214 C 30/2023-29 — Městský soud v Brně

1. Předmětem řízení byla žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 45 106 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazených plateb spojených s užíváním bytu č. , hodnota, o velikosti 2+kk, nacházející se v , Anonymizováno, . poschodí bytového domu v , adresa, na adrese , adresa, (dále jen „předmětný byt“).2. Žalovaná se k žalobě písemně nevyjádřila.3. V souladu s ust. § 115a o.s.ř. soud projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů. Účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.4. Z předložených listinných důkazů, a to výpis z katastru nemovitostí, nájemní smlouva ze dne , datum, , dodatek č. 5 k nájemní smlouvě ze dne , datum, a usnesení exekutora o provedení vyklizení, evidenční listy, vyúčtování služeb – 2021 a 2022 včetně doručenek a upomínka včetně doručenek, předžalobní výzva včetně doručenky, soud zjistil následující skutkový stav.5. Soud zjistil a vzal za prokázáno, že žalobce je mimo jiné vlastníkem předmětného bytu (bytu č. , hodnota, o velikosti 2+kk, nacházející se v , Anonymizováno, . poschodí bytového domu v , adresa, na adrese , adresa, ). Mezi žalobcem a žalovanou byla dne , datum, uzavřena nájemní smlouva k předmětnému bytu, na základě které žalobce přenechal žalované tento byt k užívání na dobu určitou (1 rok) a dodatky byla nájemní smlouva postupně prodlužována. Dodatkem č. 5 ze dne , datum, byl nájemní vztah prodloužen do 30. 3. 2022. Po tomto datu již nájemní vztah prodloužen nebyl. Žalovaná k uvedenému datu byt nepředala a užívala jej nadále bez právního důvodu až do 2. 11. 2022, kdy byla vyklizena soudním exekutorem. Žalovaná po dobu trvání nájemního vztahu, a i po jeho skončení, nehradila řádně nájemné, zálohy na služby a náhradu za užívání bytu bez právního důvodu. Za období od prosince 2021 do 2. 11. 2022 dluží žalobci na nájemném, náhradě za protiprávní užívání bytu a nedoplatcích za služby poskytovaných v souvislosti s užíváním bytu částku ve výši celkem 45 106 Kč. Výše nájemného byla v souladu s čl. II nájemní smlouvy stanovena v evidenčním listu a každoročně k 1. 7. upravována o míru inflace vyjádřenou přírůstkem indexu spotřebitelských cen za předchozí kalendářní rok zveřejněnou ČSÚ.6. V roce 2021 byla v evidenčním listu stanovena výše nájemného , částka, (částka sestávající se z nájemného odvozeného z podlahové plochy bytu ve výši , částka, a částky , částka, za vybavení prostoru). Dlužné nájemné za rok 2021 činí 2 167 Kč za měsíc prosinec. Nájemné bylo v souladu s nájemní smlouvou s účinnosti od července 2022 v evidenčním listu upraveno na částku 2 244 Kč (sestávající se z nájemného odvozeného z podlahové plochy bytu ve výši , částka, a částky , částka, za vybavení prostoru). Za období od 1. 1. 2022 do 30. 3. 2022 dluží žalovaná na nájemném 6 501 Kč. Po tomto datu žalovaná užívala byt protiprávně a na bezdůvodném obohacení za užívání bytu bez právního důvodu v období od 1. 4. 2022 do 2. 11. 2022 dluží žalobci celkem 15 626 Kč. Za období od ledna 2022 až června 2022 dluží žalovaná za každý tento měsíc částku 2 167 Kč. Celkem dluží žalovaná za období od prosince 2021 do listopadu 2022 částku 24 294 Kč s tím, že byla zohledněna za měsíc listopad 2022 pouze poměrná část do 2. 11. 2022 ve výši 149 Kč.7. Žalobce provedl vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu za rok 2021 a 2022. Skutečné náklady na služby v roce 2021 činily 28 437 Kč a žalovaná na zálohách uhradila pouze 27 739 Kč a dluží tak žalobci za služby poskytnuté v souvislosti s užíváním bytu v roce 2021 celkem 698 Kč. Vyúčtování služeb bylo žalované zasláno dne 27. 5. 2022 doporučeným dopisem, avšak zásilka se žalobci vrátila zpět jako nevyzvednutá. Žalobce žalovanou k úhradě dlužných částek opakovaně vyzýval, a to upomínkou a dále i předžalobním výzvou ze dne 15. 8. 2023.8. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a s ohledem na jeho právní posouzení soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná za užívání bytu v období od 1. 12. 2021 – 2. 1. 2022 nehradila nájemné a ani po skončení nájmu náhradu ve výši ujednaného nájemného. Po právní stránce je nárok žalobce v souladu s ust. § 2246 a násl. občanského zákoníku (nájemné a jiné platby) a ust. § 2251 občanského zákoníku (placení nájemného) a s ust. § 2295 občanského zákoníku (právo pronajímatele na náhradu po skončení nájmu), podle kterého má pronajímatel právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá. Cena služeb je dle skutečného vyúčtování služeb, proto je žalovaná povinna vydat bezdůvodné obohacení spočívající ve spotřebování služeb v souvislosti s užíváním bytu (ust. § 2991 a násl. občanského zákoníku), a protože není možné vydání předmětu bezdůvodného obohacení, je žalovaná povinna vydat žalobci peněžitou náhradu, jak je stanoveno v ust. § 2999 občanského zákoníku. Příslušenství je rovněž v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku a nařízení vlády č. 351/2013 Sb.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 456 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 256 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.