104 C 42/2024-43 — Městský soud v Brně

1. Žalobou doručenou soudu dne 8.12.2023 domáhal se žalobce po žalovaném zaplacení částky 3 492,37 Kč s příslušenstvím z titulu nepovoleného debetu a částky 57 607,14 Kč s příslušenstvím z titulu uzavřené smlouvy o úvěru.2. Žalovaný uzavřel s žalobcem dne 19.8.2015 smlouvu o bankovních službách, na základě které žalobce zřídil a vedl žalovanému běžný účet. Dne 11.4.2019 byla mezi žalobcem a žalovaným uzavřena smlouva o povoleném debetu, na základě které bylo žalovanému povoleno přečerpání peněžních prostředků do záporného zůstatku v limitu 5 000 Kč. Žalovaný byl povinen poskytnutý debet vyrovnat nejpozději v poslední den sjednané doby čerpání. Žalovaný poskytnutý debet řádně a včas nedorovnal, kdy mu vznikl nedovolený debet ve výši 3 492,37 Kč, žalobce proto dne 11.8.2023 oznámil žalovanému zrušení účtu a zřízení zvláštního účtu pohledávek, kam byl konečný debet převeden.3. Mezi žalobcem a žalovaným byla dále uzavřena dne 8.11.2019 smlouva o úvěru, na základě které žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 90 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 1 999 Kč. Žalovaný nehradil úvěr řádně a včas, žalobce jej proto vyzval k úhradě dopisem ze dne 19.7.2023, kdy mu stanovil lhůtu pro zaplacení celé pohledávky do 6.9.2023. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, kdy na poskytnutý úvěr uhradil celkem částku 95 894,94 Kč, která byla v části 37 632,86 Kč započtena na jistinu a v části 58 262,08 Kč na úroky, poplatky a pojištění. Ke dni podání žaloby žalobce požaduje uhrazení částky 57 607,14 Kč, tj. jistiny ve výši 52 367,14 Kč a poplatků ve výši 5 240 Kč.4. Dopisem ze dne 6.10.2023 byla žalovanému zasílána předžalobní upomínka.5. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. V souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu v platném znění (dále jen o.s.ř. ) a v souladu s ustanovením § 156 odst. 1 o.s.ř. soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených listinných důkazů.6. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti.7. Ze smlouvy o bankovních službách ze dne 19.8.2015 bylo zjištěno, že žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu o poskytování bankovních služeb, na základě které žalobce žalovanému zřídil a vedl běžný účet.8. Ze smlouvy o povoleném debetu ze dne 11.4.2019 bylo zjištěno, že žalobce povolil žalovanému na běžném účtu čerpat částku 5 000 Kč do záporného zůstatku, po dobu čerpání 360 dnů, kdy byl tento debet splatný v poslední den doby čerpání. Žalovaný byl dle smlouvy oprávněn po dorovnání záporného zůstatku opět čerpat povolený debet až do celkové povolené výše úvěru.9. Ze smlouvy o úvěru ze dne 8.11.2019 bylo zjištěno, že žalobce se zavázal žalovanému poskytnout částku 90 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 1 999 Kč. Úvěr byl čerpán jednorázově na běžném účtu zřízeném žalobcem.10. Z historického výpisu úvěru bylo zjištěno, že žalovaný dne 8.11.2019 čerpal úvěr ve výši 90 000 Kč.11. Z žádosti o poskytnutí povoleného debetu ze dne 11.4.2019 bylo zjištěno, že žalovaný uvedl, že žije s rodiči, je svobodný, bezdětný, jeho pravidelný měsíční příjem činí 9 000 Kč a jeho výdaje činí 500 Kč.12. Z žádosti o poskytnutí osobního úvěru ze dne 8.11.2019 bylo zjištěno, že žalovaný uvedl, že žije u rodičů, je svobodný, bezdětný, jeho příjem činí 20 000 Kč a jeho výdaje činí 1 000 Kč.13. Z prohlášení o zdravotním stavu bylo zjištěno, že žalovaný prohlásil, že je mladší 60 let, není v invalidním důchodu, nebyl mu přiznán průkaz TP, ZTP nebo ZTP/P a není v pracovní neschopnosti.14. Z čestného prohlášení o studiu ze dne 11.4.2019 bylo zjištěno, že žalovaný byl v době podpisu studentem 3. ročníku střední školy.15. Z přehledu transakcí na běžném účtu, který má být pravděpodobně žalovaného (žalobce předložil pouze výseče části výpisů bez uvedení majitele účtu) bylo zjištěno, že na tomto účtu byly příchozí platby v řádu několika tisíc, nejčastěji zasílané od osoby , jméno FO, či , jméno FO, .16. Ze systému ISAS bylo zjištěno, že , jméno FO, je matka žalovaného a , jméno FO, je otcem žalovaného.17. Z dopisu ze dne 14.7.2023 bylo zjištěno, že žalobce od smlouvy o debetu odstoupil a následně dopisem ze dne 11.8.2023 oznámil žalovanému zrušení účtu ke dni 11.8.2023 a převedení pohledávky žalovaného na zvláštní účet pohledávek. Současně bylo žalovanému sděleno, že ke dni 11.8.2023 žalobce eviduje nepovolený debet ve výši 3 492,37 Kč.18. Z výzvy k okamžitému splacení ze dne 19.7.2023 bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě celého zbývajícího úvěru ve výši 14 487,68 Kč, kdy splatnost v případě neuhrazení nastane dne 6.9.2023.19. Dopisem ze dne 6.10.2023 byla žalovanému zasílána předžalobní upomínka.20. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.21. Podle § 547 o. z. musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.22. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.23. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.24. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.25. Podle § 87 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.26. Po právním posouzení skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.27. Mezi žalovaným a žalobcem existovala vůle uzavřít smlouvu o úvěru a smlouvu o povoleném debetu, na základě které žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 90 000 Kč a povolil čerpání debetu na běžném účtu do částky 5 000 Kč, a žalovaný se zavázal žalobci tento úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách a poskytnutý debet pravidelně dorovnat. Charakter smluvního ujednání mezi účastníky byl spotřebitelskou smlouvou, neboť žalobce v rámci své podnikatelské činnosti poskytuje spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, jinak je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná. Žalobce uvedl, že při posuzování schopnosti žalovaného úvěr splácet vycházel z informací, které žalovaný uvedl v rámci posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, dále provedením lustrací žalovaného ve veřejných rejstřících, kdy žalovaného posuzoval komplexně za užití demografických a statistických údajů. Pokud jde o příjmy žalovaného, žalobce uvedl, že vycházel z periodických výpi