37 C 55/2024-50 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se žalobou podanou u podepsaného soudu domáhala po žalovaném nahrazení souhlasu žalovaného s návrhem takovéto smlouvy znění tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, kdy součástí rozhodnutí bude geometrický plán předložený žalobkyní. Uvedla, že žalovanému svědčí výlučně vlastnické právo k předmětné nemovité věci. Žalobkyně je provozovatelem distribuční soustavy na území vymezeném licencí. Ze zákona a ve veřejném zájmu má tak povinnost zajišťovat spolehlivé provozování, obnovu a rozvoj distribuční soustavy na tomto území. Na cizích nemovitých věcech je pak povinna zřídit věcné břemeno ve svůj prospěch jako předpoklad pro plnění svých povinností provozovatele distribuční soustavy. Žalovaný požádal o zřízení odběrného místa na předmětném pozemku. Proto žalobkyně jako budoucí oprávněná uzavřela mimo jiné s žalovaným jako budoucím povinným dne 11. 6. 2020 písemně smlouvu o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene, kterou jasně deklarovali, že žalobkyně je provozovatelem distribuční soustavy na území vymezeném licencí, že distribuční soustava je provozována ve veřejném zájmu, že má povinnost zajišťovat spolehlivé provozování, obnovu a rozvoj distribuční soustavy na území vymezeném licencí, že bude realizovat stavbu distribuční soustavy, a to na pozemku žalovaného, a je tak povinna a předpokladem je k pozemku žalovaného zřídit věcné břemeno ve prospěch žalobkyně, a ujednali si, že žalovaný se zavazuje uzavřít po vyzvání v době nejpozději do 12 měsíců od vydání kolaudačního souhlasu, případně od dokončení, respektive převzetí dokončené stavby žalobkyní od zhotovitele, nejpozději však do 5 let od uzavření této smlouvy, smlouvu o zřízení věcného břemene, a to tak, že za účelem zřízení a provozování výše uvedené stavby, kdy jde o distribuční soustavu, na pozemku žalovaného, se žalovaný zaváže k pozemku žalovaného zřídit věcné břemeno ve prospěch žalobkyně, že obsah a rozsah tohoto věcného břemene bude takový, jak si ujednali ve smlouvě, na kterou žalobkyně odkázala, že rozsah (průběh) věcného břemene je zakreslen v situačním snímku, který je nedílnou součástí smlouvy, a že bude po zřízení stavby vymezen v geometrickém plánu, který zajistí žalobkyně a který bude poté ujednán jako nedílná součást smlouvy o zřízení věcného břemene, že věcné břemeno bude časově neomezené a svou povahu osobní, a naopak žalobkyně se zaváže zaplatit za to náhradu jednorázovou ve výši 1 302 Kč ve lhůtě 60 dnů od doručení vyrozumění o provedení vkladu do katastru nemovitostí dle smlouvy o zřízení věcného břemene. Žalobkyně zrealizovala stavbu. Stavba byla dokončena a předávána a převzata od zhotovitele žalobkyní a Úřad městské části města Brna, odbor stavební, vydal kolaudační souhlas s užíváním této stavby. Žalobkyně jako budoucí oprávněná proto vyzvala žalovaného jako budoucího povinného k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene, kdy přiložila i návrh takovéto smlouvy. Žalovaný však nereagoval, smlouvu o zřízení věcného břemene neuzavřel. Žalobkyně předložila soudu také geometrický plán rozsahu věcného břemene č. , hodnota, -, číslo, , ověřený dne 26. 1. 2024, vyhotovený , právnická osoba, .2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil.3. Z informace o pozemku se podává, že žalovanému svědčí výlučně vlastnické právo k předmětnému pozemku.4. Ze smlouvy o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene ze dne 11. 6. 2020 včetně její přílohy – zákresu na katastrální mapě, ze kterých vyplynulo, že žalobkyně a žalovaný si ujednali, že za účelem stavby, která je distribuční soustavou, na výše uvedeném pozemku, ke kterému svědčí vlastnické právo žalovanému, se žalovaný zaváže zřídit k němu věcné břemeno ve prospěch žalobkyně, jaký bude obsah a rozsah tohoto věcného břemene, že blíže je uveden v příloze smlouvy, že bude po zřízení stavby blíže vymezen v geometrickém plánu, který zajistí žalobkyně a který bude poté ujednán jako nedílná součást budoucí smlouvy, že věcné břemeno bude časově neomezené a svou povahu osobní, a naopak žalobkyně se zaváže zaplatit za to náhradu jednorázovou ve ujednané výši a lhůtě, tak z těchto soud měl za prokázáno, že žalovaný nejspíše žalobkyni nejdříve požádal o zřízení odběrného místa na výše uvedeném pozemku, k němu mu svědčilo vlastnické právo. Touto smlouvou žalobkyně jako budoucí oprávněná a žalovaný jako budoucí povinný deklarovali, že žalobkyně je provozovatelem distribuční soustavy na území vymezeném licencí, že