ECLI: ECLI:CZ:MSBR:2024:42.C.291.2023.1 Datum: 2024-02-19 Předmět: o vydání věci Ustanovení: ["§ 9 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 11 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", " ["vydání věci"]
O co šlo: o vydání věci (["§ 9 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 11 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99)
1. Žalobce se návrhem soudu doručeným dne 5. 11. 2023 domáhal po žalovaném vydání měřícího zařízení označeného výrobním číslem , hodnota, , který slouží k měření spotřeby zemního plynu dodávaného do odběrného místa na adrese žalovaného , adresa, .2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil.3. V souladu s § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. (dále jen „o. s. ř.“) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitky (žalovaný ani žalobce se k věci na výzvu soudu nevyjádřili) a ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky (žalobcem) předložených listinných důkazů.4. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:Žalobce s žalovaným uzavřeli smlouvu o připojení k distribuční soustavě, přičemž na odběrné místo č. , Anonymizováno, v bytě č. , hodnota, na adrese , adresa, , bylo dne , datum, osazeno měřící zařízení typu , Anonymizováno, , výrobní č. , hodnota, , jak vyplývá z doložené servisní zakázky. Součástí smlouvy byl řád provozovatele distribuční soustavy žalobce. Z protokolu ze dne , datum, soud zjistil, že dne , datum, byl v odběrném místě proveden odečet plynoměru. Dne , datum, podal obchodník s plynem žalobci žádost o ukončení distribuce plynu na odběrné místo žalovaného z důvodu neplacení, a to s požadovaným datem ukončení ke dni , datum, , jak vyplývá z předmětné žádosti. Současně z uvedeného soud zjistil, že demontáž měřidla nebylo možné provést pro jeho nepřístupnost, a tak účinek ukončení dodávky plynu nastal dle platných předpisů ke dni , datum, . Z protokolu o odpojení dodávky pro nezaplacení vyplývá, že dne , datum, v 9:33 hod. a dne , datum, v 14:09 hod. se žalobce pokusil o realizaci demontáže měřícího zařízení, avšak neúspěšně z důvodu nepřítomnosti zákazníka. Z oznámení o neoprávněném odběru ze dne , datum, a , datum, , odeslaných žalovanému téhož dne, soud zjistil, že žalobce adresoval žalovanému oznámení o ukončení distribuce plynu na odběrném místě žalovaného s účinností ke dni , datum, . Současně byl žalovaný v každém oznámení upozorněn, že od , datum, do dne provedení skutečné demontáže měřícího zařízení, bude odběr kvalifikován jako neoprávněná distribuce. V této souvislosti byl žalovanému oznámen termín následující demontáže zařízení, který se měl prvně uskutečnit dne , datum, v době od 11:00 hod. do 13:00 hod, následně uskutečnit dne , datum, v době od 11:00 hod. do 13:00 hod. Z protokolu ze dne , datum, je rovněž zřejmé, že dne , datum, ve 12:14 hod. a dne , datum, v 11:30 hod. byl proveden neúspěšný pokus o realizaci demontáže měřícího zařízení v bytě žalovaného. K vydání plynoměru byl žalovaný rovněž vyzván ze strany žalobce předžalobní upomínkou ze dne , datum, , podanou k přepravě téhož dne, jak se podává z doloženého podacího lístku.5. Podle ustanovení § 71 odst. 6 věty první zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako „energetický zákon“) zákazníci, provozovatelé zásobníků plynu a provozovatelé distribučních soustav jsou povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy, provozovateli distribuční soustavy nebo výrobci plynu, který odběrné nebo předávací místo měřicím zařízením vybavil, přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení.6. Podle ustanovení § 74 odst. 1 písm. a) energetického zákona, neoprávněným odběrem plynu je odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl. Podle ustanovení § 74 odst. 1 písm. b) energetického zákona, neoprávněným odběrem plynu je odběr při opakovaném neplnění smluvních platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem plynu, které nejsou slněny ani o předchozím upozornění. Podle ustanovení § 74 odst. 1 písm. c) energetického zákona, neoprávněným odběrem plynu je odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán.7. Podle ustanovení § 59 odst. 1 písm. j) bodu 6 energetického zákona má provozovatel distribuční soustavy právo omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu distribuci plynu při neoprávněném odběru nebo neoprávněné distribuci plynu nebo při neoprávněné přepravě plynu.8. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalobce jako provozovatel distribuční soustavy umístil v odběrném místě spotřeby plynu označeném pod č. , Anonymizováno, na adrese žalovaného, v bytě č. , hodnota, na adrese , adresa, , měřicí zařízení označené pod kódem typu , Anonymizováno, , výrobní č. , hodnota, . Měřicí zařízení bylo instalováno za účelem měření spotřeby plynu žalovaného. Účinek ukončení dodávky plynu nastal dle platných předpisů v souladu s řádem provozovatele distribuční soustavy ke dni , datum, . Ve sjednaném odběrném místě tak od , datum, dochází k neoprávněnému odběru plynu. Žalobce jakožto vlastník specifikovaného měřícího zařízení má přitom v souladu s ustanovením § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, právo na ochranu vůči žalovanému, který do jeho vlastnického práva neoprávněně zasahuje tím, že měřící zařízení zadržuje. Žalobce byl proto podle ustanovení § 59 odst. 1 písm. j) bodu 6 energetického zákona, oprávněn omezit nebo přerušit distribuci plynu. Závěr soudu o důvodnosti žaloby na vydání měřicího zařízení (plynoměru) je podporován i rozsudkem Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 385/2012 ze dne ze dne 29. 2. 2012. Podle tohoto rozsudku žaloba na vydání ve své podstatě směřuje k tomu, aby žalobce získal přístup do prostor žalovaného a aby zde jeho pracovník mohl demontovat jeho plynoměr, k čemuž je oprávněn dle ustanovení § 71 odst. 8 energetického zákona, a tomuto ustanovení nejpřesněji odpovídá žalobní návrh, aby žalovanému byla uložena povinnost umožnit žalobci přístup do prostor, v nichž se nachází plynoměr a demontáž plynoměru. Nelze však vyloučit ani žalobní návrh na uložení povinnosti plynoměr vydat, když žalobní návrh znějící na povinnost vydat plynoměr by byl v dané situaci shodný s povinností, která by žalobci umožnila přístup do prostor a následnou demontáž. Žalovaný tak v souvislosti s ukončením smlouvy o zajištění služby distribuční soustavy do odběrného místa neumožnil žalobci přístup k měřicímu zařízení za účelem demontáže měřícího zařízení, ačkoliv byl ke zpřístupnění objektu prokazatelně vyzván, a se splněním této povinnosti se ocitl v prodlení. Žalovaný přitom v průběhu řízení nedoložil jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok vůči němu žalobou uplatněný je z hlediska hmotněprávního nedůvodný. Soud proto ve smyslu ustanovení § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dle něhož kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal, rozhodl o uložení povinnosti žalovanému. S ohledem na uvedené tak soud žalobě vyhověl a zavázal žalovaného k povinnosti vydat žalobci specifikované měřící zařízení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).9. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu soud na náhradě nákladů řízení přiznal odměnu za zastoupení sestávající ze tří úkonů právní služby po 1.500 Kč (výzva k plnění, převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby), v souladu s ustanoveními § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako „advokátní tarif“), dále ze tří náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle ustanovení § 11 a § 13 odst. 1 advokátního tarifu, z částky 1.134 Kč představující DPH ve výši 21 % ze shora uvedených částek, a rovněž z náhrady zaplaceného soudního poplatku ve výši 2.000 Kč. Celkem tak náhrada nákladů řízení, kterou je žalovaný povinen žalobci zaplatit činí 8.534 Kč. Žalovaný je tak povinen učinit ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř., dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobce.