CS · EN DE FR brzy

115 C 233/2023-35 — Městský soud v Brně

ECLI: ECLI:CZ:MSBR:2024:115.C.233.2023.1
Datum: 2024-11-13
Předmět: zaplacení 34 873,62 Kč s příslušenstím - úvěr
Ustanovení: ["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 137 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 54
["smlouva o úvěru""neplatnost právního jednání""smlouva pracovní"]
O co šlo: zaplacení 34 873,62 Kč s příslušenstím - úvěr (["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 137 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/196)
1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 31. 8. 2023 domáhal zaplacení 34.873,62 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že žalovaný uzavřel dne 20. 1. 2020 s předchůdcem žalobce (, právnická osoba, ) smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které byla žalovanému v hotovosti poskytnuta částka 9.000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit tuto částku spolu s úrokem ve výši 2.563 Kč a poplatkem za zpracování úvěru ve výši 4.341 Kč v 12 měsíčních splátkách ve výši 1.326 Kč. Žalovaný neplnil řádně a včas smlouvou sjednané povinnosti a dostal se do prodlení s platbou pravidelných splátek; celkem uhradil 6.810 Kč.2. Dne 18. 5. 2020 žalovaný uzavřel s předchůdcem žalobce smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , RČ, , na základě které byla žalovanému v hotovosti poskytnuta částka 30.000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit tuto částku spolu s úrokem ve výši 24.330 Kč, poplatkem za zpracování úvěru ve výši 1.500 Kč a poplatkem za komfortní splácení ve výši 6.162 Kč v 18 měsíčních splátkách ve výši 3.444 Kč. Žalovaný neplnil řádně a včas smlouvou sjednané povinnosti a dostal se do prodlení s platbou pravidelných splátek; celkem uhradil 3.900 Kč.3. S účinností ke dni 16. 12. 2022 předchůdce žalobce postoupil pohledávky za žalovaným na žalobce.4. Žalovaný se k doručené žalobě nevyjádřil.5. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen „o. s. ř.“); žalobce s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasil, souhlas žalovaného se předpokládá (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).6. Dne 20. 1. 2020 byla mezi společností , právnická osoba, a žalovaným uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Žalovaný svým podpisem potvrdil, že mu byla v hotovosti poskytnuta částka ve výši 9.000 Kč a zavázal se tuto částku vrátit spolu s úrokem ve výši 2.563 Kč s úrokovou sazbou 24,57 % ročně a poplatkem za zpracování úvěru ve výši 4.341 Kč, tj. celkem 15.904 Kč, v 12 měsíčních splátkách ve výši 1.326 Kč.7. V souvislosti s uzavřením předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru 283520516 byla dne 20. 1. 2020 vyplněna zákaznická karta žalovaného. Žalovaný uvedl, že je svobodný, žije na ubytovně, je zaměstnaný na plný úvazek a má vyživovací povinnost k šesti osobám. Měsíční příjem ke dni žádosti o úvěr činil 48.543 Kč, měsíční výdaje byly odhadnuty částkou 8.300 Kč. Z karty vyplývá, že údaje uvedené žalovaným byly předchůdcem žalobce ověřeny z pracovní smlouvy a výplatních pásek.8. Na dluh ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, žalovaný uhradil 6.810 Kč (dne 24. 2. 2020 částku 1.330 Kč, dne 13. 3. 2020 a 21. 4. 2020 částku vždy po 1.340 Kč, dne 18. 5. 2020 částku 1.400 Kč, dne 2. 11. 2020 a 12. 11. 2020 částku vždy po 500 Kč a dne 15. 2. 2021 částku 400 Kč).9. Dne 18. 5. 2020 byla mezi společností , právnická osoba, a žalovaným uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , RČ, . Žalovaný svým podpisem potvrdil, že mu byla v hotovosti poskytnuta částka ve výši 30.000 Kč a zavázal se tuto částku vrátit spolu s úrokem ve výši 24.330 Kč s úrokovou sazbou 20,82 % ročně, poplatkem za zpracování úvěru ve výši 1.500 Kč a poplatkem za komfortní splácení ve výši 6.162 Kč, tj. celkem 61.992 Kč, v 18 měsíčních splátkách ve výši 3.444 Kč.10. V souvislosti s uzavřením předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru , RČ, byla dne 18. 5. 2020 vyplněna zákaznická karta žalovaného. Žalovaný uvedl, že je svobodný, žije na ubytovně, je zaměstnaný na plný úvazek a má vyživovací povinnost k šesti osobám. Měsíční příjem ke dni žádosti o úvěr činil 47.830 Kč, měsíční výdaje byly odhadnuty částkou 8.300 Kč, žalovaný dále hradil splátky jiných dluhů ve výši 2.300 Kč měsíčně. Z karty vyplývá, že údaje uvedené žalovaným byly předchůdcem žalobce ověřeny z pracovní smlouvy a výplatních pásek.11. Na dluh ze smlouvy o úvěru č. , RČ, žalovaný uhradil 3.900 Kč (dne 2. 11. 2020 částku 600 Kč, dne 12. 11. 2020 částku 1.000 Kč, dne 15. 2. 2021 částku 1.100 Kč a dne 14. 6. 2021 částku 1.200 Kč).12. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 byly pohledávky s účinností k 16. 12. 2022 postoupeny na žalobce. Žalovaný byl o postoupení pohledávek informován dopisem ze dne 16. 12. 2022, kterým byl současně vyzván k zaplacení dluhu v celkové výši 100.073,57 Kč do 10 dnů po obdržení dopisu. Dopis byl odeslán dne 13. 1. 2023.13. Předžalobní upomínkou ze dne 1. 6. 2023 žalobce upozornil žalovaného na výši dluhu a opětovně jej vyzval k úhradě. Upomínka byla odeslána 2. 6. 2023.14. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.15. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.16. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem17. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.18. Podle § 547 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.19. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.20. Neplatnost smlouvy ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru jako důsledek porušení zákonem stanovené povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele, je neplatností absolutní. Soud k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, přihlíží i bez návrhu (srov. rozhodnutí ESD č. C - 679/18 a též ÚS ČR, sp.zn. III ÚS 4129/18). Soud se proto z úřední činnosti nejdříve zabýval platností předmětných smluv o úvěru.21. Smluvní ujednání mezi účastníky byla svým charakterem spotřebitelskými smlouvami, neboť žalobce, resp. jeho předchůdce, v rámci své podnikatelské činnosti poskytoval spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, jinak je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná.22. V posuzované věci žalovaný sdělil předchůdci žalobce informace o svých pravidelných měsíčních příjmech a výdajích, avšak ani z jedné žádosti o úvěr a listin předložených žalobcem nevyplývá, že by informace poskytnuté žalovaným byly ze strany předchůdce žalobce dostatečně zjišťovány, ověřovány a následně hodnoceny. Příjem žalovaného byl ověřen předložením výplatních pásek. Ohledně výdajů se však předchůdce žalobce zjevně spokojil s prohlášením žalovaného, nijak údaje, které uvedl, neověřoval. Předchůdci žalobce bylo známo, že žalovaný žije na ubytovně, jistě proto bylo v jeho v možnostech ověřit si alespoň výši nákladů na bydlení (nájemné). Stejně tak předchůdce žalobce zcela pominul zkoumání dalších výdajů žalovaného jako jsou osobní potřeb
DomůPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIO násKontaktVOPGDPRReklamace

Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.