42 C 315/2022-59 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 25. 7. 2022 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobci částku v celkové výši 23.4169,33 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce s žalovaným uzavřel dne 14. 10. 2019 Rámcovou smlouvu, na základě které byl žalovanému aktivován běžný účet pod č. , č. účtu, . Současně téhož dne uzavřely strany dodatek č. , hodnota, k Rámcové smlouvě, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut kontokorentní úvěr ve výši 5.000 Kč. Dle Dodatku č. , hodnota, k Rámcové smlouvě ze dne 1. 11. 2021 byl žalovanému poskytnut další úvěr ve výši 20.000 Kč, současně se žalovaný zavázal platit pojistné. Dne 13. 1. 2022 uzavřely strany dodatek č. , hodnota, ke smlouvě, na jejímž základě byla provedena změna výše splátky úvěru. Dne 25. 4. 2022 však došlo pro porušení smluvních povinností žalovaného k zesplatnění úvěru včetně kontokorentu. Žalobce tak touto žalobou požaduje částku 17.610,33 Kč představující nesplacenou jistinu úvěru, částku 5.000 Kč představující nesplacenou jistinu kontokorentu, částku 806 Kč představující záporný zůstatek na běžném účtu žalovaného spolu s náklady na vymáhání dluhu a dlužným pojistným, rovněž požaduje příslušenství v podobě smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení včetně částky ve výši 263,81 Kč a 212,37 Kč představující kapitalizovaný smluvní úrok.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.3. V souladu s § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitky (žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, žalobce vyjádřil souhlas již v návrhu) a ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky (žalobcem) předložených listinných důkazů.4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:Žalobce a žalovaný uzavřeli dne 14. 10. 2019 rámcovou smlouvu č. , hodnota, , dle které byla žalovanému poskytnuta služba spočívající ve vedení běžného účtu, který byl žalovanému aktivován pod č. , č. účtu, . Dne 14. 10. 2019 uzavřeli žalobce a žalovaný dodatek č. , hodnota, k předmětné smlouvě, dle kterého byl žalovanému poskytnut kontokorent ve výši 5.000 Kč na číslo účtu , č. účtu, , jak vyplývá z předmětného dodatku a formuláře pro standardní informace o kontokorentním úvěru. Úrok úvěru byl sjednán ve výši 18,90 % ročně a částka byla splatná k prvnímu dni následujícího kalendářního měsíce. Součástí smlouvy byly také obchodní podmínky žalobce a obchodní podmínky pro používání kontokorentu. Z obsahu dodatku vyplývá, že žalovaný se zavázal mít k datu měsíční splatnosti úroků na běžném účtu k dispozici alespoň částku na úhradě úroků kontokorentu. Z přehledu čerpání a splácení kontokorentu a doloženého výpisu z účtu soud zjistil, že žalovaný předmětný kontokorent dne 2. 2. 2022 v celém rozsahu čerpal, avšak ničeho na něj neuhradil a ke dni 1. 3. 2022 tak porušil sjednanou povinnost, když neuhradil ani úroky kontokorentu. Současně z přehledu vyplývá, že žalovanému byl za období od 1. 3. 2022 do 25. 4. 2022 naúčtován smluvní úrok v částce 212,37 Kč. Dne 25. 4. 2022 byl proto ze strany žalobce kontokorent zesplatněn v souladu s ujednáním na straně 4 Podmínek pro používání kontokorentu, což bylo žalovanému oznámeno dopisem z téhož dne, kterým byl současně vyzván k dodatečné úhradě dluhu ve výši 5.212,37 Kč před podáním žaloby nejpozději do 4. 5. 2022.5. Z dodatku č. , hodnota, k Rámcové smlouvě a formuláře pro standardní informace o úvěru vyplývá, že dne 1. 11. 2021 žalobce poskytl žalovanému úvěr v částce 20.000 Kč na účet č. , č. účtu, s tím, že žalovaný se zavázal úvěr zaplatit formou 12 pravidelných měsíčních splátek po 1.830 Kč, vždy do 22. dne v měsíci. Poskytnutí úvěru na účet žalovaného bylo doloženo výpisem z účtu ke dni 1. 11. 2021. Strany si současně ve smlouvě sjednaly pojištění schopnosti splácet, na které se zavázal žalovaný platit pojistné v částce 160 Kč měsíčně. Základní úroková sazba úvěru dosahovala 15,90 % ročně. Dle obsahu dodatku se žalovaný zavázal celkem uhradit částku 21.954,30 Kč. Z obsahu dodatku č. , hodnota, k Rámcové smlouvě soud zjistil, že dne 13. 1. 