47 C 125/2024-30 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně v tomto řízení požadovala zaplacení částky 154 500 Kč jakožto kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení z částky 1 030 000 Kč za dobu prodlení od 8. 2. 2023 do 8. 2. 2024, a to s tvrzením, že rozsudkem Okresního soudu v , adresa, sp. zn. , spisová značka, - ve znění rozsudku Krajského soudu v Brně sp. zn. , spisová značka, - byla žalované uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 1 030 000 Kč do 7. 2. 2023, což žalovaná nesplnila.2. Žalovaná – sestra žalobkyně - navrhla žalobu zamítnout. Uvedla zejména, že rozsudek Okresního soudu v , adresa, sp. zn. , spisová značka, trpí vadou hmotného a procesního práva a že nedokonalost zákona lze spatřovat v neoprávněnosti odvolacích soudů přezkoumávat důkazy. Žalovaná zejména uvedla, že žalobkyně u Okresního soudu v , adresa, nárokovala něco, na co neměla nárok, vytáhla z rodičů účastnic úspory a nereagovala na telefonáty rodičů a že pouze žalovaná rodičům pomáhala. Dům, který byl vypořádán v řízení u Okresního soudu v , adresa, sp. zn. , spisová značka, , zůstal kvůli žalobkyni nedodělaný a žalovaná musela provádět opravy. Navíc matka účastnic musela zaplatit přes 200 000 Kč na náhradě nákladů řízení ve sporu s žalobkyní.3. Soud provedl při ústním jednání v přítomnosti účastníků písemné důkazy a z nich zjistil následující právně významné skutečnosti.4. Žalobkyně se v řízení vedeném u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, domáhala zrušení podílového spoluvlastnictví k nemovitostem, které vlastnila s žalovanou. Okresní soud v , adresa, rozsudkem ze dne 29. 4. 2021 č. j. , spisová značka, rozhodl mj.: I. Podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalované k pozemku parc. č. , hodnota, (vodní plocha), k pozemku parc. č. , hodnota, (zahrada) a k pozemku parc. č. , hodnota, (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, (rodinný dům), vše v obci a katastrálním území , adresa, , vše zapsané na LV č. , hodnota, evidovaném Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, Katastrálním pracovištěm , adresa, , se zrušuje. II. Žalované se přikazují do jejího výlučného vlastnictví pozemek parc. č. , hodnota, (vodní plocha), pozemek parc. č. , hodnota, (zahrada) a pozemek parc. č. , hodnota, (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba č. p. 9 (rodinný dům), vše v obci a katastrálním území , adresa, , vše zapsané na LV č. , hodnota, evidovaném Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, Katastrálním pracovištěm , adresa, . III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na vypořádání spoluvlastnictví částku 1 030 000 Kč, a to do tří měsíců od právní moci rozsudku. IV. Návrh, aby žalobkyně zaplatila žalované v rámci vypořádání spoluvlastnictví částku 816 514,04 Kč, se zamítá. V. Řízení se co do částky 22 028,46 Kč zastavuje.“., právnická osoba, předmět nynějšího řízení je podstatný shora citovaný výrok III., kterým Okresní soud v , adresa, rozhodl o vypořádacím podílu žalobkyně kvůli tomu, že žalované byly příslušné nemovitosti přikázány do výlučného vlastnictví. Tento vypořádací podíl ve výši 1 030 000 Kč Okresní soud v , adresa, zjistil ze znaleckého posudku znaleckého ústavu , právnická osoba, ., který obvyklou cenu nemovitých věcí určil na 2 060 000 Kč. Tyto skutečnosti soud zjistil z citovaného rozsudku Okresního soudu v , adresa, .6. Proti citovanému rozsudku Okresního soudu v , adresa, si podaly obě účastnice odvolání. Žalovaná stran výroku III. citovaného rozsudku okresního soudu navrhovala, aby byla zavázána zaplatit žalobkyni úhradu vypořádacího podílu ve splátkách a že lhůta tří měsíců je zcela nereálná. Krajský soud v Brně ale rozsudkem ze dne 6. 10. 2022 č. j. , spisová značka, výrok III., v němž bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni vypořádací podíl ve výši 1 030 000 Kč, potvrdil, a to s odůvodněním, že „řízení probíhá od roku 2019 a žalované, která se domáhala od počátku řízení přikázání spoluvlastnického podílu do svého výlučného vlastnictví, muselo být zřejmé, že bude zavázána k výplatě vypořádacího podílu, a tudíž učinit k tomuto příslušné kroky. Navíc lhůta tří měsíců překračuje zákonnou lhůtu tří kalendářních dnů (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).