116 C 213/2017-482 — Městský soud v Brně

1. Žalobou z 20. 4. 2017 se žalobce a) (původně spolu se žalobcem b/, který vzal žalobu při jednání zpět) po postupném opakovaném upřesnění a změně, jež byla připuštěna usnesením zdejšího soudu z 31. 8. 2018, č. j. 116 C 213/2017-250, a posléze i při jednání 18. 1. 2023 domáhal zaplacení částek specifikovaných ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku. Primárně žaloba směřovala proti žalovanému 1), následně byla žaloba rozšířena o další žalované 2) a 3). Podstata sporu tkví v tom, že žalovaný 1) se stal v důsledku jednání žalovaného 3) za zprostředkování žalovaného 2) podílovým spoluvlastníkem nemovitosti, jejímž podílovým spoluvlastníkem do té doby byli v rozsahu 1/4 žalobce a) a původním žalobcem b).2. Požadavek na placení uvedené částky vůči žalovanému 1) je odůvodněn tím, že po nabytí podílu na uvedené nemovitosti žalovaný 1) zasahoval do práv žalobce tak, že ten pociťoval naprostou ztrátu soukromí, bezpečí domova, obavu o majetek, zdraví a životy sebe i rodiny. Svůj platební požadavek odůvodnil tím, že u něj došlo ke vzniku zdravotní újmy, kdy je nucen užívat psychofarmaka, je v depresi a trpí pocity bezmoci. V rámci přípravného jednání žalobce vymezil případy porušení povinnosti žalovaným 1), v jejichž důsledku mělo dojít k dané újmě tak, žea) dne 30. 5. 2016 se jednalo o vniknutí jednatele žalovaného 1) s další osobou do suterénní části nemovitosti, která měla být na základě dřívější dohody spoluvlastníků užívána žalobcem,b) žalovaný 1) nesouhlasil s uzavřením smlouvy o dodávce vody žalobcem s Brněnskými vodovody a kanalizacemi,c) dne 21. 9. 2016 měl být žalobce napaden zaměstnancem realitní kanceláře (žalovaného 2/) , jméno FO, , který na jejich pozemek vnikl. Dotyčného měl poslat jednatel žalovaného 1),d) dne 29. 9. 2016, 14. 3. 2017 a 18. 5. 2017 byly v dopisech právního zástupce žalovaného 1) uváděny lživé informace mající znaky útisku, stejně v replice k vyjádření žalobce k žalobě z 28. 8. 2017,e) dne 17. 5. 2017 byla podána žaloba na vydání bezdůvodného obohacení, kterou lze charakterizovat jako vydírání,f) dne 5. 5. 2016 i jindy prováděl jednatel žalovaného 1) v domě stavební práce bez souhlasu žalobce, kdy kromě nich odmontoval plynoměr z bytu žalovaného, tím byl dům znehodnocen,g) dne 13. 5. 2016 najížděl jednatel žalovaného na žalobce svým vozidlem,h) bez dohody se žalobce předal jednatel žalovaného klíče od domu elektrikářům, kteří chodili 20. a 22. 7. 2016 po domě a mohli způsobit škodu. V posledně uvedený den mu ve společnosti dalších tří lidí vyhrožoval, že elektrikáře musí do domu pouštět. Znovu přišli elektrikáři 29. 7. 2016, kdy na ně poslal policii, dotyční však po legitimování se pokračovali v práci. Přišli opětovně 11. 8. 2016.3. Příčinná souvislost se zdravotní jmou byla vylíčena tak, že je obecně známo, že stres vede k infarktu. Současný stav je pak dán jasnými příčinami i dle sdělení jeho lékaře.4. Nárok vůči žalovanému 2) plyne dle žalobce z toho, že jím byl šikanován v souvislosti s prodejem nemovitosti, kdy se ocital v nejistotě, nebyla mu učiněna žádná nabídka na prodej do vlastnictví, současně byl nucen k tomu, aby on i původní žalobce b) svůj podíl prodali. Byl tak na něj činěn psychický i fyzický nátlak. V důsledku uvedeného jednání došlo ke zhoršení jeho psychického stavu, kdy trpí depresivními a úzkostnými stavy a strachem z možné ztráty domova.5. U žalovaného 3) je nárok žalobce odůvodněn přístupem dotyčného k prodeji podílu, kdy se současně o svůj podíl žalovaný 3) nestaral od doby jeho nabytí v roce 2009, ani neplatil podíl na společných nákladech. Rovněž tak odpojil plyn a poškodil přípojku vody. Současně necitlivou úpravou poškodil nemovitost. I zde se jednání žalovaného 3) mělo podepsat na zdravotním stavu žalobce, jak jej popsal již shora.6. Žalovaný 1) navrhl zamítnutí žaloby. Jemu vytýkané jednání je výkonem práv spoluvlastníka, jímž do práv žalobce zasáhnout nelze, neboť není protiprávní. Nabídku na odkup podílu žalobci byl učiněn. V požadavku na vydání bezdůvodného obohacení za užívání nemovitosti nad rámec podílu nelze spatřovat protiprávnost, ani ve výzvách zástupce žalovaného. I žalovaný má právo užívat nemovitost. Pravdou je, že nemovitost chátrá, žalobce neprovádí její řádnou údržbu a není ochoten se na ničem dohodnout. V důsledku neumožnění oprav nemůže svůj podíl v nemovitosti žalovaný užívat. K žádnému zásahu do práv žalobce nedošlo. Elektrikáře do domu pustil žalovaný a není to tak, že by si chodili, kde by se jim zachtělo. Rovněž