219 C 30/2021-179 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 29. 9. 2021 domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalovaný byl uznán povinným zaplatit žalobci částku ve výši 1.140.000 Kč s příslušenstvím, představující bezdůvodné obohacení na straně žalovaného, které vzniklo na základě žalobcova odstoupení od úplatné Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 16. 9. 2016 uzavřené mezi žalobcem a žalovaným. Žalobce ve své žalobě uvedl, že předmětnou smlouvou žalovaný postoupil žalobci pohledávku za společností , právnická osoba, , a to za úplatu ve výši 1.240.000 Kč, kterou žalobce dne 19. 9. 2016 žalovanému uhradil. Žalovaný se v čl. III odst. 1 smlouvy pak zavázal předat žalobci do 10 dnů od účinnosti smlouvy v souladu s ustanovením § 1880 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) potřebné doklady k pohledávce, konkrétně tedy Smlouvu o půjčce ze dne 10. 12. 2013. Žalovaný však nesplnil své závazky řádně a včas, proto jej žalobce vyzval výzvou ze dne 2. 7. 2018 doručenou dne 11. 7. 2018 k doložení shora zmíněné smlouvy o půjčce. Protože žalovaný na výzvu nikterak nereagoval, vyzval jej žalobce dne 17. 10. 2018 znovu výzvou, doručenou dne 23. 10. 2018, ke splnění závazku ze smlouvy a předložení výpisu nebo jiného dokladu prokazujícího poskytnutí půjčky společnosti , právnická osoba, , v níž stanovil žalovanému dodatečnou lhůtu 5 dnů. Současně s takto stanovenou lhůtou žalovaného upozornil, že po jejím uplynutí mu další lhůta poskytnuta nebude. Uvedená lhůta pak uplynula dnem 29. 10. 2018 a tento den je potřeba považovat za den odstoupení od Smlouvy o postoupení pohledávky podle § 1978 odst. 2 o. z. Dne 22. 11. 2018 zaslal žalobce žalovanému výzvu k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 1.240.000 Kč ve lhůtě do 5. 12. 2018, neboť právní důvod, na základě kterého žalovanému plnil, odstoupením od smlouvy odpadl. Žalobce předžalobní výzvou ze dne 11. 1. 2019 vyzval žalovaného ve lhůtě do 20. 1. 2019 k plnění, žalovaný však do dnešního dne ničeho neplnil. Naposledy žalobce vyzval žalovaného k úhradě částky, kterou činí předmětem tohoto řízení, prostřednictvím emailové zprávy odeslané dne 20.9.2021 právním zástupcem žalobce k rukám právní zástupkyni žalovaného a stanovil k lhůtu k zaplacení do dne 27. 9. 2021. Žalovaný ani na tuto výzvu nereagoval a dlužnou částku žalobci neuhradil. Dále žalobce uvedl, že předmětem tohoto řízení činí částku ve výši 1.140.000 Kč s příslušenstvím, když rozdíl mezi původní výši bezdůvodného obohacení a částkou, která je předmětem tohoto řízení, tj. částka ve výši 100.000 Kč byla již pravomocně přiznána žalobci v rámci řízení vedeného mezi totožnými účastníky a ze stejného právního titulu u , Anonymizováno, sp. zn. , spisová značka, . Městským soudem v Brně byl v této věci vydán dne 16. června 2020 rozsudek, který byl následně potvrzen rozsudkem odvolacího soudu, , datum, , č.j. , spisová značka, , kdy soudy obou stupňů dospěly ke shodnému závěru, že žalobcův nárok vůči žalovanému z titulu bezdůvodného obohacení je dán po právu.2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že předmětnou smlouvu o půjčce ze dne 10. 12. 2013 žalobci předal. K důkazu žalovaný navrhuje opis předávacího protokolu, jenž mu nebylo umožněno provést v dřívějších řízení. Přesto, že žalovaný tvrdí, že žalovaný dostál své smluvní povinnosti a žalobci smlouvu o půjčce ze dne 10. 12. 2013 předal (opisem předávacího protokolu), žalovaný následně polemizuje nad tím, zda toto porušení smluvní povinnosti ze strany žalovaného znamenalo podstatné či nepodstatné porušení smlouvy a z toho vyplývající neplatnost odstoupení od Smlouvy o postoupení pohledávky. Žalovaný dále rozvádí, že v případě, je-li odstupováno od smlouvy pro její podstatné porušení, toto musí být provedeno bez zbytečného odkladu. Jelikož Smlouva o postoupení pohledávky byla uzavřena dne 16. 9. 2016 a odstoupeno ze strany žalobce bylo až dne 29. 10. 2018, tedy po více jak dvou letech, nebyla zmíněná podmínka bez zbytečného odkladu naplněna. Žalovaný dále doplnil, že žalobce ani neprokazuje, že šlo o podstatné porušení smlouvy. Dále žalovaný uvádí, že pokud jde o žalobcem odkazované řízení u , Anonymizováno, , oba soudy bez dalšího přistoupili na argumentaci žalobce a s argumentací žalobce se vypořádaly vnitřně rozporně. Žalovaný proto podal dovolání k Nejvyššímu soudu.3. Dále, dle písemného vyjádření ze dne 26. října 2022, žalovaný k důkazu doplnil email od pana , jméno FO, , bývalého jednatele společnosti , právnická osoba, ze dne 19. 