61 C 36/2023-40 — Městský soud v Brně

1. Předmětem řízení byla žaloba o rozvod manželství, které účastníci uzavřeli dne , datum, před Úřadem městské části , adresa, . Z tohoto manželství se dne , datum, narodila dcera , jméno FO, a dne , datum, syn , jméno FO, , oba již zletilí. Manželé spolu nežijí od května 2019, kdy se manželka odstěhovala. Příčiny rozvratu manželství soud shledal v rozdílných představách o způsobu života a neshodách ohledně fungování manželství, které vztahy účastníků narušily natolik, že se jim je již nepodařilo harmonizovat.2. Soud provedl dokazování oddacím listem účastníků a jejich výpověďmi.3. Zjistil tak, že manželství je hluboce a trvale rozvrácené, tento rozvrat je nenapravitelný, neboť obnovení soužití nejen není reálné, ale oba manželé je přímo vylučují.4. Tento závěr soudu byl výsledkem posouzení obsahu jejich účastnických výpovědí.5. Manželka, která návrh u soudu uplatnila, uvedla, že zpočátku, dokud byla v domácnosti a spolu s dětmi jezdila i s manželem do zahraničí, kde pracoval, bylo manželství funkční. Problémy se objevily po několika letech, neboť manžel byl hokejista a později i trenér, trávili spolu málo času a postupně si neměli co říct. Jejich partnerský život skončil, nikam spolu nechodili, nejezdili na dovolené, manžel se k ní choval hrubě a napadl ji. Cítila se opomíjená a v důsledku toho navázala známost s jiným mužem, o které manžel zcela jistě věděl. Tento vztah však po nějaké době skončil. Uvažovala o odchodu ze společné domácnosti a nakonec se odstěhovala v červnu 2019. Trápila se, ale jinou možnost neměla.6. Manžel soužití popsal tak, že on rodinu živil, manželka byla v domácnosti až do doby, kdy v roce 2012 nastoupila do zaměstnání. Zajištoval je finančně, byl velice pracovně vytížený a soužití považoval za normální do doby, než se dozvěděl o známosti manželky s jiným mužem. Bylo to tak, že mu začaly chodit SMS zprávy a telefonoval mu manželčin přítel, který mu posílal intimní fotografie a videa. Telefonáty se odehrávaly v noci, kdy s ním syn spal v posteli a bylo to velmi nepříjemné. Manželka tvrdila, že vztah ukončila, ale chodila mu stále další videa, která její tvrzení popírala.7. Soud následně účastníky poučil, že je třeba navrhnout další důkazy k prokázání zavinění manželského rozvratu. Reagováno bylo ze strany manželky snímky vulgárních zpráv z mobilního telefonu zasílané manželem a návrhem manžela na provedení důkazu svědeckou výpovědí jeho matky a syna účastníků.8. Soud se však po novém zvážení výsledků dokazování rozhodl je navrženými svědeckými výpověďmi syna účastníků, matky manžela a navrhovanou sms komunikací nedoplňovat. Vycházel z toho, že syn ještě v době podání návrhu byl nezletilý a opatrovnické rozhodnutí nabylo právní moci teprve v červnu 2023. I když tedy mohl soudu sdělit svůj pohled na průběh manželství rodičů, bylo zřejmé, že by jeho názor byl poznamenaný pohledem otce, se kterým od rozchodu rodičů bydlí. Rovněž další navrhované důkazy by pouze potvrdily již zjištěný hluboký rozvrat a jeho trvalost a nenapravitelnost. Zavinění současného stavu je třeba spatřovat v neschopnosti obou manželů harmonizovat vztahy a obnovit soužití, nikoliv pouze v chování některého z nich.9. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že byly splněny podmínky stanovené zákonem pro rozvod manželství podle ust. § 755 občanského zákoníku. V řízení bylo prokázáno, že manželství účastníků je hluboce trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Manželství účastníků již neplní své základní funkce. Manželé spolu nežijí, nepodporují se, neudržují rodinné společenství, nevytváří zdravé rodinné prostředí (ust. § 687 odst. 2 občanského zákoníku) a jejich děti jsou již zletilé. Soud proto manželství účastníků podle ust. § 755 odst. 1 občanského zákoníku rozvedl. Neshledal, že by rozvod manželů byl v rozporu se zájmem druhého z nich (§ 755 odst. 2 písm. a/ a b/ občanského zákoníku).10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 144 věta první o.s.ř. ve znění účinném do 31.12.2013 (viz. II. bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.).