54 C 233/2023-78 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou na soud dne 31. 8. 2023, doplněnou podáním ze dne 17. 10. 2023, se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 50.677 Kč spolu s příslušenstvím. Uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce , právnická osoba, (dále jen „právní předchůdce“) a žalovanou byla dne 30. 1. 2020 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě právní předchůdce žalobce poskytl žalované částku 32.000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit částku spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 18.801 Kč, úrokovou sazbou 24,57 % ročně, poplatkem za zpracování ve výši 12.647 Kč a pojistným, to vše v 24 měsíčních splátkách ve výši 2.644 Kč. Žalovaná neplnila řádně a včas smlouvou sjednané povinnosti a dostala se do prodlení s platbou pravidelných splátek; na dluh uhradila 2.350 Kč.2. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla dále dne 22. 10. 2019 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě právní předchůdce žalobce poskytl žalované částku 23.000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit částku spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 15.717 Kč, úrokovou sazbou 25,23 % ročně, poplatkem za zpracování ve výši 7.984 Kč a pojistným, to vše v 24 měsíčních splátkách ve výši 1.946 Kč. Žalovaná neplnila řádně a včas smlouvou sjednané povinnosti a dostala se do prodlení s platbou pravidelných splátek; na dluh žalovaná uhradila částku 10.350 Kč.3. Před poskytnutí obou úvěrů právní předchůdce žalobce s odbornou činností posoudil schopnost žalované řádně úvěry splácet, a to vyhodnocením informací požadovaných a získaných od žalované. Žalovaná byla dotazována na rodinné, majetkové a pracovní poměry, tvrzené skutečnosti byly ověřovány a hodnoceny.4. S účinností ke dni 16. 12. 2022 právní předchůdce žalobce postoupil pohledávky za žalovanou na žalobce.5. Žalovaná se k žalobě, která jí byla doručena, nevyjádřila.6. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (žalobce s tímto postupem soudu souhlasil, žalovaná souhlasila za použití ustanovení § 101 odst. 4 občanského soudního řádu).7. Dne 30. 1. 2020 byla mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Žalovaná svým podpisem potvrdila, že jí byla v hotovosti poskytnuta částka ve výši 32.000 Kč a zavázala se tuto částku vrátit spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 18.801 Kč, úrokovou sazbou 24,57 % ročně a poplatkem za zpracování ve výši 12.647 Kč, to vše v 24 měsíčních splátkách ve výši 2.644 Kč; poslední splátka byla splatná dne 30. 1. 2022. Žalovaná uhradila částku 2.350 Kč, ke dni 7. 12. 2020 činil dluh 31.508,69 Kč.8. V souvislosti s uzavřením předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, byla dne 30. 1. 2020 vyplněna zákaznická karta žalované. Žalovaná uvedla, že je svobodná, žije v nájmu, má vyživovací povinnost vůči 1 osobě a je invalidní důchodkyní. Měsíční příjem žalované činil 10.287 Kč, další příjmy domácnosti činily 30.000 Kč; žalovaná uvedla 1 zdroj příjmu. Odhadované měsíční výdaje činily 3.500 Kč, žalovaná hradila další splátky dluhů ve výši 1.946 Kč. Z karty vyplývá, že ze strany původního věřitele byly ověřeny příjmy a výdaje předložením (blíže nespecifikovaných) složenek, totožnost žalované byla ověřena předložením občanského průkazu.9. Dne 22. 10. 2019 byla mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Žalovaná svým podpisem potvrdila, že jí byla v hotovosti poskytnuta částka ve výši 23.000 Kč a zavázala se tuto částku vrátit spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 15.717 Kč, úrokovou sazbou 25,23 % ročně a poplatkem za zpracování ve výši 7.984 Kč, to vše v 24 měsíčních splátkách ve výši 1.946 Kč; poslední splátka byla splatná dne 22. 10. 2021. Žalovaná uhradila částku 10.350 Kč, ke dni 7. 12. 2020 činil dluh 19.168,31 Kč.10. V souvislosti s uzavřením předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, byla dne 22. 10. 2019 vyplněna zákaznická karta žalované. Žalovaná uvedla, že je svobodná, žije v nájmu, má vyživovací povinnost vůči 1 osobě a je invalidní důchodkyní. Měsíční příjem žalované činil 9.904 Kč, ostatní příjmy činily 14.800 Kč. Odhadované měsíční výdaje činily 3.500 Kč, žalovaná hradila další splátky dluhů ve výši 1.500 Kč. Z karty vyplývá, že ze strany původního věřitele byly ověřeny příjmy a výdaje předložením (blíže nespecifikovaných) složenek a výměrou důchodu, totožnost žalované byla ověřena předložením občanského průkazu.11. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 byly pohledávky s účinností ke dni 16. 12. 2022 postoupeny na žalobce. Žalovaná byla o postoupení pohledávek informována dopisem ze dne 16. 12. 2022, kterým byla současně vyzvána k zaplacení dluhu; dopis byl odeslán žalované dne 13. 1. 2023.12. Předžalobní upomínkou ze dne 1. 6. 2023 žalobce žalovanou opětovně vyzval k úhradě dluhu ze smlouvy č. , hodnota, a smlouvy č. , hodnota, . Dle podacího lístku byla upomínka odeslána žalované dne 2. 6. 2023.13. Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost (listinných) důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována.14. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) a zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).15. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.16. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.17. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.18. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.19. Podle § 547 občanského zákoníku musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.20. Podle § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.21. Po podřazení skutkového stavu pod výše uvedená zákonná ustanovení pak dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části.22. Soud se z úřední činnosti nejdříve zabýval platností předmětných smluv o úvěru. Smluvní ujednání mezi účastníky byla svým charakterem spotřebitelskými smlouvami, neboť žalobce, resp. jeho právní předchůdce, v rámci své podnikatelské činnosti poskytoval spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, jinak je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná.23. V posuzované věci žalovaná sice předložila právním