42 C 207/2023-38 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 12. 6. 2023 domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 14.489,37 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce - společností , právnická osoba, . a žalovaným dne 12. 10. 2021, a to ohledně jistiny ve výši 15.000 Kč, splatné dne 12. 12. 2021. Současně žalobce požadoval úhradu částky 195,80 Kč představující smluvní pokutu, kapitalizované smluvní úroky a poplatky úvěru ve výši 12.070,87 Kč a příslušenství pohledávky v podobě zákonných úroků z prodlení. Předmětná pohledávka byla na základě smlouvy o postoupení pohledávky postoupena ze společnosti , právnická osoba, . na žalobce.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. V souladu s § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitky (žalobce vyjádřil souhlas již v návrhu, žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil, čímž v souladu s připojenou doložkou soudu bylo možno dospět k závěru, že s takovým postupem soudu bez nařízení jednání souhlasí) a ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky (žalobcem) předložených listinných důkazů.4. Na základě provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti:5. Z žádosti o podnikatelský úvěr ze smlouvy o podnikatelském úvěru ze dne 12. 10. 2021 pod č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalovaný podepsal tuto smlouvu o úvěru. Obsahem této úvěrové smlouvy je úvěr ve výši 15.000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit předchůdci žalobce ve výši 27.888 Kč, když k jistině úvěru byl povinen uhradit rovněž úrok ve výši 1.444 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 7.350 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 1.394 Kč a inkasní poplatek ve výši 2.700 Kč. Částku měl žalovaný splácet formou 14 měsíčních splátek po 1.992 Kč měsíčně s tím, že poslední splátka byla splatná dne 12. 12. 2022. Ve smlouvě stojí, že žalovaný převzal finanční prostředky v hotovosti při podpisu smlouvy dne 12. 10. 2021. Žalovaný na úvěr učinil částečnou hradu , právnická osoba, Kč, které předchůdce žalobce započetl na jednotlivé položky dlužné částky. Z odst. 4 na přední straně smlouvy o úvěru soud zjistil, že věřiteli vzniká nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za každý započatý den prodlení s úhradou dluhu.6. Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 4. 4. 2022 a ze smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené dne 1. 2. 2023 mezi právním předchůdcem žalobce jako postupitelem a žalobcem v postavení postupníka, dále z potvrzení o přijetí platby a seznamu postoupených pohledávek, soud zjistil, že byla na žalobce postoupena mimo jiné i pohledávka za žalovaným. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno přípisy ze dne 9. 2. 2023 a 26. 2. 2023, kterými byl rovněž vyzván k úhradě dluhu. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 24. 5. 2023 vč. podacího archu ze dne 29. 5. 2023, bylo zjištěno, že právní zástupce žalobce vyzval žalovaného k úhradě žalované částky. Žalovaný však do dnešního dne žalovanou částku neuhradil.7. Věc byla s ohledem na § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), účinného od 1. 1. 2014, posouzena dle tohoto zákona, neboť se jedná o právní poměr vzniklý po 1. 1. 2014.8. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla dne 12. 10. 2021 uzavřena smlouva o podnikatelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z., na jejímž základě byla žalovanému vyplacena částka ve výši 15.000 Kč. Poskytnutou částku se žalovaný zavázal splatit spolu s úrokem a poplatky, a to nejpozději do 12. 12. 2022 formou 14 měsíčních splátek. Žalobce svou povinnost splnil, když žalovanému sjednaný úvěr poskytl, ten však svých smluvních povinností nedostál, když dlužnou částku z čerpaného úvěru spolu s úroky a poplatky, které mají oporu v uzavřené smlouvě, řádně a včas nesplácel (uhradil toliko 2.000 Kč), a dostal se tak do prodlení s plněním svého peněžitého závazku. Vedle nesplacené jistiny ve výši celkem 14.012,93 Kč, vznikl žalobci v souladu se smlouvou nárok na částku 12.070,87 kč, která představuje úhradu účelně vynaložených nákladů za vymáhání ve výši 195,80 Kč, k tomu na nesplacený smluvní úrok ve výši 1.256,57 Kč a nesplacené poplatky ve výši 6.816,99 Kč, 2.507,15 Kč a 1.294,36 Kč (celkem poplatky 10.618,50 Kč). V souladu s odst. 4 smlouvy o úvěru náleží žalobci rovněž nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za každý započatý den prodlení, kterou žalobce požaduje za období od 13. 12. 2022 (1. den prodlení po splatnosti) do 16. 1. 2023 (rozhodný den postoupení pohledávky) v částce 476,44 Kč. Dále vznikl žalobci rovněž nárok na zaplacení úroků z prodlení z dlužné jistiny v zákonné výši, stanovené dle § 1970 o. z., ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to v kapitalizované částce 195,80 Kč rovněž za období od 13. 12. 2022 do 16. 1. 2023, dále žalobci náleží zákonné úroky z prodlení za období od 4. 2. 2023 (po účinnosti postoupení pohledávky na žalobce) do zaplacení. S ohledem na uvedené skutečnosti soud shledal žalobu důvodnou a žalobnímu návrhu zcela vyhověl. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř.10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 tak, že procesně plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 2.252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14.489,37 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a návrh ve věci samé), včetně tří paušálních náhrad po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 252 Kč. Soud aplikoval shora uvedená ustanovení advokátního tarifu, neboť žaloba je podána na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných případech, kdy hodnota peněžitého plnění, které je předmětem řízení, nepřesahuje částku 50.000 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o. s. ř.).