ECLI: ECLI:CZ:MSBR:2024:119.C.119.2023.1 Datum: 2024-03-18 Předmět: zaplacení 46 875 Kč s příslušenstvím - náhrada nemajetkové újmy Ustanovení: ["§ 31a vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 2 vyhl. č. 254/2015 Sb.", "§ 118a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 120 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 132 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 5 z. č. 89/1998 Sb.", "§ 12 ["zadostiučinění / satisfakce""nemajetková újma""zastavení řízení""náhrada nemajetkové újmy"]
O co šlo: zaplacení 46 875 Kč s příslušenstvím - náhrada nemajetkové újmy (["§ 31a vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 2 vyhl. č. 254/2015 Sb.", "§ 118a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 120 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 132 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1)
1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 46 875 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že návrhem ze dne 31. 5. 2020 bylo před stavebním úřadem Úřadu městské části , adresa, (dále jen stavební úřad) zahájeno kolaudační řízení, vedené pod sp. zn. , Anonymizováno, (dále jen řízení). Přestože správní orgán je povinen rozhodnout o kolaudaci stavby bez zbytečných průtahů a v zákonem stanovených lhůtách, k vydání rozhodnutí došlo teprve dne 4. 8. 2022, a to rozhodnutím, které bylo žalobkyni doručeno dne 5. 8. 2022. Žalobkyně tvrdí, že délka řízení byla zjevně nepřiměřená, byla důsledkem nesprávného úředního postupu dle ust. § 5 odst. 2 zákona č. 89/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci (dále jen zákon). Žalobkyně se dále domáhá náhrady nemajetkové újmy, která jí vznikla v důsledku nepřiměřené délky řízení. Žalobkyně je přesvědčena, že k průtahům došlo v důsledku šikanózního postupu pracovnice úřadu Ing. , jméno FO, , která je vůči žalobkyni a jejímu manželovi zaujatá. Protiprávně proti nim rozhodovala též v jiných řízeních. Tato pracovnice protiprávně zastavila řízení o dodatečném povolení stavby a ignorovala výzvy k odstranění průtahů řízení. Období, kdy mělo docházet k průtahům žalobkyně označila jako období od 1. 6. 2020 do 17. 8. 2020, období od 1. 4. 2021 do 3. 10. 2021 a období od 5. 11. 2021 do 3. 8. 2022. Řízení, které mělo být skončeno do 60 dnů od jeho zahájení trvalo 26 měsíců. Výši nemajetkové újmy žalobkyně stanovila dle výkladového stanoviska Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. Cpjn 206/2010, kde vychází z částky ve výši 15.000 Kč za rok řízení, tj. 1 250 Kč za měsíc řízení, přičemž prvé dva měsíce je nutno počítat s poloviční částkou, neboť v této lhůtě se vyřízení věci předpokládá. Odpovídající částku přiměřeného zadostiučinění tak žalobkyně vypočítala ve výši 31 250 Kč. Tato částka by měla být navýšena valorizačním koeficientem ve výši 50% z důvodu, že ukončení řízení se musela žalobkyně domoci opakovanými výzvami k odstranění průtahů. Správní orgán sám k průtahům bezdůvodně a výrazně přispěl nesprávným, nekoncentrovaným procesním postupem a průtahy představovaly více než 60% délky řízení. Je tak dán důvod dle ust. § 31a odst. 3 písm. c), d) zákona pro navýšení částky o 50% na částku 46 875 Kč. Na výzvu soudu žalobkyně doplnila, že spolu s manželem byla dotčena stavbou hobbymarketu , Anonymizováno, , proti