33 C 167/2024-25 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se svojí žalobou domáhá vydání rozhodnutí, dle kterého by žalovaný byl zavázán k zaplacení částky 115 654,54 Kč s příslušenstvím z titulu nesplaceného úvěru poskytnutého právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, . na základě smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 11. 3. 2022, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr v hotovosti ve výši 55 000 Kč. Vedle jistiny se žalovaný zavázal zaplatit předchůdci žalobce úrok ve výši 3 931 Kč, dále poplatek za poskytnutí a uzavření smlouvy ve výši 36 850 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 14 569 Kč a poplatek za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 11 550 Kč. Celkem se tak zavázal zaplatit předchůdci žalobce částku 121 900 Kč ve 20 měsíčních splátkách po 6 095 Kč. Žalovaný neuhradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Předmětnou žalobou uplatňuje na jistině částku 47 208,64 Kč, úrok ve výši 2 592,56 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 29 480 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 12 311,16 Kč a poplatek za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 6 930 Kč. K výzvě soudu žalobce u jednání doplnil skutková tvrzení ohledně prověření úvěruschopnosti žalovaného a to tak, že předchůdce žalobce zjišťoval majetkové a výdělkové poměry žalovaného, zjistil, že tento byl v pracovním poměru od 1. 9. 2019, byla ověřena výše příjmu, která činila 14 694 Kč měsíčně, pokud jde o náklady na bydlení, žalovaný uvedl, že tyto činí částku 1 500 Kč měsíčně a ostatní náklady na jídlo apod. částku 4 000 Kč. Dále žalovaný uvedl, že splácí půjčku ve výši 2 921 Kč měsíčně. Žalovaný měl dále uvést, že bydlí u rodičů, je svobodný a nemá žádnou vyživovací povinnost. Z výpisu z registru nebyly zjištěny žádné závazky po splatnosti ani žádné další negativní skutečnosti. K výzvě soudu dále doplnil, že žalovaný na předmětný úvěr uhradil celkem částku 22 200 Kč.2. Žalovaný se k žalobě písemně nevyjádřil.3. Soud provedl dokazování a dospěl k následujícím dílčím skutkovým závěrům.4. Z listiny nazvané „smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 11. 3. 2022“ soud zjistil, že předchůdce žalobce, společnost , právnická osoba, ., uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které žalovanému v hotovosti poskytla částku 55 000 Kč. Převzetí částky 55 000 Kč žalovaný stvrdil svým podpisem. Žalovaný se vedle jistiny zavázal zaplatit předchůdci žalobce úrok ve výši 3 931 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 36 850 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 14 569 Kč a poplatek za inkaso plateb v hotovosti ve výši 11 550 Kč, tj. celkem se žalovaný zavázal zaplatit předchůdci žalobce částku 121 900 Kč, to vše v pravidelných měsíčních splátkách po 6 095 Kč. Z pracovní smlouvy ze dne 1. 9. 2019 soud zjistil, že žalovaný k tomuto datu byl zaměstnán u firmy , jméno FO, ., se sídlem , adresa, . Z výplatních lístků za období 11/2021 a 1/2022 soud zjistil, že žalovaný pobíral částku 15 615 Kč a 15 695 Kč. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 15. 8. 2023 a podacího lístku ze dne 25. 8. 2023 soud zjistil, že předchůdce žalobce oznámil žalovanému předmětné postoupení pohledávky na žalobce. Z předžalobní výzvy ze dne 19. 2. 2024 a podacího lístku ze dne 20. 2. 2024 soud zjistil, že žalobce žalovaného před podáním žaloby vyzval k úhradě dlužné částky.5. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. V řízení bylo prokázáno, že mezi předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 55 000 Kč. Žalovaný převzetí finanční částky stvrdil svým podpisem při uzavření smlouvy. Stran prokázání tvrzení ohledně prověření úvěruschopnosti žalovaného soud dospěl k závěru, že tato tvrzení nebyla dostatečně prokázána, když žalobce předložil k důkazu toliko výplatní lístky žalovaného, pokud jde o ostatní údaje, a to náklady na bydlení, náklady na splácení dalších půjček, či úvěrů, vycházel toliko z tvrzení žalovaného, tyto údaje si žádným způsobem neověřil.6. Dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.8. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Dle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.10. Dle ustanovení § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.11. Dle ustanovení § 1813 občanského zákoníku, má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele.12. Dle ustanovení § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úrok jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.13. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. V řízení bylo prokázáno, že mezi předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dne 11. 3. 2022, ve které vystupoval předchůdce žalobce jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný. Na základě této smlouvy poskytl předchůdce žalobce žalovanému téhož dne peněžní prostředky ve výši 55 000 Kč. Dle tvrzení žalobce žalovaný na předmětný úvěr uhradil částku 22 200 Kč. Předchůdce žalobce uzavřel smlouvu jako podnikatel, žalovaný jako spotřebitel. Soud se tedy nejprve z úřední povinnosti (, Anonymizováno, ) zabýval tím, zda předchůdce žalobce posoudil před uzavřením smlouvy schopnost žalovaného úvěr splácet s odbornou péčí tak, jak mu ukládá ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (k tomu srovnej nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019), přičemž součástí odborné péče věřitele je taková obezřetnost, že poskytovatel úvěru nespoléhá na údaje o schopnosti splácet tvrzené samotným dlužníkem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od dlužníka doložit (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 AS 30/2015 ze dne 1. 4. 2015). Pokud předchůdce žalobce jako poskytovatel úvěru nedostál své povinnosti posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr s odbornou péčí, je smlouva s odkazem na ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a na ustanovení § 588 občanského zákoníku pro rozpor se zákonem absolutně neplatná, neboť jde o smlouvu, která svým účelem odporuje zákonu (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018).14. Absolutní neplatnost právního jednání přitom působí přímo (automaticky) ze zákona (ex lege) a to od počátku, proto subjektivní práva a povinnosti z takto absolutně neplatného právního jednání nevzniknou a absolutně neplatné právní jednání nemůže vyvolat smluvními stranami předvídané důsledky. Žalobci tak právo na zaplacení požadovaného úroku, poplatku za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy, poplatku za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu a poplatku za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě bydliště, nevzniklo a nelze je proto žalobci přiznat. Pokud však žalovaný na základě této neplatné smlouvy předmět úvěru převzal, kdy čerpal dne 11. 3. 2022 částku 55 000 Kč ve svůj prospěch, je povinen takto vyčerpané peněžní prostředky vrátit žalobci, jakož