44 C 223/2024-27 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 9. 1. 2024 domáhala po žalovaném zaplacení částky 10.724 Kč s přísl. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . K ověření výše příjmu žalovaný poskytl žalobkyni výpisy ze svého bankovního účtu či případně výplatní listy. Žalovaný byl dále lustrován v databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI. Na základě uvedeného nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti žalovaného. Žalobkyně žalovanému úvěr dne , datum, poskytla převodem na jeho bankovní účet. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni úrok ve výši 40% p.m. z jistiny. Úvěr byl poskytnut na dobu neurčitou, žalovaný měl každý měsíc splácet úrok přirostlý za uplynulé období. Z důvodu prodlení žalovaného s úhradou úvěru byl úvěr zesplatněn ke dni 9. 8. 2023. Žalobkyně žalobou požaduje částku 7.000 Kč na dlužné jistině, 2.800 Kč na smluvním úroku (40% p.m. z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru), 924 Kč na smluvní pokutě (smluvní pokuta 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení, od 10. 8. 2023 do 20. 12. 2023) a zákonný úrok z prodlení z částky 9.800 Kč od 10. 8. 2023 do zaplacení. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil ani přes předžalobní výzvu.2. Žalovaný se k nároku uplatněnému žalobou nevyjádřil.3. Z dokazování provedeného při jednání soud zjistil následující skutkový stav.4. Dne , datum, byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do výše limitu 20.000 Kč (úvěr měl podobu tzv. revolvingového úvěru). Úvěr byl poskytnut na dobu neurčitou, žalovaný se zavázal splácet každý měsíc úrok přirostlý za uplynulé období s tím, že jistinu úvěru mohl splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání smlouvy. Úrok byl sjednán ve výši 40 % p.m. (měsíčně). Rovněž byla ujednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení.5. Žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru ověřila totožnost žalovaného dle jeho občanského průkazu a rodného listu. Žalobkyně dále měla k dispozici potvrzení o příchozích platbách na účet žalovaného s jeho mzdou. Z těchto potvrzení plyne, že žalovaný byl zaměstnán u spol. , právnická osoba, . a dne , datum, obdržel mzdu ve výši 26.050 Kč, dne , datum, mzdu ve výši 20.058 Kč a dne , datum, mzdu ve výši 19.484 Kč. Žalobkyně dále měla k dispozici výpis z běžného účtu žalovaného , IBAN, za období od , datum, do , datum, . Konečný disponibilní zůstatek ke dni , datum, na tomto bankovním účtu činil 4.083,77 Kč. Z výpisu z tohoto bankovního účtu dále plyne, že žalovaný si v období od , datum, do , datum, bral velké množství zápůjček a úvěrů (dne , datum, částku 1.280 Kč od , právnická osoba, ., dne , datum, částku 15.000 Kč od , právnická osoba, ., dne , datum, částku 35.000 Kč od , právnická osoba, , dne , datum, částku 1.180 Kč od , právnická osoba, ., dne , datum, částku 20.000 Kč od , právnická osoba, , dne , datum, částku 550 Kč od , právnická osoba, ., dne , datum, částku 7.000 Kč od , právnická osoba, ., dne , datum, částku 20.000 Kč od , právnická osoba, , dne , datum, částku 870 Kč od , právnická osoba, ., dne , datum, částku 45.000 Kč od , právnická osoba, ).6. Úvěr byl žalovanému vyplacen dne , datum, v částce 7.000 Kč převodem na jeho bankovní účet č. , č. účtu, (potvrzení o platbě ze dne , datum, , sdělení , právnická osoba, . ze dne , datum, ).7. Oznámením ze dne 6. 8. 2023 mělo být dle tvrzení žalobkyně žalovanému sděleno, že byl úvěr zesplatněn, a žalovaný měl být vyzván k úhradě celkové částky 22.117 Kč. V řízení nicméně nebylo prokázáno, že by došlo k odeslání tohoto přípisu žalovanému (s ohledem na nepřítomnost žalobkyně na jednání dne 17. 12. 2024 soud nemohl žalobkyni v tomto směru vyzvat a poučit dle § 118a o. s. ř.).8. Předžalobní výzvou ze dne 20. 12. 2023, předanou k poštovní přepravě téhož dne, žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 23.455,74 Kč do tří dnů.9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.11. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.13. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Soud se nejprve z úřední povinnosti zabýval tím, zda žalobkyně jakožto poskytovatel spotřebitelského úvěru (žalovaný byl spotřebitelem – viz § 419 občanského zákoníku) splnila svou povinnost řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru.14. Schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr má poskytovatel úvěru povinnost zkoumat především na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, příp. pokud je to nezbytné, také z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů (§ 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Poskytovatel úvěru má s odbornou péčí posoudit, zda spotřebitel nebude mít zjevný problém úvěr splácet (nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18), přičemž součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným spotřebitelem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od spotřebitele doložit (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).15. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobkyně měla pro posouzení úvěruschopnosti žalovaného k dispozici potvrzení o příchozích platbách na účet žalovaného s jeho mzdou vyplacenou v prosinci 2022, v lednu a únoru 2023, a dále výpis z jeho běžného účtů za období od 1. 11. 2022 do 6. 4. 2023. Tvrzení žalobkyně v žalobě o tom, že byl žalovaný lustrován v databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI v řízení prokázáno nebylo (a s ohledem na nepřítomnost žalobkyně na jednání dne 17. 12. 2024 soud nemohl žalobkyni v tomto směru vyzvat a poučit dle § 118a o. s. ř.).16. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně neposoudila úvěruschopnost žalovaného správně. Z doloženého výpisu z běžného účtu č. , č. účtu, (, IBAN, ) plyne, že žalovaný si postupně bral větší množství zápůjček/úvěrů od různých poskytovatelů a tyto nesplácel. Konečný disponibilní zůstatek na běžném účtu žalovaného ke dni , datum, činil pouze 4.083,77 Kč. Za dané situace zde nepochybně existovaly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr od žalobkyně splácet. Žalobkyně tak neměla žalovanému vzhledem k jeho finanční situaci úvěr poskytnout (viz dikce § 86 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru).17. Uzavřená Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, je tedy absolutně neplatná s odkazem na § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.18. Podle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitel v případě neplatnosti smlouvy povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (jistina úvěru je svým charakterem bezdůvodným obohacením žalovaného na úkor žalobk