ECLI: ECLI:CZ:MSBR:2024:48.C.63.2024.1 Datum: 2024-11-20 Předmět: zaplacení 181 500 Kč s příslušenstvím - náhrada škody Ustanovení: ["§ 6 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 11 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 14 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 6 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 118a z. č. 99/1963 Sb." ["směnka""zastavení řízení""advokacie""smlouva o zápůjčce"]
O co šlo: zaplacení 181 500 Kč s příslušenstvím - náhrada škody (["§ 6 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 11 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 14 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 6 z. č. )
1. Předmětem řízení byl nárok žalobce vůči žalovanému na zaplacení částky 181.500 Kč s příslušenstvím.2. Žalobce uvedl, že žalovaný jej coby advokát zastupoval ve věci vymáhání směnečné pohledávky ve výši 165.000 Kč proti dědicům dlužníka , jméno FO, v řízení konaném před Krajským soudem v Brně pod sp. zn. , spisová značka, . Žalovaný sepsal návrh na vydání směnečného platebního rozkazu, na základě směnky, jejíž náležitosti měl zkontrolovat, následně seznámil žalobce se skutečností, že směnka obsahuje formální nesprávnosti a soud směnečný platební rozkaz zřejmě nevydá. Žalovaný proto doporučil žalobci, aby vzal žalobu zpět, což žalobce prostřednictvím žalovaného učinil a řízení bylo na základě pokynu žalobce ze dne 26. 11. 2020 zastaveno. Žalobce následně na doporučení žalovaného a žalovaným zastoupen zahájil proti právnímu nástupci zemřelého dlužníka České republice zastoupené , právnická osoba, řízení o hmotněprávní pohledávce. O nároku žalobce bylo rozhodnuto rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 2. 3. 2022, sp. zn. , spisová značka, , ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 21. 6. 2023, sp. zn. , spisová značka, , tak, že žaloba byla zamítnuta. Důvodem pro zamítnutí žaloby byl závěr soudů obou stupňů o tom, že žalovaný nárok byl promlčen. Z odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně ve spojení s rozhodnutím soudu odvolacího pak vyplývá, že k promlčení došlo nesprávným procesním postupem na straně žalobce, který svůj nárok neuplatnil v zákonné lhůtě, řízení před Krajským soudem v Brně pod sp. zn. , spisová značka, promlčecí dobu nestaví, neboť žalobce vzal svůj návrh zpět. Vzhledem k tomu, že žalobce nemá právní vzdělání ani povědomí, byl v tomto řízení zastoupen žalovaným jako advokátem a tento postup mu jím byl doporučen v rámci poskytnuté právní pomoci, má žalobce za to, že žalovaný odpovídá za škodu způsobenou tímto procesním postupem, kdy mezi škodou a pochybením žalovaného jako advokáta je příčinná souvislost. Žalobce se tak po žalovaném domáhá zaplacení škody ve výši 165.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 6 % ročně od 19. 12. 2016 do zaplacení a uhrazení soudních poplatků před soudy obou instancí ve výši 16.500 Kč.3. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 27. 2. 2024 uvedl, že žalobou uplatněný nárok neuznává a navrhuje zamítnutí žaloby. Žalovaný uvedl, že k žádnému pochybení na jeho straně nedošlo. Žalobce mu dne 26. 11. 2020 udělil pokyn ke zpětvzetí směnečné žaloby, kdy mu tento současně udělil pokyn k podání žaloby z titulu smlouvy o zápůjčce. Ke zpětvzetí žaloby se žalobce rozhodl poté, co jej žalovaný seznámil s námitkami protistrany týkajících se formální nesprávnosti směnky a jejich důsledků. Příčinná souvislost mezi pochybením advokáta a vznikem škody je dána pouze tehdy, pokud je prokázáno, že kdyby k pochybení advokáta nedošlo, škoda by nenastala; pokud není prokázaná příčinná souvislost, odpovědnost za škodu není dána. Důkazní břemeno spočívá na žalobci. I kdyby na straně žalovaného bylo možno dovodit porušení povinnosti, což žalovaný popírá, z hlediska příčinné souvislosti by muselo být dále prokázáno, že kdyby žalovaný nevzal směnečnou žalobu zpět, žalobce by v předmětném řízení uspěl. S ohledem na vysokou formálnost směnečného řízení je prakticky jisté, že žalobce by s uplatněním a prokázáním svého nároku úspěšný nebyl. Směnka totiž nebyla platná z důvodu nesprávného uvedení splatnosti dluhu. V řízení vedeném podpisovou značkou sp. zn. , spisová značka, pak nelze považovat za prokázané, že kdyby žalobce ve směnečném řízení pokračoval, v tomto řízení by se svojí žalobou uspěl. Podmínku příčinné souvislosti tak nelze považovat za prokázanou. Žalovaný z důvodu svého pojištění z odpovědnosti za způsobenou škodu navrhl vstup vedlejšího účastníka , právnická osoba, .4. Vedlejší účastník , právnická osoba, . Přistoupila do řízení podáním ze dne 7. 3. 2024.5. Žalobce v replice ze dne 15. 3. 