41 C 130/2023-72 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhal vydání rozhodnutí, podle kterého by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 33 001,34 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. rozsudku. Žalobce v odůvodnění žaloby uvedl, že žalovaná měla se společností , právnická osoba, ., IČO: , IČO, uzavřenou smlouvu o dodávkách plynu a elektrické energie do odběrného místa , adresa, a na každou z nich neuhradila dvě vyúčtované platby. Předmětem řízení tak fakticky jsou čtyři dílčí nároky. První z nich je dán částkou ve výši 16 601,79 Kč a vzniknul v souvislosti s dodáním a nezaplacením zemního plynu za období od 18. 10. 2019 do 28. 1. 2020. Ze stejného důvodu je žalována i další dlužná částka ve výši 9 833,16 Kč, která se týká období od 29. 1. 2020 do 22. 5. 2020. Při vyúčtování uvedených dlužných částek bylo dodavatelem pokaždé přihlédnuto k provedeným zálohovým platbám ze strany žalované. Pohledávky z titulu obou dvou dlužných částek nabyl žalobce do svého majetku na základě řádně uzavřené postupní smlouvy. Je tak osobou aktivně věcně legitimovanou k uplatnění nároku u soudu. Co se týká smlouvy uzavřené mezi žalovanou a dodavatelem elektrické energie do téhož odběrného místa, tak z ní zůstaly neuhrazené částky 4 125,31 Kč (za období od 26. 7. 2019 do 6. 3. 2020) a 2 441,08 Kč (za období od 7. 3. 2020 do 19. 11. 2022). Protože žalovaná dluh neuhradila ani přes výzvy k jeho úhradě, nezbylo žalobci než podat žalobu k soudu.2. Žalovaná se k věci nevyjádřila. Na svoji procesní obranu nic neuvedla a k jednání se nedostavila. Soud tak ve věci rozhodoval na základě obsahu spisu a provedeného dokazování., právnická osoba, listinných důkazů byl zjištěný následující skutkový stav věci.4. Podle smlouvy o sdružených službách dodávky plynu uzavřené mezi , právnická osoba, ., jako obchodníkem a žalovanou, jako zákazníkem ohledně odběrného místa , adresa, bylo soudem zjištěno, že se obchodník s plynem zavázal dodávat do uvedeného odběrného místa zemní plyn a žalovaná se zavázala hradit jeho cenu. Smlouva byla uzavřená dne 25. 9. 2019. Z obdobné smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí nízkého napětí bylo zjištěno, že ohledně stejného odběrného místa byla mezi stranami dne 11. 6. 2019 uzavřená smlouva o sdružených dodávkách elektrické energie do stejného odběrného místa.5. Ze všeobecných obchodních podmínek o dodávkách plynu, ale i elektrické energie bylo zjištěno, jaká vzájemná práva a povinnosti stran dodávek, úhrad, vyúčtování, reklamací byly mezi stranami sjednány.6. Z postupní smlouvy do spisu založené ze dne 13. 10. 2017, jakož i z četných dodatků na ni navazujících se podává, že pohledávky za žalovanou byly postoupené do majetku současného žalobce. To vyplývá i z oznámení o postoupení pohledávek.7. Z upomínek k úhradě dluhu vyplývá, že jednotlivé dílčí částky uplatněné v tomto řízení byly po žalované ze strany žalobce, ale i jeho právního nástupce požadovány.8. Z vyúčtování za plyn za období od 18. 10. 2019 do 28. 1. 2020 soud zjistil, že vyúčtování skončilo nedoplatkem ve výši 16 601,79 Kč, když uvedenou částku měla žalovaná uhradit do dne 18. 2. 2020. Z vyúčtování za plyn za období od 29. 1. 2020 do 22. 5. 2020 soud zjistil, že vyúčtování skončilo nedoplatkem ve výši 9 833,16 Kč. Dlužná částka byla splatná do dne 10. 6. 2020.9. Co se týká vyúčtování za elektřinu, tak i to bylo žalované doručováno na adresu odběrného místa, kterou sama uvedla ve smlouvě. Za období od 26. 7. 2019 do 6. 3. 2020 činil nedoplatek za vyúčtovaný a žalovanou odebraný elektrický proud částku 4 125,31 Kč. Splatnost uvedené částky nastala dne 23. 3. 2020. Stran vyúčtování za období od 7. 3. 2020 do 19. 11. 2020 činil nedoplatek na částku 2 441,08 Kč a splatný byl do dne 18. 12. 2020.10. Podle ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. (energetický zákon) mimo jiné platí, že smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce elektřiny se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.11. Podle ustanovení § 72 odst. 2 citovaného zákona platí, že smlouvou o sdružených službách dodávky plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v plynárenství a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za související služby cenu uplatňovanou v souladu s cenovou regulací.12. Po provedeném dokazování soud uvádí, že pohledem zákona č. 458/2020 Sb. byla mezi právním předchůdcem žalobce společností , právnická osoba, . a žalovanou uzavřená jak platná smlouva o sdružených službách dodávkách elektřiny, tak i o sdružených službách dodávky plynu do odběrného místa , adresa, . Nejdůležitější povinností dodavatele bylo zajistit a průběžně provádět jak dodávky elektrické energie, tak i zemního plynu a nejdůležitější povinností žalované bylo za provedené dodávky hradit jejich cenu. Žalobce řádně doložil, že ve vztahu ke každé z dlužných částek bylo provedeno vyúčtování, ve kterých bylo přihlédnuto jak k odebranému množství té, které komodity, tak i k případně žalovanou uhrazeným zálohám. Dále žalobce prokázal, že pohledávka za žalovanou, resp. všechny čtyři dílčí částky byly řádně postoupené (§ 1879 a násl. občanského zákoníku) do majetku žalobce, který je oprávněnou osobou uplatnit nároky u soudu. Fakticky bylo jen na žalované, aby prokázala, že dluh uhradila, anebo že se své povinnosti zbavila jiným způsobem. To se však v řízení nestalo.13. Dále je vhodné dodat, že žalobce unesl jak břemeno tvrzení, tak i břemeno důkazní, když popsal a listinnými důkazy doložil existenci obou smluvních závazkových vztahů a jím prováděné dodávky obou komodit. Protože žalovaná zůstala v průběhu vedeného řízení procesně pasivní, když na svoji procesní obranu nic neuvedla a jednotlivé důkazy byly nejen logické, ale navzájem se také podporovaly, rozhodl soud tak, jak je to uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku.14. Co se týká úroku z prodlení, tak i ten žalobci po právu náleží, neboť se žalovaná do prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku dostala a počátek prodlení byl u jednotlivých dílčích nároků žalobcem stanovaný správně. Výše úroku z prodlení pak odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb.15. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., tak že byly přiznány ve věci úspěšnému žalobci. Náhrada nákladů řízení se skládá z náhrady za uhrazený soudní poplatek ve výši 1 321 Kč, z odměny za poskytnuté právní služby ve výši 2 460 Kč za jeden úkon právní služby, a to v souladu s ustanovením § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Žalobce za účelem uplatnění svého nároku u soudu provedl úkony spočívající v: převzetí věci, sepisu žaloby a podání předžalobní výzvy. Tedy 3x 2 460 Kč. Dále žalobci náleží i tři paušály po 300 Kč za tytéž úkony právní služby, jakož i účtované DPH z poskytnutých právních služeb ve výši 1 738,80 Kč. Celkem tedy 11 339,80 Kč. Tomu odpovídá výrok II. rozsudku.