49 C 160/2022-130 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se domáhal, aby soud uložil žalovanému zaplatit žalobci částku ve výši 639.400 Kč s úroky z prodlení ve výši, z částky a za dobu, jež rozvedl. Žalobu zdůvodnil zejména tím, že žalovaný podle smlouvy o dílo ze dne , datum, pro žalobce postavil „, Anonymizováno, “, k tomu poskytl žalobci záruku 60 měsíců od protokolárního předání díla. Dílo bylo předáno dne , datum, , záruční doba tedy trvala do 1. 3. 2022. Dne 31. 3. 2017 žalobce sepsal prohlášení vlastníka, jímž vymezil bytové jednotky, které byly následně prodány „jednotlivým zájemcům“, mj. manželům , jméno FO, (byt č. , Anonymizováno, ), kteří u žalobce následně uplatnili práva z odpovědnosti za vady, mj. v souvislosti s nerovností podlah a nadměrným kročejovým hlukem. Žalovaný provedl opravu vadné podlahy a tu předal (opravenou) žalobci, resp. manželům , jméno FO, . Následně se však opětovně projevily vady na podlaze v bytě. Přípisem ze dne 5. 9. 2019 zástupce manželů , jméno FO, upozornil na vady podlahy. Žalobce o tom žalovaného informoval přípisem ze dne 10. 9. 2019, v němž „požadoval opravu předmětné podlahy“, a „v rámci následných telefonických komunikací a na základě prohlídky na místě samém pak bylo žalobcem upřesněno“, že vady spočívají ve vibracích podlahy a skřípání spodních konstrukčních vrstev podlahy. Žalovaný na přípis žalobce ze dne 10. 9. 2019 nereagoval. Žalobce mu následně (přípisem ze dne 11. 9. 2020) sdělil, že „již nepožaduje opravu věci, ale (…) slevu z kupní ceny ve výši 760.000 Kč (výši přiměřené slevy odvozoval od závěrů znalce , tituly před jménem, , jméno FO, ve znaleckém posudku č. , hodnota, ). Žalovaný žalobci nezaplatil ničeho. Manželé , jméno FO, vůči žalobci uplatnili částku 639.400 Kč (řízení vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. , spisová značka, ), v této výši též žalobce požaduje plnění (přiměřenou slevu) vůči žalovanému v projednávané věci.2. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl. Namítl zejména opožděnost vytknutí vady, o niž v řízení jde, a pozdní uplatnění práv z vadného plnění. Uvedl, že přípis žalobce ze dne 10. 9. 2019 není řádným uplatněním nároků z vadného plnění (žalobce v něm mj. neučinil volbu práva z vadného plnění). Dále žalovaný uvedl, že stavbu bytového domu realizoval podle projektové dokumentace žalobce (zhotovitelem byla , tituly před jménem, , jméno FO, ), průběh stavby byl žalobcem dozorován a kontrolován, ze strany žalobce ani jeho technického dozoru nebyly k realizaci žádné připomínky. Rovněž první oprava vytčené vady podlahy v bytě č. , Anonymizováno, byla realizována na základě projektové dokumentace předložené žalobcem, podle pokynů a za kontroly projektantky , tituly před jménem, , jméno FO, , starosty obce a stavebního dozoru , tituly před jménem, , jméno FO, . Vady, které žalobce vytýká, tak podle žalovaného nejsou vadami dála, za něž by žalovaný jako zhotovitel nesl odpovědnost.3. Podáním datovaným dne 26. 4. 2024 (u jednání dne 30. 4. 2024) žalobce doplnil, že ve věci je nutno uplatnit ustanovení § 2112 odst. 2 o. z., kdy podle žalobce žalovaný v době odevzdání věci věděl nebo musel vědět, že věc má vady, a proto mu nelze přiznat právo namítat pozdní vytčení vad. K obsahu tohoto podání, pokud jde o nová skutková tvrzení (zejména tvrzení o tom, že žalovaný v době předání díla měl či musel vědět o vadách, o něž v řízení jde) a k jejich prokázání označené důkazy, soud s ohledem na ustanovení § 118b odst. 1 o. s. ř. nepřihlížel, neboť k tomu není splněna žádná z podmínek uvedených v ustanovení § 118b odst. 1 o. s. ř.4. Žalobce byl o koncentraci řízení řádně poučen při prvním jednání ve věci (srov. protokol o jednání ze dne 19. 1. 2023), a to poté, co mu byla známa námitka žalovaného ohledně opožděnosti vytknutí vad, a poté, co žalovaný byl vyzván k doplnění skutkových tvrzení ohledně včasnosti vytknutí vad.5. Žalobci bylo známo, že soud se otázkou včasnosti vytknutí vad bude zabývat (ostatně v tomto směru soud při jednání dne 19. 1. 