2024 uvedl, že spatřuje pochybení žalovaného ve skutečnosti, že před zpětvzetím žaloby ve směnečném řízení vedeném u Krajského soudu v Brně, žalobce nepoučil o rizicích tohoto procesního úkonu na vymahatelnost pohledávky, zejm. riziku promlčení nároku, které v případě, kdy námitku promlčení žalovaná strana uplatní, musí soud respektovat. V příčinné souvislosti s tímto porušením povinností advokáta zamítl Městský soud v Brně v řízení vedeném pod sp. zn. , spisová značka, žalobu, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky 165.000 Kč. Žalobce nesouhlasí s procesní obranou žalovaného, má za to, že bylo povinností žalovaného doporučit žalobci nejvhodnější postup a současně mu jako klientovi poskytnout potřebné informace tak, aby se mohl kvalifikovaně rozhodnout pro další postup a udělit v tomto směru žalovanému jako advokátovi závazné pokyny. Žalobce uplatnil své právo prostřednictvím žalovaného u soudu a zajistil si tak stavení běhu promlčecí lhůty ve vztahu ke směnečné pohledávce vyplývající ze zajišťovací směnky. Tuto hmotněprávní pohledávku z půjčky žalobce u soudu neuplatnil a její promlčecí lhůta uplynula nezávisle na směnečné pohledávce. Žalovaný už při přijetí směnky k uplatnění pohledávky z ní plynoucí formou návrhu na vydání směnečného platebního rozkazu neodhalil nedostatky směnky a nepoučil žalobce o možných následcích tohoto postupu. Stran návrhu žalovaného na vstup vedlejšího účastníka do řízení má žalobce za to, že k tomuto nejsou dány důvody, neboť tento na rozdíl od žalovaného není pasivně legitimován. V případě jeho vstupu žalobce předpokládá, že vedlejší účastník nebude v řízení zastoupen advokátem, a pokud ano, tak tento nebude případně požadovat náhradu nákladů řízení, neboť takové náklady nejsou účelně vynaložené.6. Vedlejší účastník ve svém vyjádření ze dne 12. 11. 2024 uvedl, že žalobce v žalobě ani v následném vyjádření řádným způsobem netvrdí skutečnosti, které jsou rozhodné pro existenci tvrzeného nároku a současně ani nenavrhuje důkazy, které by tento nárok jednoznačně prokazovaly. Žalobce by měl tvrdit a prokazovat, že pochybení žalovaného odůvodní závěr, že v případě, že pokud by žalovaný nepochybil, nedošlo by ke vzniku tvrzené škody; ze skutkových tvrzeních žalobce nic takového nevyplývá, naopak je zcela zřejmé, že by žalobce ve směnečném sporu nebýt zpětvzetí učiněného žalovaným na základě pokynu žalobce, prohrál. Rovněž v případě žaloby o zápůjčce byl žalobce v důkazní nouzi, neboť žalovaná se vedle uplatněné námitky promlčení, bránila žalobě i věcně, když uvedla, že žalobce svůj nárok nijak neprokázal, nenabídl žádný důkaz o existenci zápůjčky. Žalobce si i jako neprávník musel být vědom a důvodně předpokládat a znát rizika spojená s případným neunesením důkazního břemene, a to ve vztahu k oběma řízením. Pouhé tvrzení žalobce, že žalovaný v rámci poskytnuté právní pomoci doporučil žalobci nesprávný procesní postup, k prokázání nároku nestačí. Žalobce rovněž netvrdí a neprokazuje, zda mezi tvrzeným protiprávním jednáním žalovaného a tvrzenou škodou, je vztah příčinné souvislosti; není tvrzeno ani prokázáno, zda v případě, že by žalovaný žalobcem tvrzené povinnosti neporušil, by, při pravidelném běhu věcí, bylo možno proti právnímu nástupci původního dlužníka dluh vůbec vymoci. Vedlejší účastník navrhl žalobu zamítnout a přiznat mu vůči žalobci právo na náhradu nákladů řízení. Vedlejší účastník u jednání vznesl námitku promlčení, neboť týkalo-li se pochybení žalovaného porušení informační povinnosti před zpětvzetím žaloby ve směnečném řízení, je nárok již promlčen.7. Soud u jednání provedl dokazování níže uvedenými listinnými důkazy a zjistil z nich tento skutkový stav.8. Z procesní advokátní plné moci vyplývá, že žalobce udělil dne 10. 3. 2019 plnou moc ke svému zastupování žalovanému.9. Soud k důkazu mj. provedl i níže uvedené listiny obsažené ve spisu zdejšího soudu sp. zn. , spisová značka, .10. Z žaloby ze dne 15. 3. 2021 vyplývá, že žalobce se v zastoupení žalovaného coby advokáta domáhal po žalované České republice – , právnická osoba, zaplacení částky 165.000 Kč s příslušenstvím. Řízení bylo zahájeno dne 15. 3. 2021. Žalobce v žalobě mj. uvedl, že žalovanou částku dne 18. 3. 2016 zapůjčil dne 3. 9. 2016 zemřelému panu , jméno FO, s tím, že dlužná částka bude vrácena dne 18. 3. 2016, resp. do 18. 12. 2016. Pohledávka byla uplatněna v dědickém řízení po zemřelém vedeném u Okresního soudu v Blansku pod sp. zn. , spisová značka, a z důvodu možného promlčení i v řízení vedeném u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. , spisová značka, . Toto řízení bylo z důvodu zpětvzetí žaloby zastaveno.11. Ze směnky vyplývá, že výstavce pan , jméno FO, vystavil dne 18. 3. 2016 směnku na částku 165.000 Kč, která měla být splatná u žalobce do 18. 12. 2016.12. Ze směnečného platebního rozkazu ze dne 8. 9. 2020, č. j. , spisová značka, , vyplývá, že Krajský soud v Brně uložil směnečným platebním rozkazem žalované České republice – , právnická osoba, povinnost zaplatit žalobci směnečný peníz 165.000 Kč s příslušenstvím.13. Z námitek žalované ze dne 15. 10. 2020 vyplývá, že žalovaná Česká republika