ECLI: ECLI:CZ:MSBR:2023:54.C.165.2019.1 Datum: 2023-11-21 Předmět: o vypořádání spoluvlastnictví vodního díla Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 148 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 251 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 59a z. č. 254/2001 Sb.", "§ 2 z. č. 99/2004 Sb.", "§ 1143 z. č. 89/2012 Sb."] ["zrušení spoluvlastnictví""společné jmění manželů""spoluvlastnictví""jmění""podílové spoluvlastnictví""přikázání věci""zastavení řízení""věcná břemena"]
O co šlo: o vypořádání spoluvlastnictví vodního díla (["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 148 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 251 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 59a z. č. 254/2001 Sb.", "§ 2 z. č. 99/2004 Sb.")
1. Žalobou doručenou , Anonymizováno, , adresa, dne 28. 1. 2019, doplněnou o podání ze dne 2. 11. 2020, 15. 11. 2021, 5. 12. 2021 a 14. 9. 2023, se žalobce a) a žalobkyně b) (společně jen „žalobci“) domáhali vypořádání pozemků a staveb ve vlastnictví žalobců a žalovaného, jež ve svém souhrnu tvoří vodní dílo , adresa, (dále jen „vodní dílo , adresa, “). Žalobci jsou v režimu společného jmění manželů vlastníky pozemků parc. č. , hodnota, vodní plocha, parc. č. , hodnota, vodní plocha, parc. č. , hodnota, vodní plocha, parc. č. , hodnota, vodní plocha, st. parc. č. , hodnota, zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je objekt spodní výpusti, a st. parc. č. , hodnota, zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je objekt bezpečnostního přelivu, všechny zapsány na LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, , obec , adresa, , u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, katastrální pracoviště , adresa, . Žalobkyně b) je dále výlučným vlastníkem pozemků parc. č. , hodnota, vodní plocha, parc. č. , hodnota, travní porost, parc. č. , hodnota, travní porost, parc. č. , hodnota, travní porost, st. parc. č. , hodnota, zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je hráz, a st. parc. č. , hodnota, zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je hráz, všechny zapsány na LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, , obec , adresa, , u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, , katastrální pracoviště , adresa, . Žalovaný vykonává právo hospodaření s pozemky ve vlastnictví České republiky, a to pozemků parc. č. , hodnota, vodní plocha, parc. č. , hodnota, vodní plocha, parc. č. , hodnota, vodní plocha a st. parc. č. , hodnota, zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je čerpací stanice, všechny zapsány na LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, , obec , adresa, , u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, , katastrální pracoviště , adresa, . Podanou žalobou se žalobci za náhradu domáhali přikázání pozemků ve vlastnictví žalovaného do jejich společného jmění. Doplnili dále, že žalovaný a jeho právní předchůdci po desítky let užívali pozemky a stavby ve vlastnictví žalobců, za užívání odmítá žalovaný poskytovat žalobcům jakoukoliv náhradu; od roku 2010 byl žalovaný ze strany žalobců opakovaně vyzýván k řešení popsané situace, avšak bezvýsledně. Žalobci respektují veřejný zájem na zachování všech funkcí vodního díla, jsou však vedení snahou sjednotit vlastnictví vodního díla , adresa, , přičemž vychází z usnesení Ústavního soudu ze dne 29. 3. 2012, sp.zn. II.ÚS 1031/12 a rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 16. 7. 2008, sp.zn. , spisová značka, .2. Vzájemným návrhem ze dne 13. 3. 2019, doplněným podáním ze dne 25. 11. 2020, 19. 11. 2021, 4. 4. 2022, 20. 9. 2023 a 20. 11. 2023 žalovaný oponoval návrhu žalobců. Uvedl, že s vypořádáním vodního díla nesouhlasí, nemůže být předmětem vypořádání. Pokud by však soud dospěl k opačnému závěru, navrhl, aby pozemky ve společném jmění žalobců, tj. parc. č. , hodnota, vodní plocha, parc. č. , hodnota, vodní plocha, parc. č. , hodnota, vodní plocha, st. parc. č. , hodnota, zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je objekt spodní výpusti, a st. parc. č. , hodnota, zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je objekt bezpečnostního přelivu, všechny zapsány na LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, , obec , adresa, , u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, pracoviště , adresa, , a dále pozemky ve výlučném vlastnictví žalobkyně b), tj. parc. č. , hodnota, vodní plocha, parc. č. , hodnota, zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je hráz, a st. parc. č. , hodnota, zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je hráz, všechny zapsány na LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, , obec , adresa, , u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, , katastrální pracoviště , adresa, , byly za náhradu přikázány do výlučného vlastnictví žalovaného.3. Žalovaný dále doplnil, že si je vědom rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 16. 7. 