31 C 70/2024-26 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou na soud dne 13. 7. 2023 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 6 965 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty ve výši 3 350 Kč. Uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce (, právnická osoba, .) a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru, na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému bezhotovostním převodem na účet žalovaného částku 6 700 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou jistinu spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 7 156,94 Kč a smluvním úrokem ve výši 1 452,43 Kč, to vše do , datum, . Smlouvou sjednané povinnosti však žalovaný neplnil řádně a včas; na svůj dluh neuhradil ničeho. S účinností ke dni 16. 3. 2023 právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovaným na žalobce.2. Podáním ze dne 9. 4. 2024 žalobce doplnil, že úvěruschopnost žalovaného byla řádně zkoumána předloženými výpisy z účtu žalovaného.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.4. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.“); žalobce s tímto postupem soudu výslovně souhlasil, žalovaný souhlasil za použití ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř.5. Z listin předložených žalobcem soud zjistil následující skutkový stav:6. Dne , datum, byla mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným elektronicky na webových stránkách , Anonymizováno, uzavřena smlouva o úvěru č. , Anonymizováno, , na základě které předchůdce žalobce dne , datum, poskytl žalovanému částku 6 700 Kč převodem na účet žalovaného č. , č. účtu, , jak také plyne z potvrzení o platbě. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou jistinu spolu s úrokem ve výši 1 452,43 Kč a poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 7 156,94 Kč do , datum, . Pro případ prodlení žalovaného s úhradou dluhu byla mezi smluvními stranami ujednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Žalovaný na dluh neuhradil ničeho.7. Dle potvrzení o čerpání úvěru byla žalovanému částka ve výši 6 700 Kč poskytnuta dne , datum, na účet č. , č. účtu, .8. V souvislosti s uzavřením předmětné smlouvy o úvěru žalovaný předložil žalobci přehled vybraných pohybů na účtu č. , č. účtu, za období od 1. 7. 2021 do 30. 9. 2021; z uvedených výpisů z účtu bylo zjištěno, že za měsíc červenec 2021 nebyla na uvedený účet přijata žádná částka, která by mohla být označena jako mzda či výplata, příjem žalovaného činily nahodilé částky od fyzických osob či vklady hotovosti na uvedený účet. V měsíci srpnu a září 2021 byla situace totožná s tím rozdílem, že na účet byla přijata platba od společnosti , Anonymizováno, Ve výpisech z účtu nejsou zaznamenány žádné výdaje žalovaného.9. Rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 7. 6. 2022 právní předchůdce žalobce jako postupitel a žalobce jako postupník ujednali, že na základě dílčích smluv o postoupení pohledávek budou postupovány jednotlivé pohledávky právního předchůdce žalobce jako věřitele za dlužníky na žalobce. Dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16. 3. 2023 byla s účinností ke dni 16. 3. 2023 pohledávka za žalovaným postoupena z právního předchůdce žalobce na žalobce. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 30. 3. 2023 a 17. 4. 2023.10. Předžalobní upomínkou ze dne 28. 6. 2023 žalobce upozornil žalovaného na výši dluhu a vyzval jej k úhradě; upomínka byla odeslána dne 30. 6. 2023.11. Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost (listinných) důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována.12. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) a zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).13. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.14. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.15. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem16. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.17. Podle § 547 občanského zákoníku musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.18. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.19. Po podřazení skutkového stavu pod výše uvedená zákonná ustanovení pak dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části.20. Soud se z úřední činnosti nejdříve zabýval platností smlouvy o úvěru. Smluvní ujednání mezi společností , právnická osoba, . a žalovaným bylo svým charakterem spotřebitelskou smlouvou, neboť právní předchůdce žalobce v rámci své podnikatelské činnosti poskytoval spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, v opačném případě je třeba takovou smlouvu považovat za neplatnou.21. V rámci posouzení úvěruschopnosti ověřoval právní předchůdce žalobce pouze informace týkající se příjmu žalovaného předložením výpisu z účtu žalovaného. Ohledně pravidelných výdajů žalovaného předchůdce žalobce nezjišťoval ničeho. Schopnost splácet úvěr, tzv. úvěruschopnost, přitom není dána pouze výší příjmů, ale také výší reálných výdajů. Předložený výpis z účtu žalovaného obsahuje toliko příchozí platby. Žalobce nezjišťoval a už vůbec neověřoval, jaké jsou pravidelné výdaje žalovaného (nájem, inkaso, energie, splátky jiných dluhů, spoření, pojištění, osobní potřeby, léky a léčebné pomůcky apod.), předchůdce žalobce rovněž nezjišťoval, zda žalovaný žije v domácnosti sám, zda má děti nebo zda má povinnost přispívat na výchovu a výživu jiným osobám. Přitom právě výdajovou stránku úvěrované osoby má žalobce, resp. jeho právní předchůdce, povinnost řádně zkoumat, aby mohl srovnáním příjmů a výdajů řádně posoudit, jaký je převis příjmů nad skutečnými výdaji, a tedy jaká je reálná schopnost uvažovaný úvěr řádně a bez problémů splácet.22. Právní předchůdce žalobce před uzavřením smlouvy o úvěru nepostupoval s odbornou péčí, když žádným způsobem nezjišťoval a neověřoval výdaje žalovaného. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, kdy poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným spotřebitelem, ale sám tyto údaje aktivně prověří, případně si je nechá od spotřebitele doložit, obzvláště pak v případě, že takto poskytnuté údaje vyvolávají pochybnosti o jejich pravdivosti (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č.j. 1 As 30/2015-39, a dále rozsudek Nejvyššího soudu ze dne