62 C 74/2024-68 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 23. 9. 2023 domáhala zaplacení 38.349,10 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že mezi účastníky byla dne 9. 8. 2022 uzavřena online smlouva o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 40.000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou částku spolu s úrokem v měsíčních splátkách ve výši 1.730 Kč, dluh nehradil řádně a žalobkyně proto dne 18. 8. 2023 úvěr zesplatnila. Žalovaný na dluh uhradil 10.380 Kč, žalobkyně se proto domáhá zaplacení dlužné částky podanou žalobou.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen „o. s. ř.“); žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila, souhlas žalovaného se předpokládá (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).4. Dne 9. 8. 2022 byla mezi účastníky prostřednictvím služeb komunikace na dálku uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 40.000 Kč. , adresa, .136 Kč byla vyplacena bezhotovostním převodem na účet žalovaného č. , č. účtu, , částka 20.864 Kč byla na základě žádosti žalovaného vyplacena ve prospěch žalobce jako věřitele předchozího závazku žalovaného vyplývající ze smlouvy č. , hodnota, ze dne 1. 8. 2022, a částka 8.000 Kč byla započtena na náklady žalobce vynaložené na poskytnutí úvěru. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté finanční prostředky spolu s úrokem 23 % ročně v 72 pravidelných měsíčních splátkách po 1.730 Kč.5. V souvislosti s uzavřením smlouvy o úvěru byla vyplněna příloha č. , hodnota, smlouvy o úvěru, tzv. posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Žalovaný uvedl, že je svobodný a nemá vyživovací povinnost vůči žádné osobě. Žalovaný byl v době žádosti o poskytnutí úvěru osobou samostatně výdělečně činnou, jeho příjem činil 33.225 Kč. Výdaje na bydlení žalovaného činily 3.000 Kč. Totožnost žalovaného byla ověřena předložením fotokopie občanského průkazu, výše příjmů a výdajů byla ověřována v živnostenském rejstříku, přiznáním k dani z příjmů fyzických osob za rok 2021 (základ daně 389.700 Kč), lustrací v registru SOLUS, REPI, ISIR, CRIBIS (vše bez negativního záznamu) a výpisem z účtu žalovaného č. , č. účtu, za červen 2022 (celkové příjmy 217.349,24 Kč, celkové výdaje 273.043,59 Kč).6. Upomínkou ze dne 20. 3. 2023 a 5. 4. 2023 byl žalovaný upozorněn na prodlení s úhradou splátky splatné dne 15. 3. 2023; současně byl žalovaný upozorněn na možnost zesplatnění úvěru v případě dalšího prodlení s úhradou splátek; upomínky byly odeslány 20. 3. 2023 a 5. 4. 2023. téhož dne.7. Dopisem ze dne 18. 8. 2023 žalobce oznámil žalovanému zesplatnění úvěru z důvodu prodlení s úhradou řádných splátek. Současně žalobce vyzval žalovaného k úhradě celého dluhu nejpozději do 22. 9. 2023 a upozornil jej na možnost uplatnění nároku soudní cestou. Dopis byl žalovanému odeslán dne 18. 8. 2023.8. Žalobkyně v rámci své podnikatelské činnosti poskytovala spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, v opačném případě je třeba takovou smlouvu považovat za neplatnou.9. Neplatnost smlouvy ve smyslu § 87 odst. 1 z. s. ú. jako důsledek porušení zákonem stanovené povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele, je neplatností absolutní. Soud k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, přihlíží i bez návrhu (srov. rozhodnutí ESD č. C - 679/18 a též ÚS ČR, sp.zn. III ÚS 4129/18). Soud se proto z úřední činnosti nejdříve zabýval platností předmětné smlouvy o úvěru.10. V rámci posouzení úvěruschopnosti ověřovala žalobkyně informace týkající se příjmů a výdajů žalovaného nedostatečně. Z daňového přiznání lze učinit závěr pouze o tom, jaký je celkový roční příjem žalovaného, nelze z něj však jednoznačně určit, jakého měsíčného příjmu žalovaný před uzavřením smlouvy o úvěr skutečně dosahoval. Nadto předložené daňové přiznání se vztahovalo k období od 1. 1. 2021 do 31. 12. 2021, smlouva o úvěru však byla uzavřena až o několik měsíců později dne 9. 8. 