42 C 93/2024-27 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 17.8.2023 se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky původně ve výši 15.000 Kč s příslušenstvím z prodlení z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalované, k němuž mělo dojít v souvislosti s jednáním o uzavření smlouvy o úvěru (žalobce nedisponuje podklady o uzavření dané úvěrové smlouvy) mezi žalovanou a původním věřitelem společností , právnická osoba, (dále rovněž "původní věřitel"), kdy předmětná částka byla žalované poskytnuta dne 13.10.2020 platbou z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované.2. V souladu s ust. § 115a ve spojení s ust. § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 b., občanský soudní řád (dále rovněž "o. s. ř.") soud projednal věc bez nařízení jednání, jelikož účastníci neměli proti tomuto postupu námitky (žalobce s tímto postupem souhlasil již v žalobě, žalovaná se k výzvě soudu ohledně zamýšleného postupu nevyjádřila, při zohlednění doložky dle ust. § 101 odst. 4 o.s.ř.) a věc bylo možno rozhodnout i jen na základě předložených listinných důkazů.3. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci:4. Soudu je z jeho úřední činnosti známo, že právní předchůdce žalobce (, právnická osoba, ) je obchodní společnost zapsaná v obchodním rejstříku příslušného Městského soudu v Praze, tato společnost podniká v oblasti poskytování úvěrů a půjček. Původní věřitel poukázal dne 13.10.2020 na bankovní účet žalované č. , hodnota, -, Anonymizováno, vedený u , právnická osoba, . platbu ve výši 15.000 Kč k variabilnímu symbolu č. , var. symbol, (, Anonymizováno, ). Uvedená banka potvrdila, že předmětný účet patří žalované. Z dokumentu s názvem smlouva o spotřebitelském úvěru vyplněném pro dlužníka v osobě žalované vyplývá, že tento nese podpis strany původního věřitele. Společnost , právnická osoba, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 30.3.2023 postoupila předmětnou pohledávku za žalovanou na společnost , právnická osoba, ., ve znění dodatku č. , hodnota, ze dne 30.3.2023, a tato společnost následně postoupila předmětnou pohledávku na žalobce smlouvou ze dne 4.4.2023, ve znění dodatku č. , hodnota, (předmětné smlouvy o postoupení pohledávky včetně příloh obsahujících konkretizovanou pohledávku za žalovanou), o čemž byla žalovaná informována dopisem ze dne 18.7.2023 spolu s výzvou k dodatečnému plnění před podáním žaloby; dopis odeslán skrze poštovní doručování téhož dne. Dne 18.7.2023 byla žalované rovněž zaslána předžalobní výzva.5. Věc byla posouzena podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o. z."), účinného od 1.1.2014, neboť posuzovaná práva a povinnosti vyvstaly za jeho účinnosti.6. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.7. Po provedení důkazů, jejich zhodnocení a právním posouzením věci soud dospěl k závěru, že předmětná žaloba je ve svém základu důvodná. Mezi původním právním předchůdcem žalobce (společností , právnická osoba, ) a žalovanou bylo jednáno o uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru (o čemž svědčí alespoň předpřipravená smluvní dokumentace), v souvislosti s čímž došlo ze strany původního věřitele k poskytnutí finančního plnění ve výši 15.000 Kč ve prospěch bankovního účtu patřícího prokazatelně žalované. Uvedeným plněním bez právního důvodu došlo na straně žalované k bezdůvodnému obohacení na úkor původního věřitele, který svou pohledávku odpovídající právu na vrácení bezdůvodného obohacení následně postoupil společnosti , právnická osoba, ., z níž byla následně postoupena žalobci. Žalovaná byla v souvislosti s oznámením postoupení pohledávky vyzývána k dodatečnému poskytnutí plnění, žalovaná však do doby podání žaloby neplnila ničeho, a to ani v rozsahu bezdůvodného obohacení (ačkoli byla uvedenou výzvou požadována dlužná částka z hypoteticky uzavřené smlouvy o úvěru včetně veškerého příslušenství).8. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná bezdůvodně načerpané peněžní prostředky původnímu věřiteli, ani jeho právním nástupcům nevrátila, dostala se do prodlení s plněním/vrácením tohoto bezdůvodného obohacení. Oproti uvedenému závěru soudu žalovaná v tomto řízení jakkoli netvrdila a neprokázala, že by předmětné finanční prostředky od původního věřitele načerpala na základě jiných právních skutečností, případně jakých konkrétně.9. V průběhu řízení vzal žalobce žalobu částečně zpět ohledně částky 2.500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % p. a. z částky 2.500 Kč od 13.9.2023 do budoucna z důvodu, že žalovaná po podání žaloby dne 13.9.2023 na předmětný dluh uhradila právě částku 2.500 Kč. Vzhledem k uvedenému soud řízení dle § 96 občanského soudního řádu částečně zastavil v uvedené výši, jak plyne z výroku I. rozsudku.10. Ve zbylém rozsahu pak soud žalobě ve výroku II. rozsudku vyhověl a uložil žalované zaplatit žalobci částku 12.500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % p. a. z částky 12.500 Kč od 29.7.2023 do zaplacení a dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % p. a. z částky 2.500 Kč od 29.7.2023 do 12.9.2023 dle ust. § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. v návaznosti na vyvstalou splatnost bezdůvodného obohacení v souvislosti s výzvou k plnění ze dne 18.7.2023.11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy úspěšnému žalobci (procesní úspěch žalobce v řízení spočívá jak ve vyhovění části jeho žaloby, tak i ve zpětvzetí části žaloby původně podané pro dluh žalované, k jehož úhradě došlo až po podání žaloby) přiznal vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši 2.252 Kč, které sestávají ze soudního poplatku ve výši 800 Kč, dále z odměny advokáta ve výši 3 x 300 Kč dle § 6 odst. 1, § 7 a § 14b odst. 1 tarif pod bodem 3. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (částka 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu; převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a návrh ve věci samé), včetně tří paušálních náhrad po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a DPH v sazbě 21 % odpovídající částce 252 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř. Soud aplikoval shora uvedená ustanovení advokátního tarifu, neboť žaloba je podána na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných případech, kdy hodnota peněžitého plnění, které je předmětem řízení, nepřesahuje částku 50.000 Kč.