62 C 121/2024-78 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu 20. 3. 2024, doplněnou podáním ze dne 7. 8. 2024, domáhala zaplacení 20.882,21 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že se žalovaným uzavřela smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr formou čerpání úvěrového rámce až do výše limitu 20.000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet úvěr spolu s úrokem ve výši 16,9 % ročně pravidelnými měsíčními splátkami splatnými 16. dne daného kalendářního měsíce, a to ve výši 5 % úvěru. Současně se žalovaný zavázal hradit poplatky a případné sankce dle úvěrových podmínek žalobkyně. Jelikož žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, žalobkyně prohlásila úvěr za splatný ke dni 21. 6. 2023. Za dobu trvání úvěrového vztahu žalovaný čerpal peněžní prostředky v celkové výši 59.720 Kč, na poskytnutý úvěr uhradil 48.397,82 Kč. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá zaplacení nesplacené jistiny ve výši 18.782,21 Kč, poplatků ve výši 2.100 Kč a příslušenství.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen „o. s. ř.“); žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila, souhlas žalovaného se předpokládá (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).4. Dne 19. 12. 2019 byla mezi účastníky uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru (peníze na klik), na základě které se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému úvěr do výše sjednaného limitu 20.000 Kč k úvěrovému účtu č. , č. účtu, . Žalovaný se naopak zavázal poskytnutý úvěr splácet spolu s úrokem 16,9 % ročně a dalšími cenami a poplatky dle podmínek a ceníku žalobkyně, to vše v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 % ze sjednané výše úvěrového limitu, tj. ve výši 1.000 Kč, vždy k 16. dni každého kalendářního měsíce inkasem z účtu žalovaného č. , č. účtu, . žalovaný se dále v souvislosti s úvěrem zavázal platit veškeré ceny podle ceníku žalobkyně, zejména cenu za každé čerpání úvěru; ke dni uzavření smlouvy činila cena 50 Kč.5. V žádosti o poskytnutí úvěru žalovaný uvedl, že je svobodný, bydlí u rodičů, je zaměstnaný a má příjem 23.000 Kč. Výše příjmu byla ověřena z předložených výpisů z účtu žalovaného č. , č. účtu, ; v září 2019 činil konečný zůstatek na účtu 25.028,41 Kč, v říjnu 2019 činil 24.448,03 Kč a v listopadu 2019 činil 15.183,19 Kč. Žalovaný dále uvedl, že nehradí splátky jiných dluhů a nemá ani další výdaje (nájem, výživné, srážky ze mzdy apod.); měsíční výdaje žalovaného určila žalobkyně podle ekonomického modelu ve výši 6.380 Kč.6. Z výpisu z úvěrového účtu č. , č. účtu, se podává, že žalovaný čerpal finanční prostředky ve výši 59.720 Kč; na dluh uhradil 48.397,82 Kč, přičemž poslední úhradu provedl dne 20. 3. 2023 ve výši 485,89 Kč. Dle výpisů z úvěrového účtu činil dluh na jistině ke dni zesplatnění 18.782,21 Kč a poplatky 2.100 Kč.7. Dopisem ze dne 20. 5. 2023 žalobkyně opětovně upomenula žalovaného k úhradě dluhu; současně byl žalovaný upozorněn, že v případě dalšího prodlení s úhradou bude celý úvěr zesplatněn.8. Dopisem ze dne 21. 6. 2023 žalobkyně oznámila žalovanému zesplatnění úvěru a výši dluhu 21.961 Kč evidovaného na úvěrovém účtu č. , č. účtu, k 21. 6. 2023. Žalovaný byl znovu vyzván k úhradě dluhu.9. Předžalobní výzvou ze dne 20. 2. 2024 žalobkyně upozornila žalovaného na výši dluhu a vyzvala jej k úhradě ve lhůtě 5 dnů od doručení výzvy. Výzva byla odeslána 20. 2. 2024.10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli spotřebitelským úvěrem.12. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.13. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy14. Mezi žalobkyní a žalovaným vznikl závazkový vztah uzavřením smlouvy o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z. V tomto závazkovém vztahu vystupovala žalobkyně jako věřitel a žalovaný jako dlužník, přičemž se jednalo o úvěr spotřebitelský.15. Soud se proto zabýval tím, zda žalobkyně jako poskytovatel úvěru splnila povinnosti kladené na ni zákonem o spotřebitelském úvěru, a dospěl k závěru, že žalobkyně přiměřeně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Dostatečně a věrohodně zjistila z výpisů z účtů měsíční příjmy žalovaného. Byť žalobkyně spolehlivě neověřila běžné výdaje žalovaného, nezakládá toto pochybení neplatnost smlouvy o revolvingovém úvěru, neboť s ohledem na výši pravidelného měsíčného příjmu žalovaného a disponibilního zůstatku na účtu na konci každého měsíce, bylo možné dospět k závěru, že zbylé volné měsíční prostředky budou dostačující k pokrytí běžných výdajů žalovaného a na splátky daného úvěru ve výši 1.000 Kč. Bez významu v této souvislosti není ani skutečnost, že žalovaný až do konce roku 2022 úvěr pravidelně splácel, objektivně tedy byl schopen na úvěr plnit.16. Žalobkyně vedla pro žalovaného úvěrový účet č. , č. účtu, s možností čerpání kontokorentního úvěru do výše 20.000 Kč, žalovaný však porušil svoji smluvní povinnost tím, že nehradil sjednané splátky.17. Soud proto zavázal žalovaného k úhradě vyčerpaného a neuhrazeného zůstatku na účtu ve výši 18.782,21 Kč. Žalobkyni rovněž vzniklo právo na úhradu úroku kapitalizovaného za dobu od 22. 6. 2023 do 29. 2. 2024 ve výši 2.980,20 Kč a úroku ve výši 15 % ročně z částky 18.782,21 Kč od 1. 3. 2024 do zaplacení.18. V části, v níž žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení poplatků ve výši 2.100 Kč, soud žalobu zamítl, jelikož ustanovení týkající se této poplatků považuje za neplatné pro rozpor s dobrými mravy (k tomu obdobně srov. odůvodnění nálezu Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11).19. V projednávané věci žalobkyně vystupovala jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel, jedná se tedy o spotřebitelskou smlouvu podle § 1810 a násl. o. z. Pro spotřebitelské smlouvy obecně platí vyšší ochrana spotřebitele, která se projevuje už v samotném kontraktačním procesu. Poplatek za prodlení s úhradou nebo za zaslání upomínky je následkem nesplnění konkrétní povinnosti, tedy je možné na něj nahlížet jako na sankci, obdobně jako na je tomu u smluvní pokuty. Ústavní soud uzavřel, že v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající právo na smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis); opačný postup je v rozporu se zásadou poctivosti, tudíž mu nelze přiznat právní ochranu. Odkazuje-li smlouva o revolvingovém úvěru na ceník žalobkyně za účelem stanovení výše poplatků, lze takový odkaz považovat za obdobu sjednání smluvní pokuty v obchodních podmínkách. Z uvedených důvodů proto soud žalobu co do požadavku na zaplacení poplatků ve výši 2.100 Kč zamítl.20. Žalobkyně má podle § 1970 o. z. rovněž právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 18.782,21 Kč kapitalizovaného za dobu od 22. 6. 2023 do 29. 2. 2024 ve výši 1.952,83 Kč a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 18.782,21 Kč od 1. 3. 2024 do zaplacení; výše úroku z prodlení odpovídá nař. vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbylé části úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 18.782,21 Kč kapitalizovaného za dobu od 22. 6. 2023 do 29. 2. 2024 ve výši 104,74 Kč a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2.100