237 C 10/2024-31 — Městský soud v Brně

Žalobkyně se po žalované žalobou domáhala zaplacení částky 34 152 Kč s příslušenstvím, představující nezaplacenou kupní cenu neoprávněně odebrané elektřiny v odběrném místě , adresa, v období 1. 5. 2023 až 18. 10. 2023. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.Soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu soudu námitky a ve věci bylo lze rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů /§ 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OSŘ”)/.Z předložených listinných důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu věci:Žalobkyně dne 18. 10. 2023 zjistila na uvedeném odběrném místě vedeném na jméno žalované neoprávněný odběr elektřiny, jak se podává ze zápisu o provedené kontrole odběrného místa. V uvedeném období žalovaná dle výpočtu žalobkyně neoprávněně odebrala 1,412 MWh v hodnotě 34 152 Kč, vč. oprávněných nákladů spojených se zjištěním a odstraněním neoprávněného odběru, jak se podává z podkladů pro výpočet výše škody. Fakturou č. , hodnota, žalobkyně žalované dne 14. 11. 2023 za tento neoprávněný odběr elektřiny vyúčtovala uvedenou částku splatnou do 28. 11. 2023. Přesto žalovaná na svůj dluh dosud ničeho neuhradila, jak je zřejmé z upozornění na nepřijatou platbu a předžalobní výzvy.Právním posouzením dospěl soud k závěru, že smluvní vztah mezi žalovanou a obchodníkem s elektřinou ve smyslu zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „energetický zákon”) zanikl ke dni 3. 3. 2016. Bylo prokázáno, že žalovaná odebírala elektřinu v období 1. 5. 2023 až 18. 10. 2023 neoprávněně. Podle § 51 odst. 1 písm. a) energetického zákona je neoprávněným odběrem elektřiny, odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl. Žalobkyni, která je distributorem elektřiny ve smyslu energetického zákona, tak žalovaná způsobila škodu v celkové výši 34 152 Kč. Množství neoprávněně odebrané elektřiny a tedy i výše způsobené škody byla stanovena postupem dle vyhlášky č. 82/2011 Sb. ve spojení s vyhláškou 408/2015 Sb. Škodu takto vzniklou žalobkyně žalované řádně vyúčtovala, a přestože byla o zaplacení upomenuta, na svůj dluh dosud ničeho neuhradila. Soud proto žalobě plně vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku s příslušenstvím - úrokem z prodlení ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., o občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů a § 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění pak soud stanovil dle § 160 odst. 1 OSŘ.O nákladech řízení rozhodl soud dle ustanovení § 142 odst. 1 OSŘ. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, soud jí proto přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 708 Kč a paušálními náklady dle ustanovení § 151 odst. 3 OSŘ v celkové výši 200 Kč dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za dva úkony po 100 Kč (předžalobní výzva a podání žaloby) dle § 1 odst. 3 této vyhlášky. Celkem tedy náklady žalobkyně činí 1 908 Kč. Lhůtu k plnění soud žalované stanovil podle § 160 odst. 1 OSŘ. Soud v projednávané věci není toho názoru, že by bylo na místě neaplikovat shora uvedená ustanovení, když žaloba je podána na ustáleném vzoru a ve vztahu k žalované nebylo třeba vynaložit více sil, než v jiných případech k tomu, aby byla kompletní a byly v ní uvedeny všechny rozhodné skutečnosti.