18 C 121/2020-256 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se svoji žalobou soudu podanou dne 19.11.2020 domáhá po žalované zaplacení částky 100.000 Kč s příslušenstvím z důvodu, že mu žalovaná způsobila újmu dne 19.2.2018, kdy se při provádění bouracích prací obvodových zdí vedlejšího domu v , adresa, bagrem probourala do nájemního bytu žalobce č. , hodnota, v domě v , adresa, , a to do kuchyně, kde se zrovna žalobce nacházel a padající zeď na něho částečně spadla. Padající cihly žalobci způsobily různé oděrky, především mu spadly na levé koleno, žalobce vyhledal lékařské ošetření, několik týdnů chodil o berlích. Také tento zážitek žalobci způsobil psychickou újmu v podobě náhlého úleku, stresu a strachu o zdraví a život svůj a své rodiny. Žalobce se především strachoval o svoji malou dceru, která se z kuchyně vybatolila několik minut před probouráním. Současně došlo k totálnímu zničení kuchyně a kuchyňských spotřebičů. Žalobce musel urychleně kontaktovat pronajímatele za účelem zajištění náhradního bydlení a musel se s rodinou ze dne na den stěhovat do náhradního bytu. Stavbyvedoucí byl bezprostředně po incidentu k žalobci hrubý, záležitost zlehčoval, neuznal svou odpovědnost. Žalovaná porušila všeobecnou prevenční povinnost, když bez svolení majitele se probourala do bytu žalobce, neověřila si, že se v bytě nikdo nenachází. Žalobce se domáhá újmy na zdraví v podobě zraněného kolena a s tím souvisejícím omezení v běžném způsobu života, kdy po dobu 3 měsíců měl žalobce bolesti kolena a problémy s pokrčením a natažením noh a chůzí, kdy měl problémy s docházením domů, bydlel ve 2. patře bez výtahu a i s docházením do práce. Utrpěl pohmoždění kolena a zranění šlach. Žalobce nebyl schopen vykonávat sportovní aktivity. Zranění bylo hodně bolestivé, projevovalo se palčivým pícháním, léčení probíhalo klidovým režimem a vyloučením aktivit, aplikováním protizánětlivých mastí a baňkových masáží. V době probourání byli v bytě přítomni manželka žalobce, dcera žalobce, narozená 20.9.2016 a jeho tchýně. Žalobce se tak bál o své zdraví i zdraví své rodiny, nejdříve měl obavy, že padá celý dům. Za tuto nemajetkovou újmu v podobě náhlého úleku a strachu o své zdraví a zdraví rodiny požaduje žalobce nemajetkovou újmu ve výši 25.000 Kč. Za škodu na zdraví v podobě zraněného kolena a omezení v běžném způsobu života požaduje náhradu škody ve výši 50.000 Kč. Další nemajetkovou újmu ve výši 25.000 Kč požaduje pro stres spojený s nutností náhlého vystěhování, náhradní byt mu byl poskytnut až 1.3.2018, do té doby žil v bytě s probouranou zdí, což bylo v únoru velmi nepříjemné. Náhradní byt byl v mnohem horším stavu, žalobce musel do bytu investovat cca 110.000 Kč, navíc byl větší, žalobce musel platit vyšší nájem i náhrady za služby. Dále žalobce doplnil, že při incidentu si v kuchyni něco připravoval právě v momentu, kdy se tam proboural bagr, zrovna stál u linky, když na něho začala padat zeď a uviděl zuby od bagru, skočil mezi lednici a dveře od koupelny. Ještě v den incidentu byl otvor provizorně zakryt, vyzděn, ale přesto tímto otvorem táhlo. Dále žalobce doplnil, že žalovaná byla povinna udělat z hlediska prevence všechno proto, aby předešla vzniku škody. Žalovaná neprovedla bližší zkoumání skutečného technického stavu sousední budovy před započetím demolice, nezjistila tedy skutečný stav týkajíc se štítové zdi u budovy , adresa, . Žalovaná nevynaložila veškerou potřebnou péči, neboť jinak by mohl zjistit, jaký je skutečný stav týkající se štítové zdi, např. žádostí o informaci od vlastníka předmětné budovy, zajištěním stavebních plánů budovy, znaleckým posudkem apod. Obdobná výstavba budov je na této ulici historicky dána, kdy štítová zeď je oporou dvou budov.2. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě uvedla, že jí byl dne 30.6.2017 Úřadem městské části , adresa, vydán souhlas s odstraněním stavby, a to domu v , adresa, , kdy na základě tohoto souhlasu s odstraněním stavby žalovaná právě přistoupila k demolici. Při bourání obvodové (štítové) zdi budovy , adresa, , která těsně přiléhala k budově sousední , adresa, , došlo dne 19.2.2018 k vytvoření otvoru do sousední budovy. Žalovaná nikterak do obvodové zdi sousední budovy , adresa, nezasáhla a ani zasáhnout nemohla, neboť v dané části tato žádnou obvodovou zeď neměla. Žalovaná odstraňovala pouze obvodovou zeď budovy , adresa, v souladu se souhlasem s odstraněním stavby, po zjištění otvoru okamžitě demoliční práce přerušila. Demolice byla stavební úřadem povolena bez jakýchkoliv omezení ve