ECLI: ECLI:CZ:MSBR:2024:31.C.179.2024.1 Datum: 2024-10-31 Předmět: zaplacení 16 000 Kč s příslušenstvím - bezdůvodné obohacení Ustanovení: ["§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 137 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 150 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 573 z. č. 89/2012 Sb.", ["bezdůvodné obohacení""postoupení smlouvy"]
O co šlo: zaplacení 16 000 Kč s příslušenstvím - bezdůvodné obohacení (["§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 137 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 150 z. č. 9)
Žalobou podanou soudu dne 8. 2. 2024 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu 16 000 Kč s 11,75% úroky z prodlení od 2. 6. 2022 do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce, společnost , právnická osoba, , poskytl žalovanému po jednání o uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru částku 16 000 Kč. Žalobkyně však požaduje žalovanou částku z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, jelikož mezi , právnická osoba, a žalovaným probíhala jednání o uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru, ale uzavřenou smlouvu není žalobce schopen doložit. Právní předchůdce žalobce. poskytl žalovanému celkem 16000 Kč bankovním převodem z účtu , právnická osoba, na účet žalovaného č. , č. účtu, pod VS , var. symbol, . Pohledávka za žalovaným byla na žalobce postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , tato skutečnost byla žalovanému písemně oznámena.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu.Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:Z výpisu z účtu č. , č. účtu, bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce poukázal na účet žalovaného č. zaslal dne , datum, na účet žalovaného č. , č. účtu, pod VS , var. symbol, dne , datum, částku 16 000 Kč.Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobce, tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem ze dne 22. 5. 2022, který byl podán k poštovní předpravě téhož dne. Současně byla dne 22. 5. 2022 žalovanému doručována předžalobní výzva, kterou byla žalovaný vyzván právním zástupcem žalobce k úhradě žalované částky do 3 dnů.Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, protože v řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce žalovanému poskytl dne , datum, peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč, které mu však žalovaný přes výzvu k úhradě nevrátil. Žalobci proto vznikl dle § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „OZ“) nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve formě poskytnuté částky ve výši 16 000 Kč. Pohledávka byla v mezidobí dle ust. § 1879 OZ postoupena na žalobce, který je tak oprávněn ji vymáhat. Soud tedy žalobě vyhověl a zavázal žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 16 000 Kč včetně příslušenství, tj. úroku z prodlení v zákonné výši stanovené dle § 1970 OZ ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (I. výrok). Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky výzvou ze dne 26. 7. 2019. Dle ust. § 573 OZ výzva došla žalovanému tři dny po jejím odeslání, tedy 25. 5. 2022. Žalovaný se tak dostal do prodlení dne 29. 5. 2022.Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 3 o. s. ř. Žalobce byl ve věci úspěšný, jeho neúspěch tvořil pouze nepatrnou část, má proto právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Dle názoru soudu jsou tyto představovány:i) zaplaceným soudním poplatkem 800 Kč;ii) odměnou za zastoupení advokátem v rozsahu tří úkonů právní služby po 300 Kč (tarifní hodnota 16 000 Kč, převzetí věci, výzva k plnění, žaloba) dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb.;iii) třemi režijními paušály po 100 Kč k těmto úkonům dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb.;iv) částkou odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát, notář nebo patentový zástupce povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 252 Kč;celkem 2 252 Kč (II. výrok tohoto rozsudku). Všechny tyto náklady soud shledává účelnými pro uplatňování či bránění práva žalobcem, a co do výše i úměrnými předmětu řízení a současně neshledal žádné podmínky, pro které by bylo možno přistoupit k aplikaci ustanovení § 150 o. s. ř.