31 C 185/2024-93 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 11. 1. 2024 (v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby ze dne 26. 1. 2024, kdy po podání žaloby žalovaný uhradil dne 12. 1. 2024 částku 8 500 Kč) domáhal po žalovaném zaplacení 170 757,17 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že žalovaný uzavřel dne , datum, s právním předchůdcem žalobkyně (, právnická osoba, .) smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 297 000 Kč. Žalovaný se zavázal hradit úvěr spolu poplatky a úroky ve výši 9,9 % ročně v měsíčních splátkách po 4 536,30 Kč. Žalovaný neplnil řádně a včas smlouvou sjednané povinnosti a dostal se do prodlení s platbou pravidelných splátek, právní předchůdce žalobce proto úvěr ke dni 7. 3. 2023 zesplatnil. Pohledávka za žalovaným byla dne , datum, postoupena na přechodného věřitele , právnická osoba, , který následně dne , datum, postoupil pohledávku na žalobce. Podanou žalobou se žalobce domáhal zaplacení dlužné jistiny ve výši 166 660,17 Kč, poplatků ve výši 4 097 Kč, kapitalizovaných úroků od 10. 2. 2017 do 7. 3. 2023 ve výši 2 544,40 Kč, kapitalizovaných úroků z prodlení od 10. 2. 2017 do 7. 3. 2023 ve výši 12 783,01 Kč, úroků ve výši 9,9 % ročně z částky 166 660,17 Kč od 19. 9. 2023 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 166 660,17 Kč od 19. 9. 2023 do zaplacení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen „o. s. ř.“); žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila, souhlas žalované se předpokládá (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).4. Dne , datum, byla mezi společností , právnická osoba, . a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, . Touto smlouvou se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalovanému převodem na jeho účet č. , č. účtu, částku ve výši 297 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal hradit spolu se sjednaným úrokem ve výši 9,9 % ročně ve 108měsíčních splátkách ve výši 4 536,30 Kč (splátka úvěru ve výši 4 165,30 Kč a pojištění schopnosti splácet ve výši 371 Kč) počínaje dnem , datum, . Součástí smlouvy o úvěru byl rovněž sazebník poplatků žalobce a všeobecné produktové podmínky.5. Dopisem ze dne 9. 3. 2023 prohlásil předchůdce žalobce celý úvěr za splatný ke dni 7. 3. 2023 s ohledem na opakované prodlení žalovaného s úhradou splátek. Předchůdce žalobkyně současně vyzval žalovaného k úhradě částky 182.242,51 Kč do 23. 3. 2023.6. Z výpisu z úvěrového účtu žalovaného ze dne 18. 9. 2023 bylo zjištěno, že dlužná jistina po splatnosti činí 166 660,17 Kč, dlužné poplatky 4 097 Kč, smluvní úroky 11 044,40 Kč, úroky z prodlení z jistiny 11 869,26 Kč.7. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka za žalovanou s účinností ke dni , datum, postoupena na přechodného věřitele , právnická osoba, O této skutečnosti byla žalovaná vyrozuměna přípisem ze dne 25. 9. 2023; přípis byl odeslán 26. 9. 2023.8. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka za žalovanou s účinností k témuž dni postoupena z přechodného věřitele na žalobkyni. O této skutečnosti byla žalovaná vyrozuměna přípisem ze dne 9. 10. 2023; přípis byl odeslán téhož dne.9. Předžalobní upomínkou ze dne 9. 10. 2023 žalobkyně opětovně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu a upozornila žalovanou na možnost uplatnění nároku soudní cestou.10. Právním posouzením věci dospěl soud k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobce jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2 395 a násl. občanského zákoníku, z níž vyplývala žalobci povinnost poskytnout žalovanému peněžní prostředky-úvěr ve výše 297 000 Kč, žalovanému pak povinnost úvěr spolu se smluvními úroky z úvěru splatit v souladu se smlouvou v pravidelných měsíčních splátkách v počtu 108. Právní předchůdce žalobce svou povinnost splnil, když žalovanému sjednaný úvěr poskytl. Žalovaný však své smluvní povinnosti nedodržel, úvěr nesplatil, výše dlužné jistiny, úroků, úroků z prodlení a poplatků je prokázána výpisem z úvěrového účtu žalovaného. V souvislosti s porušováním smluvních povinností ze strany žalovaného proto právní předchůdce žalobce přistoupil v souladu se smlouvou k sesplatnění celého úvěru. Následně byla v souladu s § 1879 občanského zákoníku pohledávka za žalovaným včetně příslušenství postoupena smlouvou o postoupení pohledávky na žalobce, tato skutečnost byla žalovanému oznámena, žalobce je tak aktivně legitimován k vymáhání dluhu. Žalovaný se s úhradou dluhu dostal se proto do prodlení (§ 1968 občanského zákoníku). Žalovanému tak vznikla povinnost zaplatit žalobci sesplatněnou jistinu, poplatky, úroky z úvěru a úroky z prodlení. Pokud jde o výši a složení celkové dlužné částky, tyto žalovaný nijak nerozporoval. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci žalovanou částku, tj. jistinu, úroky z úvěru a úroky z prodlení (§1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb.) Lhůtu k plnění pak soud stanovil třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).11. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce byl ve věci plně úspěšný, má proto právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Dle názoru soudu jsou tyto představovány:i) zaplaceným soudním poplatkem 6 831 Kč;ii) odměnou za zastoupení advokátem v rozsahu 3 úkonů právní služby po 4 500 Kč (tarifní hodnota 170 757,17 Kč, převzetí věci, výzva k plnění, žaloba) dle § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb.;iii) třemi režijními paušály po 300 Kč k těmto úkonům dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb.;iv) částkou odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát, notář nebo patentový zástupce povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 5 191,20 Kč;celkem tedy 36 742,20 Kč (II. výrok tohoto rozsudku). Všechny tyto náklady soud shledává účelnými pro uplatňování či bránění práva žalobcem, a co do výše i úměrnými předmětu řízení a současně neshledal žádné podmínky, pro které by bylo možno přistoupit k aplikaci ustanovení § 150 o. s. ř.