21 C 164/2023-49 — Městský soud v Brně

Žalobou z 28.6.2023 domáhala se žalobkyně vydání notebooku s tím, že s žalovanou uzavřela smlouvu o výprose v ústní formě, a na základě této smlouvy přenechala notebook žalované bezplatně k užívání, aniž by byla sjednána doba a účel užívání. Následně vyzvala žalovanou k vrácení notebooku, eventuálně k úhradě částky, za kterou byl pořízen.Podáním z 8.8.2023 doplnila žalobkyně svá tvrzení tak, že jednatel žalobkyně , jméno FO, předal žalované notebook asi 14 dní po jeho zakoupení.Následně žalobkyně podáním z 6.12.2023 modifikovala svá skutková tvrzení a uvedla, že vzhledem k tomu, že syn žalované toužil po počítači na hraní her a žalovaná si zakoupení počítače nemohla z finančních důvodů dovolit, proto jednatel žalované nabídnul žalované předmětný notebook pro jejího syna formou bezplatného užívání do doby, kdy jej bude potřebovat žalovaná pro účely své činnosti, a žalovaná s tímto postupem souhlasila.Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby, když uvedla, že s jednatelem žalobkyně žila dlouhodobě v partnerském soužití, a společnou domácnost sdílel i syn žalované , jméno FO, . O koupi notebooku se dozvěděla po návratu z práce v den, kdy byl notebook zakoupen, kdy jí syn sdělil, že mu pan , jméno FO, zakoupil počítač na hraní. Notebook je tak od počátku v držení syna žalované, který je také jeho vlastníkem.Žalobkyně se pro případ, že není možné splnění povinnosti žalované vydat notebook, domáhala úhrady částky 17.990,10 Kč, tedy částky, za kterou byl notebook pořízen.Soud rozsudkem z 20.3.2024 primární žalobní petit zamítnul, když dospěl k závěru, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno a neprokázala, že by s žalovanou sjednala smlouvu o výprose, a ani neprokázala, že by se s žalovanou jakkoliv jinak dohodla na bezplatném časově neohraničeném užívání notebooku synem žalované, neboť v řízení bylo naopak prokázáno, že jednatel žalobkyně notebook zakoupil za přítomnosti syna žalované bez toho, že by prezentoval, zda jedná jako fyzická osoba či jako statutární orgán žalobkyně, a tento notebook daroval synovi žalobkyně. S ohledem na to, že soud zamítnul primární žalobní petit, měl rozhodnou o petitu eventuálním, což činí tímto doplňujícím rozsudkem.Jak bylo uvedeno výše a jak vyplývá z odůvodnění rozsudku z 20.3.2024, v řízení nebylo prokázáno, že by notebook byl přenechán do dispozice žalované ani že by žalované ohledně této věci uzavřela s žalobkyní jakoukoliv smlouvu. Částka 17.990,10 Kč tak nemůže být po žalované nárokována ani z titulu případné náhrady škody, neboť žalovaná žádnou smluvní či zákonem stanovenou povinnost neporušila (§ 2909, § 2910 a § 2913 odst. 1 zákona 89/2012 Sb. občanský zákoník), ani z titulu bezdůvodného obohacení, které žalované nevzniklo (§ 2991 odst. 1, 2 zákona 89/2012 Sb.), když notebook nebyl nikým předán do její dispozice, ale má jej v dispozici rozhodnutím jednatele žalobkyně syn žalované. Žalovaná tak z jakéhokoliv důvodu není pasivně legitimována pro úhradu částky, odpovídající pořizovací ceně notebooku, neboť tento nebyl předán do její dispozice a není tudíž povinna k jeho vrácení.