2008, sp.zn. 22 Cdo 1121/2008, avšak uvádí, že vlastnictví jednotlivých individuálních věcí tvořící vodní nádrž nemůže podléhat ustanovením o podílovém spoluvlastnictví, neboť zákon počítá s hrázemi jako se samostatnými vodními díly; žaloba je proto neopodstatněná. Žalovaný rozporoval tvrzení žalobců týkající se parc. č. , hodnota, , kdy tato je vedena jako trvalý travní porost (v žalobě uvedena jako vodní plocha) a leží za vzdušnou lící hráze, a tvrzení žalobců ohledně parc. č. , hodnota, , kdy tato je vedena jako koryto vodního toku a leží za vzdušnou lící hráze. S ohledem na uvedené je celková výměru pozemků žalobců 9 672 m², nikoli 11 822 m². Žalovaný k důkazu navrhl rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 4. 2018, sp.zn. 22 Cdo 5997/2017, kterým bylo rozhodnuto o odvolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 24. 5. 2017, č.j. , spisová značka, , ve věci určení vlastnictví vedené u , Anonymizováno, , adresa, pod sp.zn , spisová značka, , kdy Nejvyšší soud ČR uvedl, že není správná úvaha soudu prvního a druhého stupně, že není hospodářský účelná dispozice s uvedenými předměty tvořícími rybník, dále také provedení důkazu ústavní stížností žalovaného ze de 30. 7. 2018 proti rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 4. 2018, sp.zn. , spisová značka, . Pro případ, že soud skutečně přistoupí k vypořádání spoluvlastnictví vodního díla , adresa, , žalovaný doplnil, že vykonává právo hospodařit s majetkem České republiky, vykonává právo hospodařit s rybniční výpustí a jalovým přelivem, které žalobci v žalobě neuvedli, přičemž není možné manipulovat s hladinou rybníka. Žalovaný nesouhlasil s tvrzením, že pozemky a stavby žalobců neoprávněně užíval, neboť neprovozuje na nádrži intenzivní chov a nadto dle § 59a zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých dalších zákonů (dále jen „v.z.“) jsou vlastníci pozemků povinni strpět za náhradu na svém pozemku vodní dílo vybudované před 1. 1. 2002. Žalobci nemohou být oprávněni k výkonu rybářství, protože na vodním díle , adresa, byl vyhlášen mimopstruhový rybářský revír na dobu 10 let. Tvrzení žalobců, že chtějí s pomocí celostátního programu na odbahnění a rekonstrukci rybníka zrekonstruovat rybník a posílit protipovodňové funkce, a dále, že chtějí rozšířit chov ryb, které již provozují v rybníku , adresa, , jsou nepravdivá, když vodní dílo , adresa, je dostatečně bezpečné, vybavené vodním přelivem, který není součástí pozemku pro stoletou povodeň; posílení protipovodňové funkce by tak znamenalo zvýšit retenční prostor, avšak to je v rozporu s údajným záměrem žalobců pro chov ryb. Žalovaný uvedl, že vykonává právo hospodařit k pozemkům k rybniční výpusti a jalovému přelivu, bez nichž není možné manipulovat s hladinou rybníka a chránit tak rybník proti přetečení a stoleté povodni. Tvrzení žalobců o neoprávněném užívání pozemků a staveb ve vlastnictví žalobců ze strany žalovaného a jeho právních předchůdců je nepravdivé. , adresa, byla postavena právním předchůdcem žalovaného jako průtoční vodní nádrž v roce 1963 pro závlahu sousedních zemědělských pozemků, žalovaný na vodním díle neprovozuje intenzivní chov ryb, drůbeže a ani vodní dílo nepřenechal do nájmu jinému podnikateli.4. V reakci na vzájemný návrh žalovaného žalobci doplnili, že žalovaný po desítky let užívá pozemky žalobců bez náhrady, žádají proto, aby pozemky žalovaného byly přikázány do společného jmění žalobců za náhradu, která bude určena soudem. Žalobci jsou vedeni snahou sjednotit vlastnictví rybníka a tento zrekonstruovat, posílit jeho protipovodňové funkce a bezpečnost. Ve svém návrhu vychází z usnesení Ústavního soudu ze dne 29. 3. 2012, sp.zn. II. ÚS 1031/12, podle kterého vodní dílo tvoří funkční celek, který by neměl mít rozdílné vlastníky, obdobně pak odkázali na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 16. 7. 2008, sp.zn. , spisová značka, , kde Nejvyšší soud vyslovil názor, že jestliže věci tvořící rybník jsou v individuálním vlastnictví více osob, je třeba na jejich vzájemné vztahy aplikovat ustanovení o podílovém spoluvlastnictví dle občanského zákoníku. Na vzájemné vztahy je proto nutné přiměřeně aplikovat § 1143 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „n.o.z.“). Žalobci společně vlastní větší výměru vodního díla i bez započtení jejich pozemků charakteru trvalý travní porost, navíc jsou vlastníky hráze, která je ve smyslu § 55 odst. 1 písm. a) zákona o vodách nejvýznamnější součástí vodního díla. Dle žalobců by měly být vypořádány i pozemky parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, a parc. č. , hodnota, , neboť slouží k přístupu a vjezdu k vodnímu dílu z veřejné komunikace a parkování. Pozemek parc. č. , hodnota, je navíc zcela obklopen hrází a vodními plochami. Žalovaný nevlastní žádný pozemek, který by mu přístup k pozemku parc. č. , hodnota, umožňoval, v případě jeho přikázání do výlučného vlastnictví žalovaného by dle žalobců nezbylo než zřídit pro žalovaného věcné břemeno přístupu a příjezdu přes pozemky žalobců. Žalobci od roku 2010 usilují o sjednocení vodního díla , adresa, , jejich potomci mají dlouhodobý zájem smysluplně na vodním