63 C 296/2024-19 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou soudu dne 23.9.2024 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 26.290,-Kč s 15% úrokem z prodlení z částky 22.200,-Kč ročně od 30.7.2023 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši , právnická osoba, ,-Kč. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalovaným a žalobkyní byla dne 22.5.2023 uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě byly žalobkyní žalovanému zaslány na peněžní účet č. , č. účtu, peněžní prostředky ve výši 15.000,-Kč oproti závazku žalovaného uhradit poskytnutou částku spolu s poplatkem ve výši 7.200,-Kč v termínu do 29.7.2023. Žalovaný však své peněžní závazky neuhradil řádně a včas, když uhradil toliko 1.820,-Kč. Ke dni 23.9.2024 činila pohledávka žalobkyně za žalovaným celkem 22.200,-Kč (je složena z dlužné jistiny a poplatků), dále žalobkyně požaduje zaplacení smluvní pokuty za období od 30.7.2023 do 27.8.2024 ve výši 0,10% denně z částky 15.000,-Kč, to je 5.910,-Kč a tato byla ponížena o úhradu 1.820,-Kč, žalobkyně tedy požaduje zaplacení smluvní pokuty ve výši 4.090,-Kč a také nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2.500,-Kč.2. Z důkazů provedených v řízení byly zjištěny následující skutečnosti:Ze smlouvy o zápůjčce bylo zjištěno, že je datována dnem 22.5.2023, je sepsána mezi žalovaným a žalobkyní, která se zavázala poskytnout žalovanému bezúčelovou a bezhotovostní zápůjčku v celkové výši 15.000,-Kč převodem na bankovní účet č. , č. účtu, oproti závazku žalovaného vrátit zápůjčku společně s poplatkem ve výši 7.200,-Kč ve třech splátkách po 7.400,-Kč (čl. I, bod 1.1, bod 1.2. a bod 1.4. smlouvy).3. Z výpisu z běžného účtu č. , č. účtu, ze dne 31.5.2023 bylo zjištěno, že dne 22.5.2023 byla částka 15.000,-Kč poukázána na účet příjemce č. , č. účtu, .4. Z upomínek datovaných dnem 25.6.2023 a 3.8.2023 a oznámení o zesplatnění úvěru – výzvy k úhradě ze dne 25.7.2023 bylo zjištěno, že jsou adresovány žalovanému, který byl žalobkyní opakovaně upomínán a vyzýván k úhradě dlužných částek specifikovaných v té které upomínce.5. Ze sdělení vyhotoveného , právnická osoba, . dne 21.3.2025 bylo zjištěno, že žalovaný byl v květnu roku 2023 majitelem běžného účtu č. , č. účtu, , na který byla dne 22.5.2023 připsána částka 15.000,-Kč coby zápůjčka od žalobkyně, jak bylo zjištěno z výpisu z účtu vedeného , právnická osoba, . , č. účtu, za období od 1.5.2023 do 30.6.2023 .6. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že tvrzení obsažená v žalobě nebyla z důkazů navržených žalobkyní prokázána. V řízení byla stěžejní aplikace poučovací povinnosti soudu ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., jenž je poučovací povinností soudu, ke které dochází jen při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání, znemožnil soudu, aby mu poskytl poučení podle § 118a o.s.ř. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle § 118a o.s.ř. proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. §1 až 200za. Komentář. I. vydání. Praha : C. H. Beck, 2009 s. 831). Nedostaví-li se k jednání řádně předvolaný účastník a v důsledku této skutečnosti mu nelze poskytnout poučení podle § 118a o.s.ř., nahlíží se na něj jako na účastníka řádně poučeného (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29.4.2008, sp. zn. 28 Cdo 1537/2008,). Žalobkyně tím, že se nedostavila k jednání soudu, rezignovala na svá procesní práva a tato skutečnost musí jít pouze a výlučně k její tíži, nikoliv k tíži žalovaného. Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. Žaloba byla projednatelná, nebylo tedy možno postupovat podle § 43 o.s.ř. a proto bylo namístě postupovat pouze podle § 118a o.s.