distribuční soustava je provozována ve veřejném zájmu, že má povinnost zajišťovat spolehlivé provozování, obnovu a rozvoj distribuční soustavy na území vymezeném licencí, že bude realizovat stavbu s názvem „, adresa, , , adresa, , , adresa, , st. úprava NN“, a to na pozemku žalovaného, je tak povinna a předpokladem je zřídit věcné břemeno k pozemku žalovaného ve prospěch žalobkyně, a ujednali si, že žalovaný se zavazuje uzavřít po vyzvání v době nejpozději do 12 měsíců od vydání kolaudačního souhlasu, případně od dokončení, respektive převzetí dokončené stavby žalobkyní od zhotovitele, nejpozději však do 5 let od uzavření této smlouvy, smlouvu o zřízení věcného břemene, a to tak, že za účelem zřízení provozování distribuční soustavy, konkrétně výše uvedené stavby na pozemku žalovaného, se žalovaný zaváže k pozemku žalovaného zřídit věcné břemeno ve prospěch žalobkyně, že obsah a rozsah tohoto věcného břemene bude takový, že bude zakládat právo žalobkyně zřídit na pozemku žalovaného výše uvedenou stavbu, provozovat ji, opravovat a udržovat, provádět na ní úpravy za účelem její obnovy, výměny, modernizace nebo zlepšení výkonnosti včetně jejího odstranění a další práva ve smyslu energetického zákona, především pak právo vstupovat a vjíždět na pozemek v souvislosti s realizací právě vyplývajících z věcného břemene, co nejvíce šetřit práva žalovaného, vstup na pozemek mu bezprostředně oznámit, při práci na pozemku uvést pozemek do předchozího stavu a není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu nebo užívání pozemku, a bezprostředně oznámit tuto skutečnost žalovanému po provedení, dále že po odstranění nebo okleštění stromoví je povinna žalobkyně na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytku po těžbě, že rozsah (průběh) věcného břemene je zakreslen v situačním snímku, který je nedílnou součástí smlouvy a bude po zřízení stavby vymezen v geometrickém plánu, který zajistí žalobkyně a který bude poté ujednán jako nedílná součást smlouvy o zřízení věcného břemene, že věcné břemeno bude časově neomezené a svou povahu osobní, a naopak žalobkyně se zaváže zaplatit za to náhradu jednorázovou ve výši 1 302 Kč ve lhůtě 60 dnů od doručení vyrozumění o provedení vkladu do katastru nemovitostí dle smlouvy o zřízení věcného břemene. Dále není od věci zmínit, že si strany ve smlouvě ujednaly, že práva a povinnosti z ní vyplývající přechází na právní nástupce obou stran smlouvy, že pokud dojde k změně vlastníka pozemku, je tento povinen postoupit práva a povinnosti z této smlouvy na nového nabyvatele a informovat o tom žalobkyni, že žalobkyně podá návrh na zápis práva věcného břemene do katastru nemovitostí, zaplatí správní poplatek, že žalovaný jako vlastník pozemku a účastník územního řízení uděluje souhlas s provedením výše uvedené stavby a s vydáním příslušného správního povolení.5. Ze zápisu o předání a převzetí budovy nebo stavby vyplynulo, že zhotovitel provedl stavbu, o jakou stavbu šlo, že ji předal objednateli – žalobkyni a tato ji bez vytknutí vad převzala, z kolaudačního souhlasu s užíváním stavby ze dne 11. 5. 2022 se podává, že příslušný stavební úřad udělil kolaudační souhlas s užíváním předmětné stavby.6. Z čestného prohlášení mandatáře ze dne 16. 11. 2023 vyplynulo, že , právnická osoba, . jako mandatář – zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k uzavření výše uvedené smlouvy o smlouvě budoucí, když předložil návrh takovéto smlouvy písemně, a z předžalobní výzvy včetně detailní informace k zásilkám se podává, že poté naposledy také výzvou před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovaného k uzavření výše uvedené smlouvy, kdy předložila návrh této smlouvy.7. Ze sdělení katastrálního úřadu se podává, že smlouva o zřízení zástavního práva ze dne 10. 7. 2019 žalovaného nikterak neomezovala ohledně práva zřízení předmětného věcného břemene, když šlo o inženýrské sítě.8. Dle § 25 odst. 4 část věty první před středníkem zák. č. 458/2000 Sb., energetický zákon (dále jen „energetický zákon“), provozovatel distribuční soustavy je povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 3 písm. e), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti za jednorázovou náhradu ve výši ceny zjištěné podle oceňovacího předpisu 47), pokud se strany nedohodnou jinak.9. Dle § 1785 o. z. smlouvou o smlouvě budoucí se nejméně jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku, budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem. Dle § 1786 téhož zákona zavázané straně vzniká povinnost uzav