34 C 183/2023-29 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou na soud dne , datum, , doplněnou o podání ze dne 24. 11. 2023, se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 18 696,57 Kč spolu s příslušenstvím. Uvedl, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, , byla dne , datum, uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku 50 000 Kč za úplatu v podobě kapitalizovaného úroku ve výši 8 850 Kč s úrokovou sazbou 27 % ročně, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 12 455 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 21 500 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou zápůjčku a celkové náklady v 60 pravidelných týdenních splátkách po 1 547 Kč. Žalovaný svoji smluvní povinnost řádně a včas nesplnil, uhradil 65 915 Kč a vznikl mu dluh, který je předmětem tohoto řízení sestávající z dlužné jistiny 18 696,57 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení 4 024,96 Kč, kapitalizovaného úroku 29 828,40 Kč, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 18 696,57 Kč od , datum, do zaplacení a úroku ve výši 27 % ročně z částky 18 696,57 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení. S účinností k 28. 1. 2022 právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovaným na žalobce.2. Žalovaný se k doručené žalobě nevyjádřil.3. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a o.s.ř. (žalobce se z jednání omluvil, žalovaný souhlasil za použití ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. souhlasil).4. Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav:5. Ze smlouvy ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce smlouvu o zápůjčce č. , Anonymizováno, , na jejímž základě byly žalovanému v hotovosti poskytnuty finanční prostředky ve výši 50 000 Kč za celkové náklady ve výši 42 805 Kč sestávající z úroku ve výši 8 850 Kč (s úrokovou sazbou ve výši 27 % ročně), poplatku za administrativní činnost ve výši 12 455 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 12 455 Kč. Žalovaný se zavázal celkovou dlužnou částku splácet v 60 pravidelných týdenních splátkách po 1 547 Kč. Dle tabulky umoření žalovaný na dluh uhradil částku v celkové výši 65 915 Kč; z toho byla na poplatek započtena částka 34 611,57 Kč (zbývá poplatek 8 193,43 Kč) a na jistinu byla započtena částka jistinu započtena částka 31 303,43 Kč (zbývá 18 696,57 Kč).6. Z karty zákazníka soud zjistil, že žalovaný je ženatý, žije v nájmu, a nemá vyživovací povinnost vůči žádným osobám. V době žádosti o poskytnutí zápůjčky byl žalovaný osobou samostatně výdělečně činnou, příjem činil 30 000 Kč, výdaje žalovaného byly stanoveny na částku 21 015 Kč (nájemné 3 800 Kč, telefon 400 Kč, interní splátky 4 415 Kč, externí splátky 1 200 Kč, výdaje na domácnost 11 000 Kč). Jako použitelný měsíční příjem byla právním předchůdcem žalobce označena částka 8 985 Kč. Totožnost žalovaného byla ověřena předložením občanského průkazu, příjmy a výdaje žalovaného byly ověřeny daňovým přiznáním za rok 2015, dokladem SIP a nájemní smlouvou.7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 soud zjistil, že s účinností k témuž dni právní předchůdce žalobce postoupil svoji pohledávku za žalovaným na žalobce. Postoupení pohledávky na žalobce bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 30. 1. 2022; dopis byl odeslán 24. 2. 2022.8. Z předžalobní upomínky ze dne 1. 6. 2023 soud zjistil, že žalovaný byl ze strany žalobce na existenci svého dluhu upozorněn a byl vyzván k jeho úhradě; upomínka byla odeslána téhož dne.9. Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost (listinných) důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována.10. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“).11. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.12. Podle § 2392 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.13. Podle § 547 o.z. musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.14. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.15. Po podřazení zjištěného skutkového stavu pod shora uvedená zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že mezi společností , právnická osoba, a žalovaným vznikl závazkový vztah uzavřením smlouvy o zápůjčce ve smyslu ustanovení § 2390 a násl. občanského zákoníku. V tomto závazkovém vztahu vystupovala společnost , právnická osoba, jako zapůjčitel a žalovaný jako vydlužitel. V řízení bylo prokázáno, že společnost , právnická osoba, poskytla žalovanému peněžní prostředky v částce 50 000 Kč a žalovaný porušil svoji povinnost, když v dohodnuté lhůtě uhradil na jistinu pouze 31 303,43 Kč. Soud proto žalobě v části požadavku žalobce na úhradu dlužné jistiny 18 696,57 Kč vyhověl a zavázal žalovaného k zaplacení této částky 18 525 Kč. Vedle jistiny soud dále přiznal žalobci i příslušenství pohledávky v podobě úroku z prodlení. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením úvěru, žalobci proto přísluší úroky z prodlení dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku. Výše úroků z prodlení pak vychází z nařízení vlády č. 351/2013 Sb.16. Při posouzení nároku na zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 29 828,40 Kč a úroku ve výši 27 % ročně z částky 18 696,57 Kč od , datum, do zaplacení soud dospěl k závěru, že ujednání smluvních stran o zaplacení tohoto úroku je v rozporu s dobrými mravy. Úroky dohodnuté při poskytnutí úvěru představují úplatu (odměnu) za užívání jistiny úvěru. Občanský zákoník a ani jiné právní předpisy výslovně nestanoví, do jaké výše lze při úvěru sjednat výši úroku. Z této skutečnosti však nelze úspěšně dovozovat, že by výše úroku závisela jen na dohodě účastníků smlouvy o zápůjčce, a že by tedy nepodléhala žádnému omezení. Rovněž u dohody o úroku u zápůjčky totiž platí základní zásady občanského práva (§ 1-8 občanského zákoníku), podle kterých má každý povinnost jednat poctivě a výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Dobrými mravy v občanskoprávních vztazích se v soudní praxi rozumí soubor společenských, kulturních a mravních pravidel chování, který je vlastní obecně uznávaným vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu a který v historickém vývoji osvědčil jistou neměnnost, vystihuje podstatné historické tendence, jež jsou sdíleny rozhodující částí společnosti a mají povahu norem základních (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 30. 9. 1998, sp. zn. 3 Cdon 51/96, uveřejněný pod č. 5 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2001, a rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29. 5. 1997, sp.zn. 2 Cdon 473/96, uveřejněný pod č. 16 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1998), který je konformní se závěrem obsaženým v nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 1998, sp. zn. II. ÚS 249/97, který za dobré mravy považuje souhrn etických, obecně zachovávaných a uznávaných zásad, jejichž dodržování je mnohdy zajišťováno i právními normami tak, aby každé jednání bylo v souladu s obecnými morálními zásadami demokratické společnosti.17. Nemohou být žádné pochybnosti o tom, že nepřiměřeně vysoké úroky sjednané ve smlouvě o zápůjčce jsou obecně považovány za odporující obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, a že tedy jsou v rozporu s dobrými mravy. V projednávané věci dospěl soud k závěru, že sjednaná výše úroku ve smlouvě o zápůjčce je v rozporu s dobrými mravy. Vycházel zejména ze skutečnosti, že smlouva je uzavřena na předtištěném formuláři právního předchůdce žalobce a celkový. „poplatek“ byl sjednán (společně se smluvními úroky) ve výši 42 805 Kč, což představuje 85,61 % z poskytnuté jistiny. V tomto kontextu je pak zřejmé, že takto sjednaná výše poplatku, jejíž součástí je i smluvní úrok, byla sjednána v rozporu s dobrými mravy. Podle názoru soudu takto sjednaná výše poplatků podstatně v době jejího sjednání přesahuje obvyklou výši poplatků v daném místě a čase. Nelze rovněž přehlédnout, že se jedná o spotřebitelskou smlouvu, neboť právní předchůdce žalobce vystupoval při uzavírání a plnění smlouvy v rámci své obchodní a podnikatelské činnosti. Naopak žalovaný při uzavírání a plnění smlouvy nejednal v rámci své obchodní nebo jiné podnikate