ECLI: ECLI:CZ:MSBR:2024:116.C.163.2024.1 Datum: 2024-12-17 Předmět: zaplacení 11 535,41 Kč s příslušenstvím - debetní zůstatek Ustanovení: ["§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb." ["peněžité plnění"]
O co šlo: zaplacení 11 535,41 Kč s příslušenstvím - debetní zůstatek (["§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. )
1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 13. 4. 2024 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 11 535,41 Kč s příslušenstvím. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že uzavřel s žalovaným smlouvu o bankovních službách, na základě které se žalobce zavázal zřídit a vést pro žalovaného běžný účet. Na základě smlouvy o povoleném debetu pak bylo žalovanému umožněno na běžném účtu přečerpání peněžních prostředků do záporného zůstatku ve výši 10 000 Kč. Jelikož na účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek, byl žalovaný povinen tento vyrovnat a zaplatit úrok. Žalovaný debetní zůstatek přes opakované výzvy žalobce nevyrovnal, a proto žalobce od smlouvy odstoupil, běžný účet žalovaného ke dni 25. 8. 2023 zrušil a převedl debetní zůstatek na zvláštní účet pohledávek.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Dne 25. 11. 2014 uzavřel žalobce s žalovaným smlouvu o bankovních službách, na základě které byl žalovanému zřízen běžný účet č. , č. účtu, . Dne 9. 7. 2015 uzavřel žalobce s žalovaným Smlouvu o povoleném debetu, kterou se žalobce zavázal poskytnout žalovanému možnost přečerpání peněžních prostředků na běžném účtu č. , č. účtu, do záporného zůstatku ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal dodržovat smluvní podmínky a nepřekračovat sjednaný povolený limit. Protože na uvedeném účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek, byl žalovaný dopisem ze dne 30. 6. 2023 vyzván k uhrazení minimální částky a upozorněn na úrokovou sazbu pro vzniklý nepovolený debet ve výši 25 % ročně dle Sazebníku. Žalovaný však neuhradil ničeho, a proto žalobce dopisem ze dne 7. 8. 2023 odstoupil od smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu. Dopisem ze dne 25. 8. 2023 žalobce oznámil žalovanému zrušení běžného účtu ke dni 25. 8. 2023 a zřízení zvláštního účtu pohledávek č. , č. účtu, . Dle předloženého bankovního výpisu je patrné převedení částky ve výši 11 535,41 Kč na účet č. , č. účtu, . Žalovaný dlužnou částku ve výši 11 535,41 Kč s úrokem ve výši 25 % ročně za nepovolený debet nezaplatil a neučinil tak ani na základě následné předžalobní upomínky právního zástupce žalobce ze dne 20. 2. 2024 odeslané dle předloženého podacího archu téhož dne. Žalobce tak požaduje zaplacení částky ve výši 11 535,41 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 11 535,41 Kč od 26. 8. 2023 do zaplacení a úroku ve výši 15 % ročně (úrok dle Sazebníku ve výši 25 % ročně nepožaduje) z částky 11 535,41 Kč od 26. 8. 2023 do zaplacení.5. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobcem a žalovaným vznikl závazkový vztah uzavřením smlouvy o účtu dle § 2662 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“). Dle § 2665 občanského zákoníku ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru dle § 2395 až 2400 občanského zákoníku, podle něhož platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalovanému byl žalobcem zřízen účet, u kterého byl žalovaný povinen zabránit vzniku nepovoleného debetního zůstatku. Žalovaný porušil své smluvní povinnosti tím, že došlo ke vzniku nepovoleného debetního zůstatku, který nevyrovnal. V důsledku porušování smluvních povinností ze strany žalovaného žalobce odstoupil od smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu a nepovolené přečerpání převedl na zvláštní účet pohledávek. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého závazku, žalobci vzniklo právo na úrok z prodlení, jehož výše vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že žalovaný v rámci řízení neprokázal, že by žalobci dlužnou částku zaplatil a ani jinak tvrzení žalobce nerozporoval, soud žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 11 535,41 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 11 535,41 Kč od 26. 8. 2023 do zaplacení a úrok ve výši 15 % ročně z částky 11 535,41 Kč od 26. 8. 2023 do zaplacení.6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 a § 142a o.s.ř. ve spojení s § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále je „AT“). Sazba za úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení činí u tarifní hodnoty přes 10 000 Kč do 30 000 Kč částku 300 Kč (§14b odst. 1 bod 2 AT). Soud přiznal náhradu nákladů za 2,5 úkonu právní služby (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, jednoduchá výzva k plnění § 11 odst. 1 písm. a), d) a odst. 2 písm. h) AT). Dále byla žalobci přiznána paušální částka jako náhrada výdajů ve výši 100 Kč za každý z úkonů právní služby do podání návrhu (§14b odst. 5 písm. a) AT). Právní zástupce žalobce je plátcem DPH, proto byla částka 1 050 Kč navýšena o 21 % DPH, tj. částku 220,50 Kč. Žalobci byla také přiznána náhrada soudního poplatku ve výši 800 Kč.7. Povinnosti stanovené tímto rozsudkem soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř. uložil žalovanému splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.