“. Citovaný rozsudek Krajského soudu v Brně – i výrok III. citovaného rozsudku Okresního soudu v , adresa, - nabyl právní moci dne 7. 11. 2022. Výrok III. (tj. o vypořádacím podílu žalobkyně) proto nabyl vykonatelnosti dne 8. 2 2023 (jelikož tříměsíční lhůta k plnění plynula ve smyslu výrok III. rozsudku Okresního soudu v , adresa, od 7. 11. 2022). Tyto skutečnosti soud zjistil z důkazů citovanými rozsudky okresního a krajského soudu, které obsahují i doložky právní moci a vykonatelnosti (k nim okresním soudem připojené).7. Mezi účastnicemi bylo nesporné, že žalovaná žalobkyni – na žalobkyni přisouzeném vypořádacím podílu ve výši 1 030 000 Kč ve smyslu výroku III. citovaného rozsudku Okresního soudu v , adresa, - ničeho nezaplatila.8. Žalobkyně odeslala dne 8. 2. 2024 žalované poštou předžalobní výzvu k úhradě žalobní částky, v souladu s § 142a odst. 1 o. s. ř. (důkaz: Předžalobní výzva k úhradě dluhu z 8. 2. 2024 a podací lístek).9. Soud na základě dokazování přijal následující závěr o skutkovém stavu: žalované byla pravomocným rozsudkem soudu uložena povinnost zaplatit žalobkyni podíl z titulu vypořádání spoluvlastnictví ve výši 1 030 000 Kč do 3 měsíců od právní moci rozsudku, tj. do 7. 2. 2023, ale žalovaná žalobkyni ničeho z této částky nezaplatila.10. Shora zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně.11. Podle § 1143 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jako „o. z.“): „Nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.“. V řízení vedeném u Okresního soudu v , adresa, nastala situace předvídaná v hypotéze citované právní normy (tj. že se účastnice nedohodly o zrušení spoluvlastnictví), pročež následovala dispozice citované právní normy a Okresní soud v , adresa, citovaným rozsudkem podílové spoluvlastnictví účastnic zrušil. Vzhledem k § 1147 věta první o. z. (tj. „Není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům…“) Okresní soud v , adresa, nemovitosti přikázal žalované, a to za náhradu (vypořádací podíl) ve výši 1 030 000 Kč (ve smyslu poloviny obvyklé ceny příslušných nemovitostí), kterou byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni do dne 7. 2. 2023 podle rozsudku Okresního soudu v , adresa, č. j. , spisová značka, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně č. j. , spisová značka, .12. Svoji právní povinnost zaplatit žalobkyni částku 1 030 000 Kč - plynoucí z citovaných dvou rozsudků a z § 1147 věta první o. z. (ostatně i z § 159a odst. 1 o. s. ř.) – žalovaná nesplnila, a proto žalovaná je od 8. 2. 2023 v prodlení se zaplacením částky 1 030 000 Kč.13. Žalobkyni tak vzniklo oprávnění požadovat po žalované zákonné úroky z prodlení z částky 1 030 000 Kč, a tohoto práva v tomto řízení využila; to vše v souladu s § 1968 věta první o z. („Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.“), i v souladu s § 1970 o. z. („Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“). Právo na úroky z prodlení vzniká ze zákona (§ 1970 o. z.), věřitel nemusí činit další právní jednání.14. Judikatura soudu je ustálena v závěru, že nepříznivým právním důsledkem porušení povinnosti zaplatit peněžitý dluh je ve smyslu obecné právní úpravy vznik prodlení spojený s nárokem věřitele na úrok z prodlení; rozhodující je, kdy nastala splatnost dluhu [srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 9. 2009 sp. zn. , spisová značka, (publikovaný pod č. 76/2010 v časopise Soudní judikatura), rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 7. 2019 sp. zn. , spisová značka, , či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2023 sp. zn. , spisová značka, aj.].15. Tudíž jestliže byla žalobkyni přisouzena finanční náhrada (vypořádací podíl) ve smyslu § 1147 věta první o. z. a byla splatná ve lhůtě tří měsíců od právní moci rozsudku (Okresního soudu v , adresa, ), pak po uplynutí této lhůty k plnění nastala splatnost dluhu žalované, a následujícím dnem (tj. dnem 8. 2. 2023) se žalovaná dostala do prodlení. Z těchto důvodů je žalovaná povinna z dlužné částky 1 030 000 Kč platit žalobkyni ode dne 8. 2. 2023 úroky z prodlení až do zaplacení (srov. § 1970 o. z.) [obdobně srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 7. 2019 sp. zn. , spisová značka, (publikovaný mj. v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek pod č. 2/2022), přičemž ústavní stížnost proti uvedenému rozsudku Nejvyššího soudu byla odmítnuta jako mj. zjevně neopodstatněná usnesením Úst