ECLI: ECLI:CZ:MSBR:2024:31.C.56.2024.1 Datum: 2024-09-11 Předmět: zaplacení 14 313 Kč s příslušenstvím - pojistné Ustanovení: ["§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 137 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 8 z. č. 168/1999 Sb.", "§ 9 z. č. 168/1999 Sb.", "§ ["pojištění odpovědnosti za škodu""náhrada škody"]
O co šlo: zaplacení 14 313 Kč s příslušenstvím - pojistné (["§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 137 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 8 z. č. 168/)
1. Žalobce se podanou žalobou domáhal vydání rozsudku, kterým by byla žalovanému uložena povinnost, aby mu zaplatil 14 313 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady pojistného plnění, které žalobce poškozenému vzniklé při dopravní nehodě dne , datum, zaplatil. Žalobu odůvodnil tím, že nezjištěný řidič způsobil dne , datum, dopravní nehodu tak, že řídil osobní vozidlo tov. zn. , Anonymizováno, , r. z. , SPZ, ve vlastnictví žalovaného a narazil do vozidla tov. zn. , Anonymizováno, , r. z. , SPZ, ve vlastnictví pana , jméno FO, . Nezjištěný řidič po způsobení dopravní nehody z místa ujel. K vozidlu, kterým byla způsobena dopravní nehoda, bylo u žalobce sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Na žalobce se následně obrátil poškozený se svým nárokem na nárokem na výplatu pojistného plnění. Žalobce poškozenému vyplatil částku ve výši 14 313 Kč představující opravu poškozeného vozidla. Žalobce opakovaně vyzval žalovaného ke sdělení totožnosti řidiče, a tedy škůdce dopravní nehody. Ze strany žalovaného byla pojistná událost žalobci nahlášena telefonicky dne , datum, . Žalobce proto uplatňuje vůči žalovanému svůj nárok na náhradu pojistného plnění ve výši 14 313 Kč, které za žalovaného plnil. Žalovaný nesplnil svou oznamovací povinnost, v důsledku čehož bylo ztíženo šetření žalobce, a to ohledně případného postižného nároku vůči škůdci dopravní nehody. Žalovaný byl žalobcem vyzván k uhrazení dluhu výzvou ze dne 24. 1. 2023, přičemž mu byla poskytnuta lhůta k plnění v délce 30 dnů.2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Uvedl, že k pojistné události došlo tak, že při couvání a velice pomalé jízdě neúmyslně poškodil pojištěné vozidlo, aniž si toho byl vědom, neboť došlo pouze k velmi lehkému kontaktu obou vozidel. Následně ho kontaktovala policie, na kterou se dostavil a sdělil, že samozřejmě uhradí škodu, kterou způsobil na druhém vozidle. Zároveň mu byla uložena pokuta příkazem na místě – byl tedy pravomocným rozhodnutím uznán vinným ze spáchání výše označené dopravní nehody. Zdůraznil, že následně pojišťovně nahlásil škodní událost, přičemž sebe uvedl jako viníka. Nesouhlasil s argumentací žalobce, že nesepsání společného záznamu o dopravní nehodě nebo její neohlášení bez zbytečného odkladu způsobilo žalobci ztížení možnosti řádného šetření podle § 9 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, a že uvedené nesepsání záznamu a bezodkladné neohlášení škodní události automaticky založilo žalobcův nárok na náhradu plnění, které poškozenému poskytl. Odkázal přitom na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2010, sp. zn. 23 Cdo 3349/2009. Namítal, že žalobce ani netvrdí, a vůbec neprokazuje, v čem měla ztížená možnost šetření spočívat a že právě porušením povinnosti bylo šetření ztíženo, tj. v jakém směru konkrétně nemohl pojistitel průběh nehody řádně vyšetřit. Dodal, že poškozením na vozidle , Anonymizováno, jsou pouze povrchové oděrky na laku vozidla, jež prokazují pouze letmý dotek obou vozidel při nehodě. Nedošlo k žádnému poškození karoserie, např. promáčknutí apod. Oděrky tohoto typu lze obvykle cca z 80 % rozleštit pouze mokrým hadrem bez použití jakýchkoliv přípravků. To samo o sobě dokazuje, že žalovaný nemusel, resp. vůbec nemohl kontakt vozidel zaznamenat, neboť seděl v uzavřené karoserii vozidla vážícího cca 1,5 tuny, s nímž letmý kontakt s jakoukoliv překážkou vůbec nic neudělá a uvnitř vozidla se nijak neprojeví. Trval na tom, že k pojistné události došlo tak, že žalovaný při couvání a velice pomalé jízdě neúmyslně poškodil pojištěné vozidlo, aniž si toho byl vědom, neboť došlo pouze k velmi lehkému kontaktu obou vozidel. Pojištěný nesplnil svoji povinnost, ovšem ze zřetele hodného důvodu. Tato podmínka je v daném případě naplněna objektivní nevědomostí žalovaného o škodě (resp. o tom, že došlo k nehodě).3. Žalobce v podání ze dne 6. 9. 