262 C 13/2020-131 — Městský soud v Brně

1. Žalobou doručenou soudu dne 9. 4. 2020 se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení 26.085 Kč s příslušenstvím jako náhrady za neoprávněný odběr elektřiny v odběrném místě , adresa, , , adresa, , v období od 20. 3. 2019 do 16. 7. 2019. Žalovaný v daném místě odebíral elektrickou energii na základě smluvního vztahu ukončeného pro neplacení ke dni 30. 7. 2018. Následně byl v odběrném místě opakovaně zjištěn neoprávněný odběr elektrické energie. V této souvislosti byla žalovanému rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 9. 3. 2020, sp. zn. , spisová značka, pravomocně uložena povinnost k náhradě škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny v době od 30. 7. 2018 do 20. 11. 2018; rozsudkem téhož soudu ze dne 21. 4. 2020, sp. zn. , spisová značka, , byla uložena povinnost k náhradě škody za období od 21. 11. 2018 do 20. 2. 2019 , jméno FO, . Náhradu za následně zjištěný neoprávněný odběr v období od 21. 2. 2019 do 20. 3. 2019 žalobkyně žádala po , jméno FO, . Žalovaný odběrné místo, které bylo neoprávněným zásahem připojeno k rozvodné síti, užíval, a proto odpovídá za škodu vzniklou žalobkyni bez ohledu na to, zda zásah do sítě skutečně způsobil on nebo jiná osoba. Náhrada za neoprávněný odběr sestává z náhrady za spotřebovanou energii a náhrady nákladů vynaložených žalobkyní v souvislosti se zjištěním a ukončením neoprávněného odběru.2. Opatrovník žalovaného navrhl zamítnutí žaloby s odůvodněním, že žalovaný není ve věci pasivně legitimován, neboť nebyl nájemcem předmětného bytu, ani jej v rozhodné době neužíval. Dále zpochybnil požadované náklady vynaložené na cestu za účelem kontroly odběrného místa, když se jednalo o kontrolu preventivní, jak žalobkyně sama uvedla. Výpočet výše náhrady je podle opatrovníka žalovaného neurčitý.3. Soud se nejprve zabýval otázkou pasivní věcné legitimace žalovaného a provedl dokazování listinami a výslechem svědka.4. Jak vyplývá ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítě nízkého napětí ze dne 12. 12. 2017, založené ve spise vedeném u Městského soudu v Brně pod zn. , spisová značka, , dodávala společnost , právnická osoba, ., žalovanému do odběrného místa , adresa, , , adresa, , elektřinu. Dne 18. 7. 2018 požádal žalovaný formulářem společnosti , právnická osoba, ., o ukončení smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny „v nejbližším možném termínu“. Jako adresu svého trvalého pobytu uvedl „MÚ , adresa, , , Anonymizováno, “ a kontaktní telefon se slovenskou předvolbou (č.l. 55). Ze sdělení , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, jako vlastníka předmětného bytu (odběrného místa) vyplývá, že v rozhodné době byla nájemkyní bytu , jméno FO, , se kterou byt jako spolužijící osoba užívala , jméno FO, .5. Z protokolu o zajištění neoprávněného odběru elektrické energie ze dne 16. 7. 2019 vyplývá, že odběratel nebyl přítomen při kontrole, v jejímž rámci byl zjištěn neoprávněný zásah do elektroměru, resp. neoprávněné připojení odběrného místa. Svědek , Anonymizováno, , který jako zaměstnanec společnosti zajišťující kontrolu elektroměrů a zjišťování neoprávněného odběru elektrické energie, sepsal citovaný protokol, vypověděl, že se předmětný elektroměr nacházel na místě přístupném bez nutnosti součinnosti s odběratelem, tudíž odběratel se kontroly neúčastnil.6. Ze sdělení Ministerstva vnitra ČR, Odboru azylové a migrační politiky, ze dne 8. 10. 2020, bylo zjištěno, že žalovaný byl z České republiky dne 28. 5. 2016 vyhoštěn na dobu neurčitou a k datu sdělení nedisponuje žádným oprávněním k pobytu na území České republiky.7. Provedené důkazy soud hodnotil (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a dospěl k závěru, že žalovaný v době od 20. 3. 2019 do 16. 7. 2019 neužíval byt na adrese odběrného místa, neboť nebyl jeho nájemcem a nebyl evidován ani jako osoba spolužijicí s nájemcem, ostatně žalovaný v této době ani nebyl oprávněn pobývat na území České republiky. Byť žalovaný v roce 2017 uzavřel smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítě nízkého napětí a ve zprávě o revizi elektrické instalace ze dne 21. 