bylo žalovanému oznámeno zjištění o neoprávněném odběru elektřiny a výše náhrady za takový odběr (ze zápisu z jednání ID 4000003615). Žalovanému byla dne , datum, vyúčtována částka , částka, za neoprávněný odběr. Splatnost byla stanovena dne , datum, (z faktury č. , hodnota, ). Žalovaný byl vyzván k úhradě částky , částka, , nicméně marně (z výzvy ze dne , datum, , č. l. 19). K této výzvě žalovaný sdělil, že dlužnou částku neuznává (z přípisu ze dne , datum, , č. l. 20).12. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.13. Žalobce, jakožto distributor elektrické energie, provedl v souladu s ustanovením § 49 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona (dále jen „energetický zákon“), v odběrném místě kontrolní měření množství odebrané elektřiny. Důvodem pro kontrolní měření bylo podezření na neoprávněný odběr elektřiny, když počítadlo elektroměru v odběrném místě vykazovalo nižší hodnoty než při předchozím odečtu. Dle § 51 odst. 1 písm. e) bod 1. energetického zákona, je neoprávněným odběrem mimo jiné odběr měřený měřícím zařízením, které „zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě výrobce elektřiny, obchodníka s elektřinou, provozovatele distribuční soustavy v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřícího zařízení jeho součásti či příslušenství“. Za účelem zjištění, zda se jednalo skutečně o neoprávněný odběr ve smyslu citovaného ustanovení, či zda došlo k poruše elektroměru, byl elektroměr předán ke znaleckému přezkoumání. Na základě prohlídky elektroměru, včetně jistících prvků zabraňujících jeho neoprávněné manipulaci, znalec dospěl k jednoznačným závěrům, tedy že do elektroměru bylo zasaženo, údaje o skutečné spotřebě elektrické energie byly pozměněny a došlo tak k neoprávněnému odběru elektrické energie.14. V souladu s § 51 odst. 2 energetického zákona se neoprávněný odběr bez dalšího zakazuje. Pokud se kdokoliv dopustí neoprávněného odběru elektrické energie, jedná protiprávně a zakládá svou odpovědnost za škodu z takového jednání vzniklou. Náhrada škody způsobená odběratelem dodavateli v důsledku neoprávněného odběru elektřiny se řídí primárně energetickým zákonem spolu s prováděcími předpisy. Subsidiárně pak lze použít obecnou úpravu náhrady škody obsaženou v zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , dostupné mimo jiné v systému ASPI pod č. JUD245637CZ). Odpovědnost odběratele za škodu způsobenou neoprávněným odběrem je pak koncipována energetickým zákonem jako odpovědnost objektivní (mimo jiné rozsudek Nejvyššího soudu z , datum, , sp. zn. , spisová značka, , dostupný v systému ASPI pod č. JUD642489CZ, tedy bez ohledu na zavinění.15. Jak bylo uvedeno výše, existence neoprávněného odběru vyplývá z protokolů o kontrolním měření a fotodokumentace, které poukazují na skutečnost, že elektroměr při pozdějším měření vykazoval nižší hodnoty oproti odečtům dřívěj