kterému všemi dostupnými prostředky právní ochrany brojili a upozorňovali na četná pochybení úřadu. Úřad následně, kdykoli mohl, žalobkyni a jejímu manželovi „házel klacky pod nohy“, vydával opakovaně nezákonná rozhodnutí. Jednalo se formu odplaty za , Anonymizováno, . Kvůli dílčím odchylkám od původního stavebního povolení stavební úřad rozhodl o odstranění celé stavby žalobkyně. Žalobkyně se musela bránit. Stavební úřad zastavil řízení, když Ing. , jméno FO, lživě zapřela žádost stavebníků o prodloužení lhůty, čímž si odůvodnila zastavení řízení o dodatečném povolení stavby. Negativně rozhodla o dříve podaném návrhu na prodloužení. Opakovaně postupovala zcela nesmyslně a v rozporu s elementárními procesními normami. Kromě toho stavební úřad stíhal manžela a žalobkyni ve dvou přestupkových řízeních. Přestupek manžela, jak bylo zjištěno, byl promlčen. Jednalo se o šikanózní postup, především ze strany Ing. , jméno FO, . Dopouštěla se nesprávného úředního postupu, byly prokázány projevy libovůle a svévole. Nemajetková újma žalobkyně spočívá zejména v prožitém stresu a duševním vypětí, trpěla obavami, že dojde k realizaci odstranění stavby rodinného domu žalobkyně její rodiny a pocitu bezvýchodnosti a ztráty důvěry v řádné fungování právního státu. Žalobkyně uplatnila svůj nárok proti , právnická osoba, dopisem odeslaným 4. 11. 2022. Na výzvu soudu uvedla, že ve svém vyjádření žalovaný jakékoli pochybení apriori popírá, náhradu žalobkyni nepřiznal ani částečně nevyplatil, ani se neomluvil.2. Žalovaný se ve věci vyjádřil tak, že žalobou uplatněný nárok neuznává v celém rozsahu. Tvrzení ohledně průběhu kolaudačního řízeni popisovaného žalobkyní rozporuje. K průběhu správního řízení uvedl, že dne 1. 6. 2020 stavebnímu úřadu manžel žalobkyně , tituly před jménem, , jméno FO, poslal žádost o zahájení kolaudačního řízení předmětné stavby. Byl vyzván k odstranění vad podání, k doplnění návrhu na kolaudaci podaný všemi stavebníky, doplnění geometrického zaměření, a dalších podstatných náležitostí. Usnesením ze dne 22. 6. 2020 stavební úřad kolaudační řízení přerušil. Dne 30. 6. 2020 žalobkyně a její manžel (oba byli účastníky kolaudačního řízení, neboť předmětný rodinný dům vlastní ve společném jmění manželů) podali žádost o vydání kolaudačního souhlasu bez vlastnoručních nebo zaručených podpisů obou stavebníků. Žádost opatřenou podpisy obou stavebníků s požadovanými přílohami na základě, kterých bylo možno kolaudační řízení zahájit stavebnímu úřadu předložili až 27. 7. 2020. Opatřením ze dne 19. 8. 2020 stavební úřad zahájil kolaudační řízení a stanovil termín místního šetření na 15. 9. 2020. Při místním šetření bylo zjištěno, že stavba není provedena v souladu s dokumentací. Změna oproti vydanému stavebnímu povolení spočívala ve změně umístění komínu, změně výplně otvorů rodinného domu, jimiž došlo ke změně vzhledu stavby a zásahu do nosných konstrukcí stavby. Tyto změny byly provedeny bez povolení stavebního úřadu. Stavební úřad následně 24. 9. 2020 oznámil stavebníkům zahájení řízení o odstranění stavby dle ust. § 129 odst. 1 písm. b) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. Dne 8. 10. 2020 stavebníci podali žádost o dodatečné povolení stavby. Tato žádost neobsahovala stavebním řádem předepsané náležitosti. Dne 12. 10. 