ECLI: ECLI:CZ:MSBR:2023:42.C.240.2023.1 Datum: 2023-12-07 Předmět: o zaplacení 18.055 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 6 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb ["ručení"]
O co šlo: o zaplacení 18.055 Kč s příslušenstvím (["§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 6 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 115a z. )
1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 26.7.2023 domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 18.055 Kč s příslušenstvím, představující dlužný příspěvek z titulu provozování vozidla zn. , Anonymizováno, , r. z. , Anonymizováno, , bez sjednaného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, a to v jednotlivých obdobích 22.5.2021 až 1.10.2021, 2.10.2021 až 31.12.2021 a 1.1.2022 až 21.5.2022.2. V souladu s § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitky (žalovaný se k věci na výzvu soudu nevyjádřil, žalobce vyjádřil svůj souhlas již v návrhu) a ve věci lze rozhodnout i jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.3. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: Žalovaný je ve veřejném rejstříku registru silničních vozidel evidován jako provozovatel vozidla zn. , Anonymizováno, , o objemu válců motoru od 1.350 cm³ do 1.850 cm³, VIN: , VIN kód, , č. technického průkazu , IBAN, . Jak plyne z evidencí smluvních pojišťoven, pro toto vozidlo nebylo v období 1) 22.5.2021 až 1.10.2021, dále 2) 2.10.2021 až 31.12.2021 a dále 3) 1.1.2022 až 21.5.2022 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, vozidlo tak nebylo po dobu 1) 133 dní pojištěno, ačkoli bylo stále vedeno jako provozované; za uvedených 133 dnů vyplývá výše příspěvku částce 6.251 Kč (133 dnů x sazba 47 Kč); dále 2) nebylo po dobu 91 dní pojištěno, ačkoli bylo stále vedeno jako provozované; za uvedených 91 dnů vyplývá výše příspěvku částce 4.277 Kč (91 dnů x sazba 47 Kč); dále 3) nebylo po dobu 141 dnů pojištěno, ačkoli bylo stále vedeno jako provozované; za uvedených 141 dnů vyplývá výše příspěvku částce 6.627 Kč (141 dnů x sazba 47 Kč). Prvotní mimosoudní náklady uplatnění každého jednotlivého příspěvku jsou podzákonným předpisem stanoveny vždy na částku 300 Kč pro každý jednotlivý případ vymáhaného pojistného. Dopisy ze dne 20.12.2021, 14.4.2022 a 28.7.2022 byl žalovaný ze strany žalobce vyzván k úhradě jednotlivých příspěvků do garančního fondu žalobce z důvodu provozování vozidla bez sjednaného povinného ručení v uvedených dobách. Dopisy ze dne 30.3.2022, 28.4.2022 a 5.8.2022 žalobce upomínal úhradu příspěvku za období 22.5.2021 až 1.10.2021, dále dopisy ze dne 20.7.2022 a 5.9.2022 upomínal úhradu příspěvku za období 2.10.2021 až 31.12.2021 a dále pak dopisy ze dne 2.11.2022 a 28.11.2022 upomínal úhradu příspěvku za období 1.1.2022 až 21.5.2022. Dopisy ze dne 30.10.200, 1.11.2022 a 24.1.2023 byly žalovanému zaslány předžalobní výzvy k jednotlivým nárokům. Současně bylo zjištěno, že žalovaný do dnešního dne neuhradil ničeho.4. Věc byla posouzena dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), účinného od 1.1.2014, neboť se jedná o právní poměr vzniklý po tomto datu.5. Soud v projednávané věci aplikoval rovněž zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“).6. Právním posouzením soud dospěl závěru, že žalovanému na základě § 4 odst. 1, 3, 6 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla vznikla povinnost uhradit do garančního fondu žalobce jednotlivé příspěvky za jednotlivá období užívání a provozování vozidla bez sjednaného zákonného pojištění odpovědnosti z provozu vozidel, jejichž výše dle vyhlášky ministerstva financí č. 205/1999 Sb. odpovídá částkám 6.251 Kč, 4.277 Kč a 6.627 Kč, a to dále spolu s mimosoudními náklady ve výši vždy po 300 Kč dle této vyhlášky za každý jednotlivý nárok. Bylo prokázáno, že se žalovaný dostal do prodlení s plněním svých peněžitých závazků, a je tak povinen zaplatit žalobci též úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z jednotlivých nároků, a to ode dne následujícího po datu splatnosti jednotlivých příspěvků. S ohledem na uvedené skutečnosti soud shledal žalobu důvodnou a žalobnímu návrhu zcela vyhověl. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř.7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 tak, že procesně plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 2.252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 18.055 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 a.t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a návrh ve věci samé), včetně tří paušálních náhrad po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 252 Kč. Soud aplikoval shora uvedená ustanovení advokátního tarifu, neboť žaloba je podána na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných případech, kdy hodnota peněžitého plnění, které je předmětem řízení, nepřesahuje částku 50.000 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. l o. s. ř.