2023 vyzýval žalovaného k doplnění tvrzení a označení důkazů), bylo mu známo, že tuto otázku soud z hlediska rozhodnutí ve věci považuje za významnou. Přesto před zahájením jednání ve věci ani do skončení prvního jednání ve věci neuvedl nic, z čeho by bylo lze dovozovat, že právo z vadného plnění uplatnil u žalovaného dříve, než tvrdil žalovaný (a též žalobce v žalobě), že je uplatnil včas, případně že byly dány jakékoli okolnosti, z nichž by bylo lze usuzovat na to, že žalovanému nesvědčí námitka pozdního uplatnění práv z vadného plnění. Za účelem doplnění takových tvrzení žalobce po poučení o koncentraci řízení nežádal o poskytnutí lhůty.6. Z obsahu spisu ani z ničeho, co uváděl žalobce, neplyne, že by byla splněna kterákoli z podmínek, za nichž lze podle ustanovení § 118b odst. 1 o. s. ř. zásadu koncentrace řízení prolomit.7. Poukazoval-li žalobce na ustanovení § 118b odst. 1 o. s. ř. in fine, totiž že se má jednat o skutečnosti uvedené poté, co byl žalovaný vyzván k doplnění, přehlíží především, že k doplnění skutkových tvrzení byl dne 19. 1. 2024 vyzván žalovaný, nikoli žalobce, a též to, že žalovanému k doplnění skutkových tvrzení byla poskytnuta lhůta tří týdnů, která tedy uplynula dávno předtím, než žalobce soudu doručil (a přednesl) doplnil skutková tvrzení a označil důkazy. Nejde pak ani o skutečnosti a důkazy, jimiž by měla být zpochybněna věrohodnost provedených důkazních prostředků, ani o skutečnosti, které nastaly později (po prvním jednání ve věci) nebo které žalobce nemohl bez své viny včas uvést.8. Nad rámec právě uvedeného si žalobce v podání datovaném dne 26. 4. 2024 protiřečí, když na jednu stranu uvádí, že po první provedené opravě (v únoru/březnu 2019) „stejně jako žalovaný, i žalobce dospěl k závěru, že oprava byla provedena řádně a nevykazuje žádné vady“ (tuto myšlenku dále rozvádí, když popisuje, jak žalobce v březnu 2019 nemohl vadu v březnu 2019 „v žádném případě zjistit ani identifikovat“ a že „konkrétní vědomost o vadě žalobce nabyl až v srpnu 2020“, kdy mu manželé , jméno FO, předložili znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, ), na druhou stranu (současně) uvádí, že šlo o vadu, o níž žalovaný v době předání díla věděl, a proto mu nelze přiznat námitku pozdního uplatnění vady ve smyslu ustanovení § 2112 odst. 2 o. z.9. Mezi účastníky bylo nesporné, že po první uplatněné reklamaci žalovaný provedl opravu za stavebního dozoru žalobce, , tituly před jménem, , jméno FO, , za účasti , právnická osoba, . (znalecká kancelář), resp. , tituly před jménem, , jméno FO, (znalec), oprava byla dokončena v březnu 2019.10. Ke zjištění skutkového stavu věci soud provedl tyto důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění:11. Ze smlouvy o dílo soud zjistil, že ji dne , datum, uzavřeli účastníci a že se podle ní žalovaný zavázal provést pro žalobce dílo „, Anonymizováno, “, lokalita „, Anonymizováno, “. Ve smlouvě byla mj. sjednaná záruka v délce šedesáti měsíců od protokolárního předání a převzetí díla (čl. 9.1), byl také sjednaný způsob uplatnění reklamace, a to písemně s uvedením popisu vady, jak se projevuje, jakým způsobem žalobce požaduje vadu odstranit a zda požaduje finanční náhradu (čl. 9.4 smlouvy).12. Z předávacího protokolu dokončené stavby ze dne , datum, soud zjistil, že uvedeného dne bylo dílo předáno.13. Z protokolu o akreditovaném měření č. , Anonymizováno, soud zjistil, že dne , datum, bylo provedeno měření hladiny kročejového hluku podlahové konstrukce v bytě č. , hodnota, v domě , adresa, , a to na objednávku žalobce, protokol byl vydán dne , datum, se závěrem, že podlahová konstrukce pokoje , Anonymizováno, i pokoje , Anonymizováno, splňuje ČSN 73 0532.14. Ze soupisu vad při převzetí bytu po dokončení opravy ze dne , datum, soud zjistil, že tímto přípisem pan , jméno FO, informoval žalobce o nedostatcích po provedení opravy v jeho bytě, mj. v přípise uvádí, že „podlaha v chodbičce je cca o centimetr níže než podlaha v koupelně a v krajním bodě o několik milimetrů výše než první schod“, že „podlaha při dynamické zátěži pruží a vibruje“ a „v severním pokoji při zátěži na některých místech skřípe podlaha“. Tento přípis za žalobce dne 9. 3. 2019 převzal jeho tehdejší starosta, , tituly před jménem, , jméno FO, (nesporné mezi účastníky).15. Z přípisu , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , ze dne 5. 9. 2019, soud zjistil, že tímto přípisem se zástupkyně manželů , jméno FO, obrátila na žalobce ohledně více záležitostí, mj. ohledně podlahy v podkroví. Zástupkyně sdělila, že , jméno FO, preferují opravu podlahy. Z připojeného podacího razítka je evidentní, že přípis byl žalobci doručen dne 6. 9. 2019.16. Z přípisu žalobce ze dne 10. 9. 2019 soud zjistil, že jím žalobce žalovanému „postoupil k vyjádření“ dopis advokátky , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , a „žádal o vyjádření“ k několika bodům, mj. k opravě opravené podlahy v mezonetu. Žalobce žádal „o závazné stanovisko (…) v termínu do 16. 9. 2019“ tak, aby „mohl následně závazně informovat právního zá