248 C 11/2024-26 — Městský soud v Brně

1. Předmětem řízení byla žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 20.000 Kč s příslušenstvím. Žalobce uvedl, že mezi účastníky byla dne 11. 2. 2022 uzavřena smlouva o zápůjčce č. , Anonymizováno, na základě, které žalobce poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 20.000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit žalobci prostřednictvím splátek ve výši 2.000 Kč měsíčně splatných ke každému 28. dni v měsíci se splatností celé zápůjčky nejpozději do 28. 2. 2023. Žalovaný žalobci ničeho neuhradil, byť jej k tomu žalobce opakovaně vyzýval. Žalobce se tak po žalovaném domáhá zaplacení jistiny ve výši 20.000 Kč, úroku ve výši 4.000 Kč, smluvní pokuty ve výši 800 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 20.000 Kč od 1. 3. 2023 do zaplacení a smluvního úroku z prodlení ve výši 0,1 % ročně z částky 20.000 Kč od 1. 3. 2023 do zaplacení.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Soud ve věci nařídil na den 4. 11. 2024 ve 13.00 hod. jednání. Žalobce se z něj dne 30. 8. 2024 omluvil. Žalovaný, ač k jednání řádně a včas soudem z adresy evidované v centrální evidenci obyvatel předvolán, se k jednání nedostavil, neomluvil se z něj a ani nepožádal soud o jeho odročení z důležitých důvodů. Soud proto ve věci jednal a věc u tohoto jednání v nepřítomnosti účastníků dle § 101 odst. 3 o. s. ř. rozhodl.4. Soud u jednání provedl dokazování níže uvedenými listinnými důkazy a učinil tento závěr o skutkovém stavu.5. Mezi účastníky byla dne 11. 2. 2022 uzavřena smlouva o zápůjčce č. , Anonymizováno, na základě, které žalobce poskytl žalovanému téhož dne v hotovosti zápůjčku ve výši 20.000 Kč. Žalovaný potvrdil převzetí zápůjčky v této částce podpisem této smlouvy. Zápůjčka ve výši 20.000 Kč byla splatná prostřednictvím splátek ve výši 2.000 Kč měsíčně splatných vždy do každého 28. dne v měsíci s tím, že celá zápůjčka měla být uhrazena nejpozději do 28. 2. 2023. Strany si současně ve smlouvě sjednaly poplatek ve výši 20 % zapůjčené částky, tj. ve výši 4.000 Kč, který byl splatný spolu se zápůjčkou, a v čl. 4 smlouvy i smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a smluvní pokutu ve výši 4 % zapůjčené částky, tj. ve výši 800 Kč (viz předmětná smlouva). Žalovaný žalobci ničeho neuhradil, proto byl k úhradě jistiny zápůjčky a jejímu příslušenství vyzván dopisem ze dne 12. 3. 2024 zaslaným žalovanému téhož dne doporučeně na adresu , adresa, a dále i předžalobní výzvou ze dne 4. 4. 2024 zaslanou žalovanému téhož dne doporučeně na adresu , adresa, (viz jednotlivé výzvy vč. podacích lístků).6. Dle § 2390 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.7. Dle § 2392 odst. 1 občanského zákoníku lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.8. Dle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.9. Dle § 2049 občanského zákoníku zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.10. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.11. Soud po podřazení zjištěného skutkového stavu pod shora citované ustanovení občanského zákoníku dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná co do požadované jistiny, úroku, smluvního úroku z prodlení a smluvní pokuty, a proto ji v tomto rozsahu částečně vyhověl a částečně nedůvodná co do požadovaného zákonného úroku z prodlení, a proto ji v tomto rozsahu částečně zamítl.12. Mezi účastníky byla dne 11. 2. 2022 uzavřena smlouva o zápůjčce na jejímž základě žalobce žalovanému poskytl téhož dne v hotovosti zápůjčku ve výši 20.000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit způsobem, ve lhůtách a s částkami ve smlouvě ujednanými. Žalovaný převzetí zápůjčky v této výši v hotovosti stvrdil podpisem předmětné smlouvy. Žalovaný splátkám zápůjčky nedostál, žalobci na její úhradu neuhradil ničeho, dostal se s jejími splátkami do prodlení. Žalobce tak má dle § 2390 občanského zákoníku právo na úhradu jistiny zápůjčky ve výši 20.000 Kč, stejně jako má dle § 2392 odst. 1 občanského zákoníku právo na úhradu sjednaného úroku, a dle § 2048 a násl. občanského zákoníku i na úhradu smluvní pokuty ve sjednané výši. Žalovaný se s úhradou zápůjčky dostal prokazatelně od 1. 