není pravdou, že by byl žalobce napaden , jméno FO, (jednatelem žalovaného 2/).7. Žalovaný 2) s nárokem žalobce nesouhlasil. Zprostředkovával prodej podílu žalovaným 3) žalovanému 1). Prohlídky nemovitosti byly problematické s ohledem na chování žalobce, který se snažil zájemce od koupě odradit, jednou je žalobce dokonce zamkl v suterénu. Snaha bránit prodeji je patrná i z neplatné smlouvy o věcném břemeni, které se snažil mimo jiné i žalobce zřídit a tím tak snížit hodnotu nemovitosti. Nakonec se prodej podařil, nicméně za cenu nižší s přihlédnutím k dalším podílovým spoluvlastníkům. Při fotografování nemovitosti žalobce spadl na schodech, když pronásledoval makléře žalovaného , jméno FO, , poté se zvedl a pokračoval v pronásledování k brance a křičel. Žádná újma na něm patrná nebyla a jednáním žalovaného nemohlo dojít k jakémukoli útisku nebo vydírání.8. Žalovaný 3) nárok žalobce odmítl. Se svým podílem nakládal žalovaný dle zákona a nedošlo k zásahu do práv žalobce. Prodej přes realitní kancelář zvolil, protože se záležitostí nechtěl zabývat, přičemž podíl byl prodán za cenu nižší, než odpovídalo ceně tržní, neboť se jednalo pouze o podíl. Na správě domu se nebylo možné se žalobcem dohodnout, nechtěl předkládat žádné vyúčtování, podle kterého by bylo možné něco platit, tak se stalo až v řízení před soudem. Důkazy předkládané žalobcem v řízení nijak neodůvodňují nárok žalobce nebo snad jakékoli protiprávní jednání žalovaného a poškozování nemovitosti. Plyn byl odpojen z důvodu jeho úniku, vodovodní přípojku nepoškodil.9. V replice k vyjádření žalovaného 1) žalobce uvedl, že je známo, že stres má vliv na zdraví. Jednání žalovaného bez dohody se žalobcem je pouze nátlakem a vyhrožováním. Nemovitost sice chátrá, ale není možná dohoda mezi účastníky. Není pravdou, že by elektrikáři byli doprovázeni jednatelem žalovaného 1).10. V replice k vyjádření žalovaného 2) žalobce sdělil, že zprostředkovatelská smlouva je důkazem o tom, že žalovaný 2) měl klíče od domu a volně se po něm pohyboval bez účasti jakéhokoli spoluvlastníka. Pokud se žalobce náhodou setkal se zájemci o koupi, sdělil jim pouze pravdivé informace o péči o dům a nepřispívání na náklady s domem spojené. Rovněž je upozornil na neudržovanost zahrady či neobyvatelnost části domu.11. V replice k vyjádření žalovaného 3) žalobce uvedl, že žalovaný 3) nemovitost poškodil, když povinnostmi spoluvlastníka byl nadán do zápisu nového v katastru nemovitostí. Poškození i úmysl žalovaného tak činit je patrné z fotografického materiálu i z doby, kdy k prodeji došlo, přičemž žalobce se na případný zájem o koupi podílu nikdo nezeptal. Ke stavebním pracím měl mít souhlas spoluvlastníků. Pokud jde o nedostatky ve vyúčtování, kdykoli do něj mohl žalovaný 3) nahlédnout, bylo vedeno od roku 1934. Nikdy na nic nepřispěl, dokud o tom nerozhodl soud. S ohledem na dobu, po kterou žalovaný 3) žalobci škodil, je jeho podíl na zdravotním stavu násobně větší než u ostatních. Tím, že prodal neobyvatelnou část nemovitosti, poškodil i spoluvlastníka.12. V dalších fázích řízení účastníci setrvali na svých shora naznačených stanoviscích vzájemně nekompatibilních.13. Před samotným věcným posouzením se soud musel vypořádat s původně neprojednatelnou žalobou, kde byly jednotlivé nároky původně více žalobců nejasně vymezené a nedostatečně určitě formulované, pokud jde o povinnosti, které mají být žalovanému či žalovaným uloženy, aby takové rozhodnutí bylo materiálně vykonatelné. K tomu soud učinil řadu výzev, když současně v tehdejší fázi řízení nařídil přípravné jednání, na němž byl rámec řízení co do porušení povinností vymezen vůči žalovanému 1). Vůči dalším žalovaným pak předmět řízení krystalizoval postupně, kdy i ve vztahu k nim bylo třeba žalobu, resp. její rozšíření precizovat. Z původní žaloby, jakož i dalších podání žalobce bylo patrné, že v jednání všech žalovaných spatřuje příčinu svých zdravotních problémů převážně psychického rázu, které u něj přetrvávají. Soud v tomto směru nepovažoval za nutné vést žalobce k přesnému právnímu posouzení jeho nároku, které sám označil jako bolestné. Bylo zřejmé, v čem – byť značně obecným způsobem – spatřuje porušení povinnosti jednotlivými žalovanými, jaký následek v takovém porušení spatřuje, doplnil velmi obecná tvrzení o existenci příčinné souvislosti v podobě, že je známo, že stres vede ke zhoršení zdravotního stavu, který dokládal zprávami svého lékaře, a uvedl, kolik požaduje k zaplacení po kterém ze žalovaných, když při vyčíslení vyšel z internetu, což nebrání projednání