49 C 21/2018-44 — Městský soud v Brně

Předmětem řízení byl návrh na rozvod manželství účastníků, které bylo uzavřeno dne [datum] v [obec], [obec] – [část obce], k. ú. [adresa]. Návrh podala dne 12. 3. 2018 manželka. V návrhu uvedla, že manželství bylo zpočátku spokojené, postupně se začaly objevovat vzájemné spory účastníků, spočívající zejména v odlišném náhledu na vedení domácnosti, zájmy a výchovu dětí. Manželka si našla novou známost, nadále nechce vést společnou domácnost s manželem. Rozpory mezi manžely hodnotila jako„ natolik nepřekonatelné a hádky natolik nesnesitelné, že (…) manželství je trvala hluboce rozvráceno, a nelze tedy očekávat obnovení manželského soužití“. K návrhu bylo připojeno vyjádření manžela, v němž manžel„ potvrzuje, že skutečnosti uvedené v návrhu na rozvod manželství (…) jsou pravdivé“. Oddacím listem manželů vzal soud za prokázané, že manželé uzavřeli dne [datum] manželství v [obec] – [část obce], jak shora uvedeno. Poměry k jejich nezletilé dceři mj. pro dobu po rozvodu manželství byly upraveny rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 26. 2. 2020, č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 17. 4. 2020 (srov. uvedený rozsudek). Na úpravě majetkových poměrů se manželé nedohodli. Při jednání ve věci dne 4. 5. 2023 manžel uvedl, že s návrhem na rozvod manželství nesouhlasí a chce manželství zachovat. Poukazoval přitom na svůj nepříznivý zdravotní stav, kdy podle jeho názoru by mu jeho manželka měla poskytovat péči, kterou manžel potřebuje. Výslechem obou manželů vzal soud za nepochybně prokázané, že tito nevedou společnou domácnost a nežijí spolu od roku 2018 (v této části se výpovědi obou manželů shodují), kdy se manželka odstěhovala ze společné domácnosti za novou známostí. Manžel tehdy měl rovněž jinou známost, s níž trávil mj. letní dovolenou v roce 2018 a tato známost přetrvala až do roku 2022, kdy byl po vážném průběhu onemocnění a dlouhé hospitalizaci manžel propuštěn do domácí péče (podle slov manžela se jeho nová známost nechtěla starat o mrzáka, kdo by jí to také měl za zlé“, srov. výpověď manžela). Manželčina nová známost trvá dosud (shodné mezi manžely). Vztahy mezi manžely jsou dlouhodobě velmi špatné (vyplývá z výpovědí obou manželů nade vší pochybnost). Z iniciativy manželky bylo zahájeno více trestních řízení vedených proti manželovi (ve věci sp. zn. 5 T 84/2019 u Městského soudu v Brně byl manžel zproštěn obžaloby, v jiné věci byl pravomocně odsouzen pro spáchání trestného činu zpronevěry, srov. výpověď manžela). Z výpovědí manželů je evidentní, že vztah mezi nimi je velmi negativní, v žádném případě nelze pozorovat cokoli, co by svědčilo o naději na zachování či obnovení jejich dobrého vztahu, tím spíše pak vztahu, jaký je mezi manžely obvyklý. Na příčině rozvratu se manželé neshodli (zatímco podle manželky bylo příčinou chování manžela, který byl agresivní a nestaral se o rodinu tak, jak si manželka zřejmě představovala, podle manžela byly příčinou rozvratu mimomanželské vztahy manželky), nicméně je zcela nepochybné, že k rozvratu došlo již dávno a v mezidobí se možná ještě prohloubil, určitě však nezmenšil a nevymizel. Rozvrat manželství ostatně již v roce 2018 potvrzoval manžel (srov. jeho vyjádření ze dne 10. 2. 