54 C 113/2024-25 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se svým žalobním návrhem podaným k Městskému soudu v Brně domáhal po žalovaném, aby tento mu uhradil částku 11.285 Kč s příslušenstvím.2. Žalobce v souladu s ustanovením § 15 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen „zákon“) zjistil, že žalovaný je vlastníkem vozidla reg. zn.: , SPZ, , VIN , VIN kód, , číslo technického průkazu vozidla , IBAN, , přičemž vozidlo vedené v příslušném registru vozidel nemělo v období od 1. 7. 2022 do 16. 12. 2022 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení).3. K prokázání svých tvrzení žalobce uvedl, že žalovaný byl v období od 1. 7. 2022 do 16. 12. 2022 vlastníkem předmětného vozidla a v daném období nebylo uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobce uvedl, že pro zjištění pasivní legitimace žalovaného vycházel z údajů Centrálního registru vozidel. Žalobce eviduje pak data od jednotlivých pojistitelů s daty, která mu z Centrálního registru vozidel sděluje Ministerstvo dopravy a dle ust. § 15 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb.4. Soud podřadil toto řízení pod režim ustanovení § 115 písm. a) o. s. ř., kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci se práva účasti na projednávané věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.5. Podle ust. § 4 odst. 1 až 7, zák. č. 168/1999 Sb., jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. Výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu.6. Soud ověřil dotazem u , Anonymizováno, , odbor registru vozidel a řidičů, že žalovaný byl v rozhodném období provozovatelem a vlastníkem předmětného vozidla.7. Výše uvedené skutečnosti soud vzal za prokázané ze žalobcem předložených listinných důkazů, výzvy k úhradě příspěvku nepojištěných, z první a druhé upomínky, a z předžalobní výzvy zaslané žalovanému a podacího archu, který se k této předžalobní výzvě vázal. Žalobci tak dle ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., vznikl nárok na příspěvek. Dle ustanovení § 4 odst. 3 zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Zároveň dle ust. § 4 odst. 4 zákona platí, že: „Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.“ Žalobce v souladu s § 4 odst. 6 zákona zaslal žalovanému výzvu k úhradě příspěvku.8. Splatnost příspěvku ve výši 10.985 Kč za období od 1. 7. 2022 do 16. 12. 2022 nastala dne 30. 5. 2023. Vozidlo tak nebylo pojištěno 169 dní a žalovaný tímto jednáním porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný na výzvu žalobce nereagoval a ničeho neuhradil, žalovanému tak byla zaslána upomínka s výzvou na plnění do 15ti dnů od odeslání této upomínky, tj. ve lhůtě prodloužené nad rámec lhůty stanovené v ustanovení § 142 odst. 1 písm. a) zák. č. 99/1963 Sb. Žalobou požadovaná dlužná částka sestává ze základu příspěvku, který je tvořen příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno (a to dle ust. § 2 odst. 1, písm. H) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, konkrétně 65 Kč), která je vynásobena počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem, tedy 169 dní, celkem ve výši 10.985 Kč, a dále z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ustanovení § 4 odst. 4 zákona ve výši 300 Kč, a to dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb.9. S ohledem na skutečnost, že žalovaný ve lhůtě příspěvek nepojištěných neuhradil, ani neprokázal, že vozidlo nebylo provozováno v rozporu se zákonem, byl v prodlení s úhradou dlužné částky 11.295 Kč, a proto soud přiznal žalobci nárok žalobou vůči žalovanému uplatněný v plném rozsahu, a rovněž přiznal žalobci právo i na příslušenství vázající se k dlužné částce.10. Soud dále zavázal žalovaného rovněž povinností uhradit žalobci zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10.985 Kč od 31. 5. 2023 do zaplacení, v souladu s ust. § 1970 NOZ.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 a § 151 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.000 Kč. Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., za dva úkony spočívající ve výzvě k plnění a návrhu ve věci samé. Soud žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů na zastoupení žalobkyně advokátem, neboť tyto náklady nepovažuje za účelně vynaložené, a to z důvodu, že u žalobkyně coby veřejnoprávní instituce lze presumovat existenci dostatečného materiálního a personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byla schopna kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy, aniž by musela využívat právní pomoci advokátů. Současně se v řízení nevyskytlo nic zásadního, co by vyžadovalo a odůvodňovalo aktivní zastupování advokátem (viz nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 2984/09 ze dne 23. 11. 2010, nález Ústavního soudu ČR sp. zn. I. ÚS 988/12 ze dne 25. 7. 2012 a usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 1. 11. 2012, sp. zn. IV. ÚS 223/12). Neúčelnost těchto nákladů řízení za právní zastoupení žalobkyně byla potvrzena i rozhodnutím Krajského soudu v Brně – pobočka Jihlava ze dne 2. 12. 2020, č. j. 72 Co 283/2020-13.12. Žalovaný je tedy povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1.000 Kč, a to k rukám právní zástupkyně žalobce, , tituly před jménem, , jméno FO, , advokátky, se sídlem , Adresa advokátky, , do tří dnů od právní moci rozsudku.