116 C 226/2020-75 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 12 400 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovanou úvěrovou smlouvu, na základě které byl žalované dne 20. 10. 2017 poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč, který se žalovaná zavázala spolu s poplatkem ve výši 2 400 Kč splatit do 19. 11. 2017. Právní předchůdce žalobce a žalovaná uzavřeli smlouvu prostřednictvím prostředků komunikace na dálku na stránkách www., Anonymizováno, .cz, a to tak, že se žalovaná nejdříve zaregistrovala, uvedla své osobní údaje, telefonní číslo a emailovou adresu, čímž jí byl zřízen uživatelský účet. Po dokončení registrace zaslala žalovaná právnímu předchůdci žalobce žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Právní předchůdce žalobce prověřil schopnosti žalované úvěr splácet a uzavřel s žalovanou shora uvedenou smlouvu. Úvěr žalovaná čerpala bezhotovostně na bankovní účet č. , č. účtu, . Žalovaná dlužnou částku právnímu předchůdci žalobce ani žalobci neuhradila, a to i přes upomínku právního zástupce žalobce ze dne 26. 7. 2019. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 7. 2019 došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobce.2. Podáním ze dne 4. 7. 2023 vzal žalobce svůj návrh co do částky 2 400 Kč s příslušenstvím zpět s odůvodněním, že přehodnotil svůj požadavek uplatněný žalobou na vydání bezdůvodného obohacení, když žalované byla poskytnuta částka ve výši 10 000 Kč. Soud návrhu vyhověl a v souladu s § 96 odst. 1 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) řízení v uvedeném rozsahu zastavil (výrok I.).3. Žalovaná v odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu vydanému dne 15. 10. 2020, č.j. , č. účtu, -7, nejprve uvedla, že vzhledem k svojí finanční situaci žádá o splátkový kalendář, následně v podání ze dne 24. 10. 2020 doplnila, že není obeznámena s tím, že by měla žalovanému něco platit. Nikdy od žalobce neobdržela dopis, emailovou ani datovou zprávu, ve které by ji informovali o odkupu dluhu., právnická osoba, souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.5. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 7. 2019 uzavřené mezi společností , právnická osoba, a společností , Jméno žalobce, . soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla postoupena z právního předchůdce žalobce na žalobce. Postoupení bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 26. 7. 2019, ve kterém byla současně vyzvána k úhradě dlužné částky. Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne 26. 7. 2019 byla žalovaná právním zástupcem žalobce vyzvána k úhradě dlužné částky do tří dnů. Dle předloženého podacího lístku byla výzva odeslána dne 26. 7. 2019 na adresu , adresa, . Z listiny označené jako Číslo rámcové smlouvy: , Anonymizováno, soud zjistil, že právní předchůdce žalobce podepsal tuto smlouvu dne 20. 10. 2017, elektronický podpis žalované byl uveden s datem 30. 8. 2019. Z listiny označené jako jednotlivá smlouva o úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že tato listina byla právním předchůdcem žalobce podepsána dne 20. 10. 2017, u elektronického podpisu žalované bylo uvedeno datum 30. 8. 2019. Na základě této smlouvy měl být žalované na její bankovní účet na dobu 30 dnů poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč. Poplatek za poskytnutí úvěru byl stanoven ve výši 2 400 Kč. Z předloženého bankovního výpisu z účtu č. , č. účtu, soud zjistil, že dne 20. 10. 2017 byla na bankovní účet č. , č. účtu, vedený na jméno , Jméno žalované, zaslána pod variabilním symbolem 286119 částka ve výši 10 000 Kč. Dopisem ze dne 16. 3. 2023 banka , právnická osoba, . na dotaz soudu sdělila, že ke dni 20. 10. 2017 vedla na jméno žalované bankovní účet č. , č. účtu, a že v dotazovaném období (20. 10. 2017 a následující dva pracovní dny) byla na tento účet připsána platba ve výši 10 000 Kč.6. Provedeným dokazováním nebylo zjištěno, že by v žalobě označená osoba jako žalovaná, vstoupila do závazkového vztahu s žalobcem či jeho právním předchůdcem. Nebylo zjištěno, že by ke dni 20. 10. 2017 došlo k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, když předložená smlouva s elektronickým podpisem žalované je datována ke dni 30. 