2018), od roku 2018 k žádnému zlepšení nedošlo. V roce 2018 se manželka odstěhovala za novou známostí, rovněž manžel měl v roce 2018 novou známost, s níž mj. trávil dovolenou (srov. výpověď manžela), od té doby nedošlo k žádné zásadní změně, která by měla vliv na zlepšení vztahů mezi manžely. Mezi manžely je nadto vedeno civilní řízení (srov. vyjádření manžela o podání určovací žaloby). Podle ustanovení § 755 odst. 1 o. z. manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle ustanovení § 755 odst. 2 písm. b) o. z. přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Podle ustanovení § 755 odst. 3 o. z. mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro rozvod manželství podle ustanovení § 755 odst. 1 o. z. Jestliže manžel navrhoval, aby návrh na rozvod manželství byl zamítnut, poukazujíc přitom na svůj nepříznivý zdravotní stav, pro aplikaci ustanovení § 755 odst. 2 písm. b) o. z. (tzv. tvrdostní klauzule) soud neshledal podmínky, a to již proto, že manželé spolu nežijí po dobu takřka pěti let, tj. dobu přesahující tři roky podle ustanovení § 755 odst. 2 písm. b) o. z. Nadto – bez ohledu na podmínku doby tří let - je třeba říci, že v posuzované věci s přihlédnutím ke všem okolnostem věci soud neshledává důvody pro zachování manželství a nedovozuje, že rozvodem manželství manželovi bude způsobena (jakákoli) osobní újma. Vzhledem k velmi negativním vztahům mezi manžely (srov. absenci vedení společné domácnosti po dobu přibližně pěti let, vedení civilního řízení, trestní oznámení ze strany manželky, které v jednom případě vedlo dokonce k odsouzení manžela pro trestný čin zpronevěry, existenci nového, dlouhodobého vztahu manželky) považuje soud za zcela vyloučené, že by manželka poskytovala manželovi péči, kterou manžel zmiňoval. Nadto nelze přehlédnout, že takovou péči mu neposkytuje ani nyní (o manžela pečuje jeho syn a matka, srov. vyjádření manžela), tedy rozvodem manželství nedojde k žádné změně, tím méně osobní újmě na straně manžela. Je ostatně poněkud s podivem, že manžel očekává poskytování péče ze strany manželky (navíc poté, co jejich vztahy se vyvinuly způsobem, jak popsáno shora), zatímco u své bývalé známosti, která se s ním rozešla v roce 2022 po propuštění do domácí péče, chápe, že se nechce„ starat o mrzáka“. Shora uvedené ovšem soud dodává pouze pro úplnost. Podstatné pro posouzení a rozhodnutí ve věci totiž je, že soužití manželů je podle zjištění soudu hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, tedy jsou podmínky pro rozvod manželství podle ustanovení § 755 odst. 1 o. z., a naopak nejsou dány podmínky pro aplikaci tzv. tvrdostní klauzule podle ustanovení § 755 odst. 2 písm. b) o. z., zejména podmínka doby (manželé spolu nežijí po dobu výrazně převyšující dobu tří let). Rovněž podmínka úpravy poměrů k nezletilému dítěti pro dobu po rozvodu manželství podle ustanovení § 755 odst. 3 o. z. splněna byla (srov. rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 26. 2. 2020, č. j. 24 Nc 14/2018-182). Vzhledem ke shora uvedenému soudu nezbylo, než návrhu na rozvod manželství vyhovět (výrok I.). Pro nadbytečnost a s ohledem na zásadu hospodárnosti řízení se již soud nezabýval otázkou účelovosti postupu manžela v tomto řízení, jak byla manželkou zmiňována. Případně dovozená účelovost postupu manžela by totiž neměla vliv na rozhodnutí soudu v posuzované věci. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) bylo rozhodnuto podle ustanovení § 23 z. ř. s., přičemž soud neshledal žádné okolnosti, které by odůvodňovaly přiznání náhrady nákladů řízení, účastníkům v řízení žádné náklady nevznikly a žádný z účastníků nenavrhoval, aby mu soud náhradu nákladů řízení přiznal.