104 C 4/2023-78 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 5.9.2022 domáhal po žalované zaplacení částky 525 795,24 Kč s příslušenstvím. Žalobce v návrhu uvedl, že právní předchůdce žalobce, společnost , právnická osoba, ., uzavřel s žalovanou smlouvu poskytnutí úvěru, na základě které byla žalované poskytnuta částka ve výši 500 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 6 683 Kč. Strany si sjednaly úrok z úvěru ve výši 9,99 % p.a. Žalovaná porušila své povinnosti, když splátky řádně a včas nehradila, uhradila celkem pouze částku 11 457,49 Kč. Společnost , právnická osoba, . proto využila svého práva, a pohledávku žalované ke dni 1.1.2022 zesplatnila. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24.2.2022 byla postoupena pohledávka žalované ze společnosti , právnická osoba, . na žalobce, o čemž byla žalovaná vyrozumívána dopisem ze dne 16.3.2022. Ke dni postoupení pohledávky činila dlužná částka celkem 535 893,96 Kč, tj. jistina ve výši 521 419,23 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 10 098,72 Kč a poplatky ve výši 4 376,01 Kč. Dopisem ze dne 15.6.2022 byla žalované zasílána předžalobní upomínka.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k nařízenému soudnímu jednání se bez řádné a včasné omluvy nedostavila, v řízení zůstala zcela pasivní. V souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. bylo jednáno v nepřítomnosti žalované, soud rozhodoval na základě provedených listinných důkazů a zjištění z nich učiněných.3. Ze smlouvy o úvěru ze dne 20.8.2021 bylo zjištěno, že žalovaná uzavřela se společností , právnická osoba, . smlouvu o úvěru, na základě které společnost , právnická osoba, . poskytla žalované úvěr ve výši 500 000 Kč, který se žalovaná zavázala splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 6 683 Kč. Úvěr byl úročen sazbou 9,99 % ročně.4. Z výzvy k úhradě ze dne 30.11.2021 a oznámení o zesplatnění ze dne 1.1.2022 bylo zjištěno, že žalovaná porušila svou povinnost, když nehradila splátky řádně a včas, společnost , právnická osoba, . proto pohledávku žalované ke dni 1.1.2022 zesplatnila.5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24.2.2022 včetně seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávek a podkladů pro soudní jednání bylo zjištěno, že společnost , právnická osoba, . postoupila pohledávku žalované na žalobce, o čemž byla žalovaná vyrozumívána dopisem ze dne 16.3.2022. Ke dni postoupení pohledávek činila dlužná jistina 521 419,23 Kč (tj. nesplacený zůstatek úvěru 513 019,93 Kč a „přirostlý“ úrok z úvěru 8 399,30 Kč), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 10 098,72 Kč a poplatky ve výši 4 376,01 Kč.6. Z posouzení úvěruschopnosti klienta, potvrzení o výši příjmů a výpisu z běžného účtu žalované za období od 1.6.2021 do 19.8.2021 bylo zjištěno, že žalovaná pracovala jako pokladní s čistým měsíčním příjmem 20 379 Kč. Žalovaná uvedla, že žije s rodiči a nemá žádné výdaje. , Anonymizováno, zjistila, že žalovaná má splácet 2 538 Kč měsíčně na další úvěr. Předchůdce žalobce na základě statistických údajů stanovil životní náklady žalované na částku 6 241 Kč. Z výpisu z běžného účtu bylo zjištěno, že žalované bylo celkem za toto období „připsáno“ na účet 172 428 Kč, kdy však současně bylo „odepsáno“ 173 198,37 Kč.7. Dopisem ze dne 15.6.2022 byla žalované zasílána předžalobní upomínka.8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.10. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.11. Podle § 87 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.12. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.13. Mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce existovala vůle uzavřít smlouvu o úvěru, na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalované částku 500 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 6 683 Kč. Charakter smluvního ujednání mezi účastníky byl spotřebitelskou smlouvou, neboť předchůdce žalobce v rámci své podnikatelské činnosti poskytuje spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, jinak je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná. Žalobce uvedl, že při ověřování schopnosti žalované úvěr splácet vycházel jeho předchůdce z tvrzení žalované, kdy si ověřil její příjem na základě potvrzení o výši příjmů. Pokud jde o výdaje, žalovaná uvedla, že je svobodná, bezdětná, žije s rodiči, nemá žádnou vyživovací povinnost. V žádosti pak žalovaná uvedla výdaje ve výši 0 Kč. Předchůdce žalobce vycházel ze statistických údajů a stanovil měsíční výdaje žalované částkou 6 241 Kč. Předchůdce žalobce stanovil předpokládané výdaje žalované na základě statistických údajů a přehlížel skutečnost, že žalovaná má trvalou adresu na ohlašovně úřadu a současně má, i přes poměrně vysoké a časté obraty, záporné zůstatky na běžném účtu. Přestože žalovaná zamlčela, že by měla splácet ještě další úvěr a předchůdce žalobce tuto skutečnost sám zjistil, nijak dále neověřoval výdaje žalované a poskytl žalované s ohledem na její prokázané poměry značně vysokou částku. Přičemž z běžného účtu žalované bylo zřejmé, že žalovaná je osobou, která se svými příjmy nevychází. Pokud tedy měl předchůdce žalobce takové informace ohledně příjmů a výdajů žalované a její osobě (např. nižší věk, krátká pracovní minulost), vyhodnotil nesprávně schopnost žalované úvěr splácet a úvěr jí v souladu se zákonem nemohl poskytnout. Je povinností věřitele získané informace shromáždit, vyhodnotit jejich dostatečnost a rozhodnout, zda a které informace je nezbytné dále ověřovat, příp. jejich znalost prohlubovat. Analýza pouze některé ze stran rozpočtu sama o sobě k posouzení úvěruschopnosti nepostačuje. Soud v této souvislosti odkazuje také na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, dle kterého“…Věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně po