34 C 219/2024-42 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou na soud 10. 9. 2024 se žalobce domáhal po žalovaném vydání měřícího zařízení výrobní číslo , hodnota, (dále jen „měřící zařízení“). Žalobu odůvodnil tím, že na odběrném místě č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , bytová jednotka č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, na adrese , adresa, , jejímž vlastníkem je žalovaný, bylo naistalováno předmětné měřící zařízení za účelem měření spotřeby plynu dodávaného do odběrného místa; vlastníkem měřícího zařízení je žalobce. Ke dni 28. 5. 2024 byla ukončena distribuce plynu a další odběr plynu je odběrem neoprávněným. Žalovaný přes opakované výzvy neumožnil žalobci demontáž měřícího zařízení.2. Žalovaný se k doručené žalobě nevyjádřil.3. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (účastníci s tímto postupem souhlasili za použití § 101 odst. 4 občanského soudního řádu).4. Z předložených listin soud zjistil, že odběrné místo č. EIC , Anonymizováno, na adrese , Adresa žalovaného, , bytová jednotka č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , bylo na základě smlouvy o připojení k distribuční soustavě ze dne 28. 4. 2022 osazeno měřícím zařízením – plynoměrem č. , hodnota, , jež je ve vlastnictví žalobce. Vlastníkem nemovitosti je žalovaný, jak plyne z informativního náhledu do katastru nemovitostí. S ohledem na skutečnost, že žalovaný nehradil řádně ceny za odběr plynu, byl žalobce ze strany obchodníka s plynem (, právnická osoba, .) dne 7. 5. 2024 požádán o ukončení distribuce do odběrného místa ke dni 9. 5. 2024. Žalobce se pokusil o odpojení dodávky a demontáž měřidla, žalovaný však neposkytl potřebnou součinnost a měřící zařízení žalobci ani přes opakované výzvy nevdal. Žalovanému byl oznámen neoprávněný odběr plynu; současně byl vyzván ke zpřístupnění měřícího zařízení. Žalovaný však na výzvu nereagoval a neumožnil žalobci měřící zařízení demontovat. K poskytnutí součinnosti pro účely demontáže měřícího zařízení byl žalovaný vyzván rovněž předžalobní upomínkou ze dne 28. 8. 2024.5. Soud zhodnotil provedené listinné důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost těchto listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována.6. Podle ustanovení § 71 odst. 6 věty první zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „energetický zákon“), zákazníci, provozovatelé zásobníků plynu a provozovatelé distribučních soustav jsou povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy, provozovateli distribuční soustavy nebo výrobci plynu, který odběrné nebo předávací místo měřicím zařízením vybavil, přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení.7. Podle ustanovení § 59 odst. 1 písm. j) bodu 6 energetického zákona má provozovatel distribuční soustavy právo omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu distribuci plynu při neoprávněném odběru nebo neoprávněné distribuci plynu nebo při neoprávněné přepravě plynu.8. Podle ustanovení § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.9. Jak vyplývá ze shora citovaných zákonných ustanovení, zákazník (žalovaný) provozovatele distribuční soustavy (žalobce) má povinnost umožnit žalobci přístup k měřícímu zařízení nainstalovanému do odběrného místa za účelem měření spotřeby dodávaného plynu. Po ukončení distribuce plynu do odběrného místa pak zákazníka stíhá povinnost vydat, resp. umožnit demontáž měřícího zařízení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 2. 2012, sp. zn. , spisová značka, ).10. Žalovaný po ukončení distribuce plynu do odběrného místa nevydal žalobci předmětné měřící zařízení, neumožnil přístup k němu za účelem demontáže a na výzvy žalobce nereagoval. Žalobce se tedy důvodně, v souladu s ustanovením § 1040 odst. 1 občanského zákoníku, domáhá ochrany proti zásahům do jeho vlastnického práva. Soud proto žalovanému uložil, aby žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku vydal plynoměr výrobní číslo , hodnota, umístěný v místě spotřeby na adrese , Adresa žalovaného, , bytová jednotka č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, .11. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu a uložil procesně neúspěšnému žalovanému povinnost k jejich náhradě. Náklady řízení činí 8 534 Kč a sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč a odměny advokáta stanovené podle § 9 odst. 1 ve spojení s ustanovením § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, v platném znění (dále jen „advokátní tarif“) ve výši 4 500 Kč za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) ve výši 1 500 Kč za jeden úkon právní služby, náhrady hotových výdajů podle § 13 advokátního tarifu ve výši 300 Kč za úkon za 3 úkony právní služby a náhrady za DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř) ve výši 1 134 Kč, neboť zástupce žalobce doložil, že je plátcem této daně. Náklady řízení je žalovaný povinen uhradit k rukám zástupce žalobce podle § 149 odst. 1 občanského soudního řádu.