2022 si strany ujednaly změnu výše splácení úvěru tak, že nová výše pravidelné splátky dosahovala 500 Kč měsíčně, délka úvěru při takovém snížení činila 53 měsíců. Z přehledu plateb úvěru soud zjistil, že žalovaný na sjednaný úvěr celkem zaplatil 4 splátky úvěru v souhrnné výši 2.357,52 Kč, po zesplatnění úvěru uhradil celkem , hodnota, dílčích plateb v souhrnné částce 1.196,80 Kč, celkově tak uhradil částku 3.554,32 Kč. Ze splátkové kalendáře úvěru vyplývá, že žalovaný byl od 26. 1. 2022 v prodlení s hrazením splátek úvěru. Z přehledu plateb dále vyplývá, že žalovanému byl za období od 22. 12. 2021 do 25. 4. 2022 naúčtován smluvní úrok v částce 263,81 Kč. Dopisem ze dne 6. 4. 2022 byl dodatkem č. , hodnota, ke smlouvě žalovaný obeznámen o zániku pojištění z důvodu nedostatku finančních prostředků na bankovním účtu. Dne 25. 4. 2022 byl proto ze strany žalobce úvěr zesplatněn v souladu s ujednáním na straně 9 Podmínek pro používání úvěru, což bylo žalovanému oznámeno dopisem z téhož dne, kterým byl současně vyzván k dodatečné úhradě dluhu ve výši 19.070,94 Kč před podáním žaloby nejpozději do 4. 5. 2022. Z přehledu plateb účelně vynaložených bankou na vymáhání dluhu vyplývá, že banka účtuje náklady na vymáhání po částce 300 Kč. Z výpisu z bankovního účtu žalovaného za období od 14. 10. 2019 do 19. 7. 2022 soud zjistil, že zůstatek na účtu č. , č. účtu, dosahoval záporné částky 806 Kč, která se skládá z 2 x účtovaných nákladů na vymáhání dluhu ve dnech 14. 3. 2022 a 4. 4. 2022 po částkách 300 Kč, dále ze záporného zůstatku 74 Kč a dlužného pojistného v částce 132 Kč.6. Z kopie občanského průkazu žalovaného je zřejmé, že žalovaný ověřil jeho totožnost před sjednáním úvěrových smluv. Z žádosti o úvěr vyplývá, že žalovaný uvedl, že byl v době uzavírání úvěru zaměstnán na dobu neurčitou od 1. 10. 2019 s výší čistého příjmu 25.000 Kč měsíčně u zaměstnavatele , právnická osoba, se sídlem: , adresa, . V případě posuzování poměrů k druhému úvěru žalovaný uvedl, že jeho příjem u téhož zaměstnavatele již dosahuje částky 30.000 Kč měsíčně. Dále žadatel uvedl, že má středoškolské vzdělání s maturitou, nemá žádnou vyživovací povinnost a bydlí u rodičů, kdy výše ostatních členů domácnosti dosahuje 40.000 Kč. Na výdaje na domácnost žalovaný uvedl, že vydá částku 3.000 Kč měsíčně, na léky, jídlo, dopravu částku 5.000 Kč měsíčně a na ostatní splátky částku 2.000 Kč měsíčně, celkem tedy žalobcem zohledněné výdaje dosahovaly tvrzené částky 10.000 Kč měsíčně. Z úvěrové zprávy ze dne 14. 10. 2019 se podává, že žalovaný měl k tomuto dni aktivní další splátkové a nesplátkové produkty – již 17 ukončených a k tomu 1 aktivní ze dne 24. 9. 2019 co do částky 5.090 Kč, u kterého měla nastat splatnost dne 24. 10. 2019. Nad to jsou ve výpisu evidovány další 3 žádosti žalovaného o úvěr, z čehož 2 byly odvolány a jedna odmítnuta. Dále zde byl uveden již sjednaný úvěrový rámec pro žalovaného v částce 5.000 Kč ze dne 21. 12. 2015. Z kolonky „score“ v úvěrové zprávě vyplývá, že třída rizika klienta byla hodnota písmenem E s popisem „maximální delikvence, vysoká částka překročení limitů za posledních 12 měsíců“. Současně byl soudu doložen výpis z účtu žalovaného č. , č. účtu, za období od 1. 8. 2021 do 31. 10. 2021 (den bezprostředně předcházející poskytnutí úvěru ke dni 1. 11. 2021), z nějž soud zjistil, že počáteční zůstatek na účtu dosahoval v tomto období částky 84.141,97 Kč a konečný zůstatek záporné částky – 4.991,72 Kč.7. Věc byla s ohledem na ust. § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o. z."), účinného od 1. 1. 2014, posouzena dle tohoto zákona, neboť se jedná o právní poměr vzniklý po 1. 1. 2014, a současně dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSÚ“).8. Dle § 2662 o. z., se smlouvou o účtu ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. Dle § 2665 o. z., ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. Dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 580 odst. 1 o. z. je právní jednání neplatné, jestliže odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Dle ustanovení § 586 o. z. platí, že je-