42 C 223/2024-22 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 8.2.2024 se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 25.000 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalované, k němuž mělo dojít v souvislosti s jednáním o uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru (žalobce nedisponuje podklady o uzavření dané úvěrové smlouvy) mezi žalovaným a původním věřitelem, společností , právnická osoba, (dále rovněž "původní věřitel"), kdy předmětná částka byla žalované poskytnuta dílčími platbami ve výši 4.000 Kč dne 25.11.2020, ve výši 10.000. dne 7.7.2021, ve výši 3.000 Kč dne 12.7.2021, ve výši , právnická osoba, Kč dne 13.7.2021, ve výši 3.000 Kč dne 14.7.2021 a ve výši 3.000 Kč dne 12.8.2021 z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. V souladu s ust. § 115a ve spojení s ust. § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 b., občanský soudní řád (dále rovněž "o. s. ř.") soud projednal věc bez nařízení jednání, jelikož účastníci neměli proti tomuto postupu námitky (žalobce s tímto postupem souhlasil již v žalobě, žalovaná se k výzvě soudu ohledně zamýšleného postupu nevyjádřila, při zohlednění doložky dle ust. § 101 odst. 4 o.s.ř.) a věc bylo možno rozhodnout i jen na základě předložených listinných důkazů.4. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci:5. Soudu je z jeho úřední činnosti známo, že právní předchůdce žalobce (společnost , právnická osoba, ) je obchodní společnost zapsaná v obchodním rejstříku příslušného Městského soudu v Praze, tato společnost podniká v oblasti poskytování úvěrů a půjček. Dotazem na společnost , právnická osoba, . bylo ověřeno, že na účet žalované č. , č. účtu, vedený u , právnická osoba, . byly v minulosti připsány následující platby 4.000 Kč dne 25.11.2020, 10.000. dne 7.7.2021, 3.000 Kč dne 12.7.2021, , právnická osoba, Kč dne 13.7.2021, 3.000 Kč dne 14.7.2021 a 3.000 Kč dne 12.8.2021, zcela ve shodě s tím, jak je uvedl žalobce. Společnost , právnická osoba, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 5.6.2022 postoupila předmětnou pohledávku za žalovanou na společnost žalobce), o čemž byla žalovaná informována dopisem ze dne 4.1.2023.6. Věc byla posouzena podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o. z."), účinného od 1.1.2014, neboť posuzovaná práva a povinnosti vyvstaly za jeho účinnosti.7. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.8. Po provedení důkazů, jejich zhodnocení a právním posouzením věci soud dospěl k závěru, že předmětná žaloba je důvodná. Mezi původním věřitelem, právním předchůdcem žalobce (společností , právnická osoba, ) a žalovanou bylo jednáno o uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru, v souvislosti s čímž došlo ze strany původního věřitele k poskytnutí finančního plnění ve výši celkem 25.000 Kč (dílčími platbami popsanými výše) ve prospěch bankovního účtu patřícího prokazatelně žalované. Uvedeným plněním bez právního důvodu došlo na straně žalované k bezdůvodnému obohacení na úkor původního věřitele, který svou pohledávku odpovídající právu na vrácení bezdůvodného obohacení následně postoupil společnosti žalobce. Žalovaná byla v souvislosti s oznámením postoupení pohledávky vyzývána k dodatečnému poskytnutí plnění, žalovaná však neplnila ničeho.9. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná bezdůvodně načerpala peněžní prostředky od původního věřitele a tyto posléze věřiteli ani jeho právnímu nástupci nevrátila, dostala se do prodlení s plněním tohoto bezdůvodného obohacení. Oproti uvedenému závěru soudu žalovaná v tomto řízení jakkoli netvrdila a neprokázala, že by předmětné finanční prostředky od původního věřitele načerpala na základě jiných právních skutečností. S ohledem k uvedenému soud žalobě ve výroku I. rozsudku vyhověl a uložil žalované zaplatit žalobci částku 625.000 Kč včetně zákonných úroků z prodlení dle ust. § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. v návaznosti na vyvstalou splatnost bezdůvodného obohacení v souvislosti s výzvou k plnění ze dne 4.1.2023.10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy úspěšnému žalobci přiznal vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení ve výši 2.452 Kč, které sestávají ze soudního poplatku ve výši 1.000 Kč, dále z odměny advokáta ve výši 900 Kč dle § 6 odst. 1, § 7 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (částka 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby dle ust. § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a návrh ve věci samé), včetně tří paušálních náhrad po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a DPH v sazbě 21 % odpovídající částce 252 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Soud aplikoval shora uvedená ustanovení advokátního tarifu, neboť žaloba je podána na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných případech, kdy hodnota peněžitého plnění, které je předmětem řízení, nepřesahuje částku 50.000 Kč.