8. 2019, tedy téměř dva roky po podpisu smlouvy právním předchůdcem žalobce a po době, kdy měl být úvěr žalované poskytnut. V řízení však bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce zaslal dne 20. 10. 2017 peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč na bankovní účet žalované č. , č. účtu, . Z tohoto důvodu soud posoudil nárok žalobce z titulu bezdůvodného obohacení dle § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), když žalovaná na svůj účet obdržela od právního předchůdce žalobce peněžní prostředky bez právního důvodu, a je proto povinna tyto vydat. S ohledem na skutečnost, že v mezidobí došlo dle § 1879 a násl. občanského zákoníku k postoupení pohledávky na žalobce, je tento oprávněn vymáhat vydání bezdůvodného obohacení. Jelikož žalovaná v řízení neuvedla, že by požadovanou částku žalobci zaplatila, soud žalobě vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 17. 10. 2020 do zaplacení. Žalobci v souladu s § 1970 občanského zákoníku vzniklo právo na úrok z prodlení, neboť se žalovaná dostala do prodlení. Pro určení splatnosti povinnosti vydat bezdůvodné obohacení je rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení a uplynutí stanovené lhůty, neboť neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku). V daném případě prodlení žalované nastalo nejdříve od okamžiku doručení žaloby, tedy od okamžiku, kdy se žaloba dostala do sféry dispozice žalované a dozvěděla se tak o tom, že žalobce žádá splnění dluhu. Žaloba byla žalované společně s elektronickým platebním rozkazem doručena do datové schránky dne 16. 10. 2020. Vzhledem k tomu, že den 16. 10. 2020 připadl na pátek, byla žalovaná povinna zaplatit dluh do dne 19. 10. 2020 (v souladu s § 607 občanského zákoníku připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty pracovní den nejblíže následující). Ode dne 20. 10. 2020 je pak žalovaná v prodlení s plněním peněžitého dluhu. Úrok z prodlení soud přiznal v žalobcem požadované výši 8,05 % ročně.7. Výrok IV. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o.s.ř. dle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V souladu s nálezem Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2717/08 vycházel soud ohledně míry úspěchu ve věci z úspěchu v celém sporu včetně příslušenství a ze stavu ke dni vyhlášení rozsudku. Úspěch žalobce je v tomto případě představován výrokem II., ohledně které soud žalobě vyhověl. Naopak úspěch žalované je představován výrokem III. i částkou 2 400 Kč, pro kterou bylo řízení zastaveno, když zavinění zastavení řízení v tomto rozsahu je na straně žalobce, který vzal žalobu částečně zpět. Žalobce byl úspěšný v rozsahu 68 % předmětu řízení, žalovaná byla úspěšná v rozsahu 32 %. Po vzájemném zápočtu úspěchu žalobce vůči úspěchu žalované má žalobce právo na náhradu v rozsahu 36 % účelně vynaložených nákladů. Náklady řízení žalobce jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč a dále náklady právního zastoupení. Ty jsou tvořeny odměnou advokáta dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále je „AT“) Sazba za úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení činí u tarifní hodnoty přes 10 000 Kč do 30 000 Kč částku 300 Kč (§14b odst. 1 bod 2 AT). Soud přiznal náhradu nákladů za 2,5 úkonu právní služby (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, jednoduchá výzva k plnění § 11 odst. 1 písm. a), d) odst. 2 písm. h) AT). Dále byla žalobci přiznána paušální částka jako náhrada výdajů ve výši 100 Kč za každý z úkonů právní služby do podání návrhu (§14b odst. 5 písm. a) AT). Právní zástupce žalobce je plátcem DPH, proto byla částka 1050 Kč navýšena o 21 % DPH, tj. o částku ve výši 220,50 Kč. Žalobce má tedy právo na náhradu nákladů v částce 745 Kč, která odpovídá 36 % účelně vynaložených nákladů řízení v celkové výši 2 070,50 Kč.8. Povinnosti stanovené tímto rozsudkem soud dle § 160 odst. 1 o.s.ř. uložil žalované splnit do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť žalovaná žádným způsobem neprokázala svoji nepříznivou finanční situaci, aby soud mohl případný splátkový kalendář zvážit.