2024 doplnil tvrzení, že ztížení možnosti šetření pojistitele o předmětné dopravní nehodě bylo dáno především tím, že nemohla být ze strany příslušníků PČR provedena dechová zkouška na místě dopravní nehody a tím vyloučeno či potvrzeno řízení žalovaného pod vlivem alkoholu či jiných omamných látek, když právě řízení pod vlivem alkoholu bývá častým důvodem ujetí od dopravní nehody s tím, že dopravní nehoda je ze strany řidičů nahlášena až dodatečně či vůbec. K tomu odkázal na aktuální judikaturu, např. na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 961/2009 a dále rozhodnutí NS ČR sp. zn. 23 Cdo 58/2016.4. Soud ve věci provedl důkazy, ze kterých zjistil následující skutkový stav:5. Z relace o dopravní nehodě bylo zjištěno, že řidič vozidla tov. zn. , Anonymizováno, , r. z. , SPZ, dne 26. 1. 2022 způsobil dopravní nehodu, kdy uvedeného dne v 10:08 hodin řídil v , adresa, ve směru od ulice Husův sad a narazil do vozidla tov. zn. , jméno FO, , r. z. 1TU 2779 ve vlastnictví pana , jméno FO, , ve kterém v době nehody seděla manželka poškozeného na místě spolujezdce, řidič vozidla tov. zn. , Anonymizováno, , r. z. , SPZ, z místa dopravní nehody ujel. Dle identifikace vozidla byl v době dopravní nehody vlastníkem vozidla tov. zn. , Anonymizováno, , r. z. , SPZ, žalovaný, v řízení nebylo sporné, že k vozidlu, kterým byla způsobena dopravní nehoda, bylo u žalobce sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla ve smyslu zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Fotografie poškozeného vozidla tov. zn. , Anonymizováno, , r. z. , SPZ, zobrazují rozsah poškození tohoto vozidla, na fotografiích je přiložen metr (pravítko) a propiska, rozsah oděrek, délka a hloubka jsou zřejmé. Posudek/kalkulace č. , hodnota, dokládá, že škoda na uvedeném vozidle v důsledku popsané dopravní nehody činila 14 313 Kč, dle poukazu žalobce byla uvedená částka vyplacena poškozenému dne 25. 1. 2023. Oznámením o likvidaci pojistné události č. , hodnota, žalobce dne 24. 1. 2023 žalovanému sdělil, že ukončil šetření výše označené pojistné události, byla stanovena výše skutečně vzniklé újmy a že poškozenému bylo vyplaceno pojistné plnění ve výši 14 313 Kč. Následně byl žalovaný předžalobní upomínkou ze dne 13. 10. 2023 vyzván k úhradě žalované částky do 15 dnů od odeslání této výzvy, výzva byla dle poštovního podacího archu předána k poštovní přepravě téhož dne.6. Dle § 10 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost podle § 8 odst. 1 až 3 a v důsledku toho byla ztížena nebo znemožněna možnost řádného šetření pojistitele podle § 9 odst. 3.7. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že v řízení bylo relací o dopravní nehodě prokázáno, že žalovaný jako řidič vozidla tov. zn. , Anonymizováno, , r. z. , SPZ, způsobil dne , datum, dopravní nehodu, při které došlo k poškození vozidla tov. zn. , Anonymizováno, , r. z. , SPZ, ve vlastnictví pana , jméno FO, , z relací o dopravní nehodě bylo též prokázáno, že řidič – žalovaný z místa dopravní nehody ujel, nehodu žalobci nahlásil až 24. 2. 2022.8. Soud zdůrazňuje, že žalovaný jako pojištěný má vůči pojistiteli informační povinnost, která vychází ze zákona i z pojistných podmínek. Jeho povinností je pojistiteli bez zbytečného odkladu písemně oznámit vznik škodné události (k tomu pojistitel poskytuje pro usnadnění formulář hlášení škodné události) a detailně popsat její skutkový děj, doložit potřebné dokumenty (kopie řidičského průkazu, kopie technického průkazu vozidla atd.) a poskytnout pojistiteli součinnost při šetření pojistné události, např. dopravit vozidlo ke znaleckému zkoumání. Dále má povinnost bez zbytečného odkladu písemně pojistiteli sdělit, že poškozený proti němu uplatňuje, ať pouze u pojištěného samotného, nebo přímo u civilního soudu, nárok na náhradu škody, a vyjádřit se k oprávněnosti a výši nároku, dále oznámit, že v souvislosti se škodnou událostí bylo zahájeno správní nebo trestní řízení, a oznámit, v jaké procesní fázi se nachází, popřípadě jak bylo ukončeno. Tyto informace jsou důležité pro pojistitele, aby se mohl připojit k řízení, a ovlivnit tak výši poskytnutého plnění. Výsledek řízení může založit i regresní nárok pojistitele.9. Za dané situace je zřejmé, že žalobce jako pojistitel měl ztíženou možnost šetření předmětné dopravní nehody v tom směru, že ze strany příslušníků PČR nemohla být provedena dechová zkouška na místě dopravní nehody a tím vyloučeno či potvrzeno řízení žalovaného pod vlivem alkoholu či jiných omamných látek, případně nemohlo být zjištěno, zda škodící vozidlo žalovaného v době dopravní nehody splňovalo technické podmínky provozu na pozemních komunikacích. V tomto směru soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 961/2009 a dále na rozhodnutí NS ČR sp. zn. 23 Cdo 58/2016, ve kterém je výslovně uvedeno: „Žalovaný ujel z místa dopravní nehody, nehodu policii neohlásil a tí