8. 2020, kterým dotyčný sděluje panu , jméno FO, , vyšetřovateli , Anonymizováno, že našel scan smlouvy o půjčce ze dne 10. 12. 2013 v účetnictví společnosti , právnická osoba, , a že z jeho poznámek vyplývá, že žalovaný do společnosti poskytl zápůjčku ve výši 1.000.000 Kč. Na základě tohoto žalovaný doplnil kopii smlouvy o zápůjčce ze dne 10. 12. 2013, uzavřenou mezi žalovaným jako věřitelem a společností , právnická osoba, jako dlužníkem. Jednalo se o smlouvu o půjčce, která byla předmětem postoupení ze dne 16. 9. 2016. Dále žalovaný předložil opis předávacího protokolu ze dne 19. 9. 2016, uzavřený mezi žalovaným jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem, dle kterého strany potvrzují, že žalobce převzal od žalovaného smlouvu o půjčce ze dne 10. 12. 2013. Žalovaný pak poukázal na to, že jestliže , jméno FO, , jakožto předchůdce žalobce ve funkci jednatele společnosti , právnická osoba, , disponoval scanem sporné smlouvy, musel pravděpodobně disponovat také originálem. Minimálně scan smlouvy o zápůjčce si tedy mohl z dokumentu společnosti obstarat i žalobce, neboť ten se krátce po nákupu pohledávky v říjnu roku 2016 stal jednatelem společnosti , právnická osoba, Jako jednatel této společnosti si žalobce mohl sám ověřovat existenci závazků společnosti, a to i vzhledem k pohledávce, kterou zakoupil. Žalobce si tak měl spornou smlouvu o zápůjčce obstarat i vlastní činností. Dále žalovaný namítnul, že žaloba, která byla podána dne 29. 9. 2021, je podána opožděně, neboť, dle žalovaného, žalobce odstoupil už přípisem ze dne 2. 7. 2018, který byl doručen dne 11. 7. 2018, dle kterého žalobce poskytl lhůtu, aby žalovaný doložil smlouvu o zápůjčce obratem. Žalovaný dovozuje, že obratem je do druhého dne, tj. od 12. 7. 2018 je datum, kdy by se naplnilo případné odstoupení od smlouvy. Žalobce tímto způsobem zneužívá práva a jako takové nemůže požívat právní ochrany.4. Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav:5. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 16. 9. 2016, se podává, že byla uzavřena mezi žalobcem a žalovaným a jejím předmětem byla pohledávka za dlužníkem společností , právnická osoba, ve výši jistiny 1.216.000 Kč s jednorázovým úrokem 24.000 Kč plynoucí ze Smlouvy o půjčce ze dne 10. 12. 2013, za níž žalobce žalovanému zaplatil dne 19. 9. 2019 dle výpisu z účtu číslo výpisu 2016/9 ze dne 23. 9. 2016, částku 1.240.000 Kč. Součástí smlouvy o postoupení pohledávky (čl. III. smlouvy) strany učinily závazek žalovaného k předání Smlouvy o půjčce ze dne 10. 12. 2013, a to do 10 pracovních dnů po nabytí účinnosti smlouvy o postoupení pohledávky. Dle čl. V. odst. 1 této smlouvy postupník výslovně prohlašuje, že se před podpisem této smlouvy s odbornou péčí seznámil s dokumenty souvisejícími s existencí podstupované pohledávky. Dle čl. VI. odst. 1 postupník bere na vědomí, že postupitel neručí za dobytnost pohledávek touto smlouvou postoupených.6. Žalobce výzvou k doložení smlouvy o půjčce ze dne 2. 7. 2018, doručenou dne 11. 7. 2018, vyzval žalovaného k doložení Smlouvy o půjčce ze dne 10. 12. 2013 obratem (založeno na č.l. 9 spisu).7. Výzvou ze dne 17. 10. 2018, doručenou dne 23. 10. 2018, žalobce žalovaného opět vyzval k doložení předmětné smlouvy o půjčce. Vzhledem k tomu, že smlouva o půjčce je reálným kontraktem a žalobce nedisponoval dokladem o faktickém poskytnutí půjčky dlužníkovi žalovaného, vyzval rovněž k předložení výpisu či jiného dokladu prokazujícího poskytnutí půjčky společnosti , právnická osoba, , k čemuž mu určil dodatečnou lhůtu – do pěti dnů od doručení výzvy, kdy zároveň žalovanému sdělil, že uvedená lhůta mu nebude již dále prodloužena (založeno na č.l. 12 spisu).8. Výzvou – Informací o pohledávce ze dne 22. 11. 2018, doručenou dne 27. 11. 2018 žalobce informoval žalovaného o odstoupení od Smlouvy o postoupení pohledávky ke dni 28. 10. 2018 a vyzval žalovaného, aby žalobci vydal bezdůvodné obohacení ve výši 1.240.000 Kč ve lhůtě do 5. 12. 2018 (založeno na č.l. 15 spisu).9. Sdělením a výzvou k vydání bezdůvodného obohacení ze dne 11. 1. 2019, doručené 14. 1. 2019, předžalobně žalobce vyzval žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení, a to ve lhůtě do 20. 1. 2019 (založeno na č.l. 18 spisu).10. Z vyrozumění o popření nevykonatelné pohledávky ze dne 1. 10. 2018 bylo zjištěno, že insolvenční správce a dlužník , právnická osoba, popřeli pohledávku plynoucí z titulu Smlouvy o půjčce ze dne 10. 12. 2013 co do pravosti, neboť nebyl prokázán právní důvod vzniku pohledávky, když nebylo prokázáno, že fin