3. 2023 do prodlení a žalobce tak má vedle práva na jistinu, úrok a smluvní pokutu nárok i na příslušenství jistiny v podobě úroku z prodlení ve výši sjednané ve smlouvě. Žalovaný nerozporoval složení ani výši dlužné částky; neprokázal, že by dlužnou částku žalobkyni zaplatil a netvrdil ani nedoložil jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok proti němu žalobou uplatněný je z hlediska hmotně právního nedůvodný.13. Žalobce se vedle sjednaného smluvního úroku z prodlení domáhal po žalovaném i úroku z prodlení v zákonem stanovené výši. Právní úprava výše úroku z prodlení je dispozitivní a platí, že nařízením vlády č. 351/2013 Sb. stanovená výše úroku z prodlení se uplatní pouze tam, kde si strany neujednaly výši úroku z prodlení jinou. V projednávané věci si strany ve smlouvě o zápůjčce sjednaly mj. i výši smluvního úroku z prodlení a toto jejich ujednání má s ohledem na dispozitivnost právní úpravy přednost před úrokem z prodlení v zákonem stanovené výši. Současně platí, že lze požadovat buď sjednaný smluvní úrok z prodlení nebo ten v zákonem stanovené výši, nikoliv oba. Úrok z prodlení je pak sankcí za prodlení dlužníka s hrazením dlužné částky. S ohledem na skutečnost, že strany si výši smluvního úroku z prodlení sjednaly ve smlouvě a tato má přednost před úrokem z prodlení v zákonem stanovené výši, zamítl soud žalobu v rozsahu, v jakém se žalobce po žalovaném domáhal vedle smluvního úroku z prodlení i úroku z prodlení v zákonem stanovené výši.14. Výrok o náhradě nákladů řízení pak vychází z § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř. Žalobce byl v řízení převážně procesně úspěšný a má tak vůči procesně méně úspěšnému žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. Žalobce se v řízení po žalovaném domáhal zaplacení částky 20.000 Kč, 4.000 Kč, 800 Kč s příslušenstvím. Žalobce byl v řízení procesně úspěšný co do částky 20.000 Kč, 4.000 Kč a 800 Kč s příslušenstvím (viz výrok I rozsudku) a částečně procesně neúspěšný co do příslušenství (viz výrok II rozsudku). Soud v tomto kontextu odkazuje na nález Ústavního soudu České republiky ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08, dle kterého, je-li předmětem civilního řízení vedle pohledávky též její příslušenství (např. úroky z prodlení), je nutno při rozhodování o náhradě nákladů dle míry úspěchu ve věci (§ 142 o. s. ř.) zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran jejího příslušenství. Soud tak pro účely výpočtu náhrady nákladů řízení kapitalizoval i příslušenství, které žalobce žalobou požadoval a ve vztahu ke kterému byl současně v řízení částečně procesně neúspěšný, a to ke dni vyhlášení tohoto rozsudku, ve vztahu ke smluvnímu úroku z prodlení částkou 12.300 Kč a ve vztahu k zákonnému úroku z prodlení částkou 5.054,79 Kč. Žalobce se tak v řízení domáhal po žalovaném celkově zaplacení částky 42.154,79 Kč (100 % předmětu řízení) a byl v řízení procesně úspěšný co do částky 37.100 Kč, tj. co do 88 % předmětu řízení. Po odečtení procesního neúspěchu od procesního úspěchu tak má žalobce právo na náhradu nákladů řízení ve výši 76 % (88 % - 12 % = 76 %).15. Plně procesně úspěšný žalobce by měl právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1.600 Kč. Náklady řízení žalobce se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1.000 Kč a z paušální odměny nezastoupeného účastníka dle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 1 odst. 1, 3 a § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. za dva úkony právní služby po 300 Kč, a to za sepis výzvy a žaloby.16. Žalobce tak má s ohledem na svůj procesní úspěch ve věci právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1.216 Kč.