ř..7. Z provedených důkazů není zřejmé, zda strany uzavřely smlouvu o zápůjčce. Vzhledem k chybějícímu podpisu zejména žalovaného u shora uvedené smlouvy o zápůjčce či jinak vyjádřené vůli žalovaného uzavřít smlouvu, není ani prokázáno, že žalovaný měl vůli s žalobkyní takovou smlouvu uzavřít. Z žádného z předložených důkazů nelze mít za prokázáno, že by žalovaný jakkoli vyjádřil souhlas se smlouvou o zápůjčce, nelze ani jednoznačně určit zda žalovaný byla osobou skutečně jednající s žalobkyní stran uzavření smlouvy.8. Z výpisu z běžného účtu č. 213133800/0800 ze dne 31.5.2023 a sdělení společností , právnická osoba, .. ze dne 21.3.2025 vzal soud za prokázané, že z účtu žalobkyně byla na účet č. 293391470/0300 vedený pro žalovaného převedena dne 22.5.2023 částka 15.000,-Kč, a toto plnění bylo dle ustanovení § 2991 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) soudem posouzeno jako bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalovaného, neboť žalovaný získal majetkový prospěch bez právního důvodu. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (§ 2991 odst. 1 o.z.). Jak je uvedeno shora, bylo prokázáno, že žalovanému byly poskytnuty finanční prostředky ve výši 15.000,-Kč, z čehož žalovaný žalobkyni vrátil 1.820,-Kč. Bezdůvodné obohacení žalovaného tedy činí 13.180,-Kč (15.000 – 1.820 = 13.180), proto byla žaloba shledána důvodnou v části, v níž žalobkyně požadovala úhradu částky 13.180,-Kč a ohledně dalších žalobou uplatněných nároků byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.9. Vzhledem k tomu, že u nároku na vydání bezdůvodného obohacení není v občanském zákoníku uvedena lhůta splnění, byl žalovaný povinen plnit na výzvu žalobkyně. Prokazatelně byl žalovaný vyzván k vrácení peněžitého plnění výzvou k úhradě ze dne 1.8.2024. Z doručenky č. RR , Anonymizováno, je zřejmé, že zásilka s výzvou k vrácení peněžitého plnění adresovaná žalovanému byla dána k přepravě provozovateli poštovních služeb dne 1.8.2024 a dle ustanovení § 573 o.z. byla tato žalovanému doručena dne 5.8.2024 (§ 605 odst. 1, § 607 o.z.). Nesplnil-li tedy žalovaný svůj peněžitý závazek den poté, to je 6.8.2024, ocitl se ode dne následujícího, tedy od 7.8.2024 s plněním svého závazku v prodlení (§ 1968, 1970 o.z.). Žalobkyně je proto oprávněna požadovat zaplacení úroků z prodlení z dlužné částky od 7.8.2024. Výše úroků z prodlení byla stanovena podle ustanovení § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, a odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Proto byla žalovanému stanovena povinnost zaplatit žalobkyni nejen dlužnou částku 13.180,-Kč, ale i příslušný úrok z prodlení od 7.8.2024 do zaplacení tak, jak je uvedeno ve výroku I a ve zbývající části byla žaloba zamítnuta.10. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky v celkové výši 26.290,-Kč a byla úspěšná ve výši 13.180,-Kč, což je 50% z požadované částky. Neúspěch žalobkyně je úspěchem žalovaného, který tedy byl úspěšný rovněž v 50 %. Proto bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.11. Žalobkyně uhradila v souvislosti s podanou žalobou sodní poplatek ve výši 1.132,-Kč. Podle ustanovení § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, vznikla žalobkyni podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu poplatková povinnost ve výši 1.132,- Kč, avšak elektronický platební rozkaz vydán nebyl. Proto byl žalobkyni doměřen soudní poplatek do výše 1.415,-Kč a žalobkyni byla stanovena povinnost zbývající část soudního poplatku ve výši 283,-Kč uhradit (položka 2 bod 2, položka 1 bod 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků, jež je přílohou zákona o soudních poplatcích).