2020 stavebníci podali žádost o povolení předčasného užívání předmětné stavby. Žádost stavebníků byla usnesením ze dne 19. 10. 2020 zamítnuta. Výzvou ze dne 16. 11. 2020 vyzval stavební úřad stavebníky k doplnění žádosti o dodatečné povolení stavby ve lhůtě do 31. 3. 2021. Usnesením ze dne 18. 11. 2020 stavební úřad přerušil řízení o odstranění stavby do ukončení řízení o jejím dodatečném povolení. Dne 2. 12. 2020 stavebníci podali opět žádost o předčasné užívání předmětné stavby, kterou stavební úřad zamítl. Dne 15. 4. 2021 bylo stavebnímu úřadu doručeno částečné doplnění žádost o dodatečné povolení a současně bylo požádáno o prodloužení lhůty stanovené do 31. 3. 2021 nově do 15. 6. 2021. Usnesením ze dne 16. 4. 2021 stavební úřad řízení o dodatečném povolení stavby zastavil z důvodu, že stavebníci ve stanovené lhůtě do 31. 3. 2021 neodstranili vady žádosti. Proti tomuto usnesení se stavebníci dne 11. 5. 2021 odvolali a dne 1. 6. 2021 bylo nadřízenému správnímu orgánu předloženo odvolání k rozhodnutí ve věci. Dne 1. 6. 2021 bylo zastaveno řízení o prodloužení lhůty k doplnění podání a zároveň bylo téhož dne stavebníky provedeno částečné doplnění žádosti o dodatečné povolení stavby. Nadřízený správní orgán rozhodnutím ze dne 13. 9. 2021 zrušil usnesení stavebního úřadu ze dne 16. 4. 2021, jímž bylo zastaveno řízení o dodatečném povolení stavby a věc vrátil stavebnímu úřadu k novému projednání. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 17.9. 2021. Dne 13. 9. 2021 rovněž nadřízený správní orgán zrušil usnesení stavebního úřadu ze dne 1. 6. 2021, jímž bylo zastaveno řízení o prodloužení lhůty pro doplnění podání a věc vrátil k novému projednání. Rozhodnutí nabylo právní moci též 17. 9. 2021. Opatřením ze dne 4. 10. 2021 bylo oznámeno zahájení, resp. pokračování v řízení o dodatečném povolení stavby. Ústní jednání proběhlo dne 26. 10. 2021. Dne 19. 10. 2021 byli stavebníci na základě sdělení správce sítě Brněnských vodáren a kanalizací, a.s. vyzváni k doplnění podání o stanovisko uvedeného správce sítí do 3. 11. 2021. Stanovisko stavebníci dodali úřadu dne 29. 11. 2021. Teprve tohoto dne stavebníci dodali stavebnímu úřadu veškeré podklady nutné pro rozhodnutí o dodatečném povolení stavby. Dne 1. 12. 2021 byli stavebníci vyzváni k úhradě správního poplatku za řízení o dodatečném povolení stavby. Úhradu provedli dne 9. 12. 2021. Dne 25. 1. 2022 podali žádost o odstranění průtahů v kolaudačním řízení. V této době však ještě nebylo rozhodnuto o dodatečném povolení předmětné stavby. Dne 14. 3. 2022 nadřízený správní orgán obdržel žádost stavebníků o odstranění průtahů v kolaudačním řízení a dne 6. 4. 2022 si nadřízený správní orgán vyžádal od stavebního úřadu stanovisko a spis k předmětné žádosti. Toto obdržel dne 19. 4. 2022 a dne 4. 5. 2022 vydal příkaz k provedení úkonů v řízení ve lhůtě 60 dnů tak, aby stavební úřad vydal kolaudační rozhodnutí, nebo provedl jiný úkon, který zamezí nečinnosti. Dne 20. 6. 2022 stavební úřad stavbu, resp. část stavby provedenou v rozporu s projektovou dokumentací ověřil, a stavbu dodatečně povolil. Rozhodnutí bylo veřejnou vyhláškou doručováno a nabylo právní moci dne 23. 7. 2022. Rozhodnutím ze dne 5. 8. 2022 stavební úřad v kolaudačním řízení povolil užívání stavby rodinného domu stavebníků. Rozhodnutí na