vztahu k sousední budově. Žalovaná nevěděla a ani vědět nemohla o tom, že vlastník či uživatelé sousední budovy , adresa, se napojili bezprostředně na štítovou zeď budovy , adresa, a rozšířili předmětný byt o vzniklý výklenek, zřejmě nepovolenými stavebními úpravami. V souhlasu s odstraněním stavby bylo výslovně uvedeno, že odstraňovaná stavba není stavebně propojena se sousedními nemovitostmi. Pokud by budova , adresa, byla stavebně „perfektní“, nikdy by k „odkrytí“ nemohlo dojít, žalovaná nemůže nést odpovědnost za stavební úpravy vedlejší budovy, která v této části neměla vlastní obvodovou zeď, ačkoli v souhlasu s odstraněním stavby bylo uvedeno, že není stavebně propojena. Žalovaná žádné zákonné povinnosti včetně prevenčních neporušila. Žalobci žádná újma nevznikla, kdy zaměstnanec subdodavatele žalované odkryl ve stěně otvor ve tvaru trojúhelníku o výměře cca 3 m2 a bezodkladně poté v bouracích pracích přestal, když v daný moment se v místnosti bezprostředně za otvorem žádná osoba nenacházela, tedy ani žalobce, který přišel až následně, proto nemohl v souvislosti s odkrytím utrpět zranění. Pokud by žalobce užíval byt stavebnětechnicky v pořádku, nikdy by k tomuto nedošlo. Nelze přenášet na žalovanou odpovědnost za údajně tvrzené následky spojené s úlekem či stresem ze stěhování, natož s tím, jaké kvality bylo žalobci zajištěno náhradní bydlení, zde chybí i zavinění žalované a příčinná souvislost s jeho jednáním. Žalovaná nad rámec svých povinností otvor sama na své náklady opět zakryla, zazdila a omítla, a to týž den, kdy došlo k odkrytí otvoru bez požadavků jakéhokoliv protiplnění. Žalovaná poukázala také na skutečnost, že žalobce uplatnil svůj nárok až po více než 2 letech, považuje žalobu za čistě účelovou a nedůvodnou. Žalovaná dále doplnila, že její hlavní činností je činnost stavební, která někdy zahrnuje i práce demoliční, kdy za účelem řádného zabezpečení dotčených objektů činí kontrolu projektové dokumentace sousedního objektu, zjišťování hloubky základů sousedních objektů, konzultace s vlastníky sousedních objektů a konzultace s autorizovaným statikem. V případě demolice , adresa, žalovaná nejdříve provedla výkop tzv. sond za účelem zjištění hloubky základového pásu sousedního domu, následně proběhla konzultace se zástupcem vlastníka sousedního objektu, kterým byl , tituly před jménem, , jméno FO, , včetně důkladného prostudování projektové dokumentace sousedního objektu; v rámci zmíněné konzultace proběhla i prohlídka sousedního objektu za přítomnosti , tituly před jménem, , jméno FO, , během které nebyla žalovaná upozorněna na existenci výklenků v bytě užívaném žalobcem, dále proběhla konzultace s autorizovaným statikem , tituly před jménem, , jméno FO, . Při žádném z těchto opatření žalovaná nezjistila, ani vlastníkem sousedního objektu nebyla upozorněna na existenci předmětných výklenků, které nezohledňuje ani demoliční výměr, když účastníkem řízení byl samozřejmě i vlastník sousedního objektu. Před započetím demolice byla zajištěna statika základů sousední budovy opěrnou zdí, a to na náklady žalované. Pokud by nebyla zajištěna statika základů sousední budovy, celá její statika by byla narušena a mohlo by dojít ke zhroucení. Žalovaná tak podnikla všechny kroky k zajištění stability sousední budovy, a to v souladu s rozhodnutím správního orgánu, dle zkušeností a odborných znalostí žalované a dle informací zjištěných z projektové dokumentace sousední budovy, a to vše za účasti autorizovaného statika , tituly před jménem, , jméno FO, . Nelze proto po žalované požadovat další kroky, které by byly nad rámec obvyklých zvyklostí. Z žádných těchto preventivních kroků nevyplynulo, že na sousední budově chybí část obvodové zdi, toto nevyplývá ani z projektové dokumentace budov. Pokud by to bylo žalované známo, provedla by dozdění chybějící části obvodové zdi a následně obvodovou zeď staticky zajistila. O této vadě sousední budovy nikdo zřejmě nevěděl, nikdo žalovanou neinformoval, nebyla zachycena ani v projektové dokumentaci, žalovaná tak neměla objektivní možnost v rámci vynaložení řádné péče a obvyklé opatrnosti tuto vadu zjistit a provést opatření. Postup demoličních prací byl v souladu s demoličním výměrem a zavedenými zvyklostmi, probíhal pracovníky manuálně, směrem shora dolů, bagrem byla bourána toliko uliční a dvorní zeď, tj. zeď vepředu a vzadu, nikoliv zdi obvodové, tedy sousedící s vedlejšími objekty. Pracovnice odboru stavebního v rámci kontroly nezjistila žádné pochybení na straně žalované, a to jak ve vztahu k provedené demol