54 C 270/2023-25 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 6. 10. 2023 domáhal zaplacení 17.036,65 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že žalovaný uzavřel dne 25. 2. 2005 s právním předchůdcem žalobce (, právnická osoba, ) smlouvu o půjčce č. , hodnota, , na základě které byla žalovanému v hotovosti poskytnuta částka 8.000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit tuto částku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 5.312 Kč v 52 týdenních splátkách ve výši 256 Kč. Žalovaný svoji smluvní povinnost řádně a včas nesplnil, na dluh uhradil 713,70 Kč a vznikl mu dluh, který je předmětem tohoto řízení sestávající z dlužné jistiny ve výši 7.571,09 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 15.273,79 Kč a úroku z prodlení z dlužné jistiny 7.571,09 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.2. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla dále dne , datum, uzavřena smlouva o půjčce č. , hodnota, , na základě které byla žalovanému v hotovosti poskytnuta částka 10.000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit tuto částku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 6.640 Kč v 52 týdenních splátkách ve výši 320 Kč. Žalovaný svoji smluvní povinnost řádně a včas nesplnil, na svůj dluh uhradil 889,30 Kč a vznikl mu dluh, který je předmětem tohoto řízení sestávající z dlužné jistiny ve výši 9.465,56 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 19.178,36 Kč a úroku z prodlení z dlužné jistiny 9.465,56 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.3. S účinností ke dni , datum, právní předchůdce žalobce postoupil pohledávky za žalovaným na žalobce.4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.5. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen „o. s. ř.“); účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).6. Dne 25. 2. 2005 byla mezi společností , právnická osoba, a žalovaným uzavřena smlouva o půjčce č. , hodnota, . Žalovaný svým podpisem potvrdil, že mu byla v hotovosti poskytnuta částka ve výši 8.000 Kč a zavázal se tuto částku vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 5.312 Kč, tj. celkem 13.312 Kč, v 52 týdenních splátkách ve výši 256 Kč. Žalovaný na dluh uhradil 713,70 Kč, přičemž z této částky bylo na jistinu započteno 428,91 Kč; dluh na jistině činí 7.571,09 Kč.7. V souvislosti s uzavřením smlouvy o půjčce byla dne 25. 2. 2005 vyplněna zákaznická karta žalovaného. Žalovaný uvedl, že je zaměstnán jako sádrokartonář, jeho čistý příjem činí 12.901 Kč a další příjem domácnosti činí 6.000 Kč. Výdaje žalovaného činily 8.300 Kč (nájem ve výši 1.000 Kč, splátky ve výši 1.300 Kč a výdaje na domácnost ve výši 6.000 Kč). Z karty vyplývá, že ze strany původního věřitele byly ověřeny příjmy a výdaje žalovaného předložením pracovní smlouvy, výplatních pásek, nájemní smlouvy a dokladu SIPO; totožnost žalovaného byla ověřena předložením občanského průkazu.8. Dne 2. 2. 2005 byla mezi společností , právnická osoba, , a žalovaným uzavřena smlouva o půjčce č. , hodnota, . Žalovaný svým podpisem potvrdil, že mu byla v hotovosti poskytnuta částka ve výši 10.000 Kč a zavázal se tuto částku vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 6.640 Kč, tj. celkem 16.640 Kč, v 52 týdenních splátkách ve výši 320 Kč. Žalovaný na dluh uhradil 889,30 Kč, přičemž z této částky bylo na jistinu započteno 534,44 Kč; dluh na jistině činí 9.465,56 Kč.9. V souvislosti s uzavřením smlouvy o půjčce byla dne 2. 2. 2005 vyplněna zákaznická karta žalovaného. Žalovaný uvedl, že je zaměstnán jako dělník, jeho čistý příjem činí 12.921 Kč a další příjem domácnosti činí 6.700 Kč. Výdaje žalovaného činily 9.300 Kč (nájem ve výši , právnická osoba, Kč, splátky ve výši 1.300 Kč a výdaje na domácnost ve výši 6.000 Kč). Z karty vyplývá, že ze strany původního věřitele byly ověřeny příjmy a výdaje žalovaného předložením pracovní smlouvy, výplatních pásek, nájemní smlouvy a dokladu SIPO; totožnost žalovaného byla ověřena předložením občanského průkazu.10. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 byly pohledávky za žalovaným s účinností k témuž dni postoupeny na žalobce. Žalovaný byl o postoupení pohledávek informován dopisem dne 6. 1. 2021, kterým byl současně vyzván k zaplacení dluhu ve výši 28.349 Kč. Dopis byl odeslán dne 1. 2. 2021.11. Předžalobní upomínkou ze dne 11. 11. 2021 žalobce upozornil žalovaného na výši dluhu z půjčky č. , hodnota, a půjčky č. , hodnota, , a žalovaného vyzval k úhradě dluhu; upomínka byla žalovanému odeslána dne 12. 11. 2021.12. Soud v projednávané věci podle § 3028 zákona č. 89/2012 Sb. aplikoval zákon č. 513/199 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obchodní zákoník“) a zákon č. 40/1964 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „občanský zákoník“).13. Podle § 657 občanského zákoníku smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.14. Podle § 365 obchodního zákoníku, dlužník je v prodlení, jestliže nesplní řádně a včas svůj závazek.15. Podle § 369 odst. , právnická osoba, zákoníku, je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského.16. Po podřazení skutkového stavu pod výše uvedená ustanovení občanského a obchodního zákoníku v rozhodném znění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný coby dlužník z uzavřené smlouvy o půjčce č. , hodnota, a č. , hodnota, dle § 657 a násl. občanského zákoníku, porušil svoji povinnost plynoucí mu z těchto smluv, když řádně (v plné výši) a včas nehradil splátky, ačkoliv právní předchůdce žalobce svoji smlouvou převzatou povinnost vůči žalovanému bezezbytku splnil. Složení a výši dlužné částky žalovaný nijak nerozporoval. Vzhledem k uvedenému soud žalobě v plném rozsahu vyhověl (výrok I.) a přiznal žalobci, na kterého byla pohledávka postoupena, oproti žalovanému právo na zaplacení jistiny ve výši 7.571,09 Kč a 9.465,56 Kč.17. Protože žalovaný svůj peněžitý závazek řádně a včas neuhradil, dostal se do prodlení s plněním peněžitého závazku a žalobci vznikl nárok na zaplacení úroků z prodlení dle § 365 ve spojení s § 369 odst. 1 obchodního zákoníku. Soud proto žalobci přiznal též úroky z prodlení z jistiny v zákonné výši dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb.18. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s .ř., tak, že přiznal žalobci, který byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2.452 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1.000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty 21 % ve výši 252 Kč.20. Výrok IV. tohoto rozsudku je odůvodněn § 4 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu žalobci vznikla poplatková povinnost ve výši 800 Kč. Elektronický platební rozkaz však nebyl vydán. Z přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb., konkrétně z položky 2 vyplývá, že pokud soud platební rozkaz nevydá a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. Dle položky 1 bod 1 písm. a) činí poplatková povinnost žalobce částku 1.000 Kč. Na základě výše uvedeného uložil soud žalobci výrokem IV. tohoto rozsudku, aby uhradil na účet soudu doplatek soudního poplatku za řízení ve výši 200 Kč.