ECLI: ECLI:CZ:MSBR:2024:31.C.119.2024.1 Datum: 2024-11-20 Předmět: zaplacení 10 803,21 Kč s příslušenstvím - úvěr Ustanovení: ["§ 2 vyhl. č. 254/2015 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 251 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2662 z. č. 89/2012 Sb."] ["smlouva o úvěru"]
O co šlo: zaplacení 10 803,21 Kč s příslušenstvím - úvěr (["§ 2 vyhl. č. 254/2015 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 251 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2662 z. č. 89/201)
Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 11. 12. 2023 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci 10 803,21 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnil tím, že uzavřel s žalovaným dne , datum, Rámcovou smlouvu č. , hodnota, , na základě které byl žalovanému aktivován běžný účet č. , č. účtu, a žalovaný jej mohl začít plně využívat. Dne , datum, uzavřel žalovaný s žalobcem Dodatek č. 1 k Rámcové smlouvě, jehož podpisem žalovaný požádal o úvěr ve výši 12 000 Kč, smlouva o úvěru č. , hodnota, byla schválena a dne , datum, byl úvěr vyplacen na běžný účet žalovaného v plné výši. Žalovaný se smlouvou o úvěru zavázal měsíčně hradit pravidelnou konstantní splátku úvěru v celkové výši 400 Kč, skládající se ze splátky jistiny a úroku 17,9 % p. a. Žalovaný splatil úvěr pouze částečně, pro závažná porušení smluvních povinností žalobce dne 6. 11. 2023 přistoupil k ukončení smlouvy a k zesplatnění úvěru. Ke dni zesplatnění byla dlužná pohledávka tvořena nesplacenou jistinou ve výši 9 557,78 Kč a nesplacenými smluvními úroky z úvěru ve výši 423,90 Kč, který je souhrnem nesplacených smluvních úroků ode dne poslední řádně zaplacené splátky, tj. ode dne 5. 8. 2023 do dne předcházejícího dni zesplatnění, tedy do dne 5. 11. 2023. žalobce dále uplatnil nárok na úhradu nepovoleného debetu ve výši 1 245,43 Kč.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.Soud ve věci provedl důkazy, ze kterých zjistil následující skutkový stav:Účastníci uzavřeli dne , datum, Rámcovou smlouvu č. , hodnota, , na základě které byl žalovanému aktivován běžný účet č. , č. účtu, a žalovaný jej mohl začít plně využívat. Dne , datum, uzavřel žalovaný s žalobcem Dodatek č. 1 k Rámcové smlouvě, jehož podpisem žalovaný požádal o úvěr ve výši 12 000 Kč, smlouva o úvěru č. , hodnota, byla schválena a dne , datum, byl úvěr vyplacen na běžný účet žalovaného v plné výši. Žalovaný se smlouvou o úvěru zavázal měsíčně hradit pravidelnou konstantní splátku úvěru v celkové výši 400 Kč, skládající se ze splátky jistiny a úroku 17,9 % p. a. Součástí rámcové smlouvy byly obchodní podmínky, kde se žalovaný zavázal udržovat na běžném účtu tolik peněz, aby pokryly předpokládané platby a v případě, že se dostane do záporného zůstatku tak zaplatí dlužnou částku do 5 pracovních dnů. Výše uvedené skutečnosti soud zjistil z Rámcové smlouvy č. , hodnota, , ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, , z výpisu z běžného účtu žalovaného ze dne , datum, a z obchodních podmínek žalobce.Z výpisu z účtu žalovaného ze dne , datum, vyplývá, že se žalovaný dostal do záporného zůstatku ve výši 1 245,43 Kč. Z přehledu plateb vyplývá, že dlužná jistina k datu 6. 11. 2023 činila 9 557,78 Kč a dlužné úroky z úvěru činily 423,90 Kč.Žalobce dne 6. 11. 2023 úvěr zesplatnil, tuto skutečnost žalovanému oznámil dopisem ze dne 7. 11. 2023 a současně vyzval žalovaného před podáním žaloby k úhradě částky 11 227,11 Kč do 15. 11. 2023.Právním posouzením věci dospěl soud k závěru, že žalobce jako banka uzavřel s žalovaným jako majitelem smlouvu o běžném účtu, v níž se banka zavázala zřídit účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet dle § 2662 a násl. občanského zákoníku. Následně žalovaný Dodatkem č. 1 k Rámcové smlouvě požádal žalobce o poskytnutí úvěru ve výši 12000 Kč, žalobce své povinnosti dostál a žalovanému dne , datum, úvěr ve výši 12 000 Kč poskytl a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr včetně sjednaných úroků z úvěru splácet, čímž strany uzavřely smlouvu o úvěru dle § 2395 a násl. občanského zákoníku. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezajistil na běžném účtu dostatek peněžních prostředků k úhradě svých závazků, tj. i k úhradě sjednaných služeb (vedení účtu apod.) vznikl bance nárok na zaplacení nepovoleného debetního zůstatku na účtu, který činil 1 245,43 Kč. Současně žalovaný porušil svou povinnost vrátit žalobci poskytnuté finanční prostředky, výpisem z účtu bylo prokázáno, že dlužná jistina činila k datu 6. 11. 2023 9 557,78 Kč a dlužné úroky z úvěru činily 423,90 Kč. Soud proto žalobě v I. výroku vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku s příslušenstvím včetně příslušenství – úroků dle § 1958 odst. 2 ve spojení s § 1970 občanského zákoníku a nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne v souladu se zákonem požadovaného žalobcem. Lhůtu k plnění pak soud stanovil třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).Procesně plně úspěšnému žalobci přiznal soud výrokem II. právo na náhradu nákladů řízení, které tvoří paušální náhrada hotových výdajů za 2 úkony (návrh ve věci samé, výzva k úhradě) ve výši 200 Kč (režijní paušál za jeden úkon činí 100 Kč, § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb.) a zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč. Náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 000 Kč, uložil soud zaplatit žalovanému do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).