2022; pravidelný příjem žalovaného bezprostředně před uzavřením smlouvy tak nebyl dostatečně zjištěn a ověřen. Výdaje žalovaného nebyly ověřovány vůbec, žalobkyně nevyžádala jediný doklad, který by prokázal tvrzení žalovaného stran výdajů. Údaj o celkových měsíčních výdajích ve výši 3.000 Kč mohl a měl v žalobkyni vzbudit pochybnosti o jeho správnosti, neboť deklarovaná výše výdajů se při obecné známosti o ceně nákladů na bydlení musela nutně jevit jako podezřele nízká. Jistě bylo v možnostech žalobkyně ověřit si alespoň dílčí část výdajů žalovaného, a to např. předložením dokladu o úhradě nákladů na energie (plyn, voda, elektřina, vodné a stočné apod.), žalobkyně však žádné aktivní kroky k řádnému ověření výdajů žalovaného nepodnikla.11. Žalobkyně nedostála své zákonem stanovené povinnosti, když poskytla žalovanému úvěr v rozporu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, smlouva o úvěru je proto od počátku absolutně neplatná. Účelem § 87 z.s.ú. je postih věřitele, který nedostatečně posoudil schopnost spotřebitele řádně splácet úvěr, v podobě ztráty zisku na smluvních úrocích, smluvních pokutách a dalších poplatcích. Současně je pak vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy dle § 87 z.s.ú. projevem ochrany spotřebitele v tom smyslu, že poskytnutou jistinu není dlužník povinen vrátit ihned, ale až v době odpovídající jeho možnostem. Splatnost nevrácené jistiny proto nastává v době přiměřené možnostem spotřebitele. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení a věřiteli tak nemůže vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o.z. Novou dobu splatnosti nevrácené jistiny je v takovém případě nutné určit dle dohody účastníků, v opačném případě ji založí soud svým rozhodnutím. Do této doby však není spotřebitel v prodlení s vrácením poskytnuté jistiny a věřitel není oprávněn žádat nejen veškeré smluvní úroky, poplatky či smluvní pokuty sjednané dle absolutně neplatné smlouvy, ale není ani oprávněn žádat úrok z prodlení, neboť splatnost nevrácené jistiny dosud nenastala (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, č.j. 33 Cdo 3675/2021).12. Ve světle uvedeného proto žalobkyni vzniklo právo na vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny. Žalobkyně poskytla žalovanému částku 40.000 Kč, žalovaný na dluh uhradil 10.380 Kč; žalobkyni vznikl nárok na vrácení plnění ve výši 29.620 Kč. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 29.620 Kč a ve zbylé části uplatněného nároku 8.729,10 Kč žalobu zamítl.13. Splatnost neoprávněného majetkového prospěchu je odvozena od výzvy k jeho vydání; v daném případě lze za výzvu k plnění považovat předžalobní upomínku ze dne 18. 8. 2023, ve které byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu ze smlouvy úvěru nejpozději do 22. 9. 2023.14. Domáhá-li se věřitel nevrácené jistiny spolu s úrokem z prodlení v rámci soudního řízení, je nezbytné zkoumat, jaké byly možnosti a schopnosti spotřebitele vrátit poskytnutou jistinu, přičemž na spotřebiteli je, aby tvrdil (a následně i prokázal), že není v jeho možnostech a schopnostech hradit dluh ve stanovené lhůtě. S ohledem na pasivitu žalovaného, který se ve věci nevyjádřil, neposkytl soudu žádné informace stran svých možností k vrácení dluhu, resp. netvrdil, že doba plnění požadovaná žalobkyní není přiměřená jeho možnostem, a z obsahu spisu nevyplývá, že by se výzvě žalobkyně k plnění dluhu bránil námitkou, že není v jeho možnostech dluh splnit, resp. neuvedl, kdy, v jakém časovém horizontu bude schopen svůj dluh uhradit, nastala splatnost předmětného dluhu marným uplynutím lhůty k plnění po výzvě žalobkyně a žalovaný je od 23. 9. 2023 v prodlení.15. Podle § 1970 o. z. má žalobkyně počínaje dnem 19. 9. 2023 právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši odpovídající nař. vlády č. 351/2013 Sb.16. Z důvodů shora vyložených soud výrokem pod bodem I tohoto rozsudku žalobě zčásti vyhověl a ve zbytku žalobu výrokem pod bodem II zamítl.17. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.18. O nákladech řízení soud rozhodlo podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Předmětem řízení bylo zaplacení 38.349,10 Kč. Žalobkyně má podle poměru svého úspěchu právo na náhradu 54,48 % nákladů řízení (úspěch 77,24 % ponížený