11. 2017 byl uveden jako „majitel objektu“ (revize byla ovšem zřejmě provedena v přítomnosti , jméno FO, , nikoli však žalovaného, jehož jméno bylo do zprávy rukou zapsáno právě na žádost , jméno FO, ), nelze přehlédnout, že v červenci roku 2018, kdy žalovaný žádal o ukončení smlouvy, uvedl jako místo svého pobytu adresu na území Slovenské republiky. I kdyby žalovaný byt na adrese odběrného místa užíval i poté, co byl z České republiky vyhoštěn, z provedených důkazů vyplývá, že v červenci roku 2018 se již zdržoval na Slovensku a jeví se zcela logickým, že v této době činil kroky k ukončení odběratelského vztahu „v nejbližším možném termínu“.8. Přestože břemeno důkazní stran prokázání skutečností rozhodných pro posouzení pasivní věcné legitimace v tomto sporu leželo na žalobkyni, neprovedl soud žalobkyní navržený důkaz výslechem svědků , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, .9. Svědek , jméno FO, měl být podle žalobkyně jedním ze dvou pracovníků provádějících kontrolu elektroměru, kteří zjistili neoprávněný odběr elektrické energie v předmětném odběrným místě, označených jako x1, x3. Průběh kontroly soudu popsal druhý z pracovníků, svědek , Anonymizováno, , který potvrdil, že on sepsal protokol. Vzhledem k tomu, že svědka , jméno FO, se z adresy sdělené žalobkyní nepodařilo k jednání předvolat, bylo by na újmu hospodárnosti a rychlosti řízení, kdyby soud pouze za účelem výslechu tohoto svědka nařizoval další jednání ve věci, když průběh kontroly má za dostatečně prokázaný obsahem protokolu a výpovědí jeho sepisovatele, svědka , Anonymizováno, a nepochybuje o tom, že kontrola proběhla tak, jak je zachyceno v protokole a jak vypověděl svědek , Anonymizováno, .10. Jelikož svědkyním , jméno FO, a , jméno FO, se nepodařilo doručit předvolání na adresu , adresa, , , adresa, , resp. obálka obsahující předvolání se soudu vrátila s tím, že tyto osoby nemají domovní schránku, a svědkyně , jméno FO, je k trvalému pobytu formálně hlášena na adrese ohlašovny (svědkyně , jméno FO, na adrese odběrného místa), provedl soud šetření ke zjištění jejich aktuální pobytu. Podle sdělení Policie České republiky se svědkyně na shora uvedené adrese nezdržují, odstěhovaly se před několika měsíci, aniž sousedům uvedly kam; policii se nepodařilo zjistit žádné jiné kontaktní údaje, např. telefonní číslo. Soud od výslechu svědkyň upustil, protože je nelze k jednání předvolat, ani jinak zajistit jejich účast. Nadto zjištěný skutkový stav je podle soudu dostatečným podkladem pro rozhodnutí ve věci.11. Z dalších listin provedených k důkazu, zejména pak listin týkajících se vyčíslení škody, soud nezjistil žádné skutečnosti relevantní pro rozhodnutí ve věci.12. Podle § 51 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, v platném znění (dále jen „energetický zákon“), neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je a) odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl, b) odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, které nejsou splněny ani po upozornění, c) odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán, d) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina, e) odběr měřený měřicím zařízením, které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě výrobce elektřiny, obchodníka s elektřinou, provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily, které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy, které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení, f) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedení či na zařízení distribuční soustavy nebo na zařízení přenosové soustavy, g) odběr elektřiny bez smlouvy o zúčtování odchylek nebo smlouvy, jejímž předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt zúčtování trvající déle než 10 pracovních dní.13. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení se neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje.14. Při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li