ECLI: ECLI:CZ:MSBR:2024:72.C.153.2024.1 Datum: 2024-07-30 Předmět: zaplacení 11 000 Kč s příslušenstvím - půjčka Ustanovení: ["§ 11 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", " ["postoupení pohledávky""smlouva o půjčce""peněžité plnění"]
O co šlo: zaplacení 11 000 Kč s příslušenstvím - půjčka (["§ 11 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142a z. č. 99)
1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 11.000 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, , a žalovaným byla dne 10. 9. 2009 uzavřena smlouva o půjčce označená pod číslem , hodnota, , na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 11.000 Kč, které žalovaný převzal v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal tuto částku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 9.196 Kč vrátit žalobci v pravidelných 60 týdenních splátkách ve výši po 341 Kč, s tím, že poslední splátka byla sjednána ve výši 77 Kč, avšak žalovaný zaplatil za účelem úhrady dluhu toliko částku ve výši 3.464 Kč. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena právním předchůdcem žalobce na žalobce, o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání za použití ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlasili.4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav.5. Žalovaný uzavřel dne 10. 9. 2009 s právním předchůdcem žalobce, společností , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., smlouvu o půjčce. Na základě uzavřené smlouvy právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 11.000 Kč, které žalovaný převzal v hotovosti před podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal půjčku vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 9.196 Kč, a to formou 60 týdenních splátek ve výši 341 Kč týdně, přičemž poslední splátka byla sjednána ve výši 77 Kč.6. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 právní předchůdce žalobce, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., postoupil pohledávku za žalovaným na společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., o čemž byl žalovaný informován oznámením ze dne 25. 6. 2015, ze kterého je patrná výše dlužné částky, a kterým byl žalovaný rovněž vyzván k zaplacení dluhu. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 byla pohledávka dále postoupena na žalobce. Žalovanému bylo dne 17. 9. 2018 zasláno oznámení o postoupení pohledávky na žalobce, jak je zřejmé rovněž z připojeného poštovního podacího archu. Odeslání předžalobní výzvy ze dne 25. 4. 2024 žalobce prokázal poštovním podacím archem.7. V projednávaném sporu nejde o právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných. Soud proto v souladu s ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, posuzoval daný závazkový vztah podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013, neboť se jedná o právní poměr vzniklý před 1. 1. 2014.8. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. Mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce byla uzavřena smlouva o půjčce dle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku. Smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Žalobce smlouvou o půjčce ze dne 10. 9. 2009 obsahující prohlášení žalovaného, že půjčku převzal v hotovosti, prokázal, že žalovanému poskytl peněžní prostředky ve výši 11.000 Kč. Žalovaný se zavázal půjčku vrátit spolu se sjednaným poplatkem ve výši 9.196 Kč. Žalobce uvedl, že za účelem úhrady půjčky bylo ze strany žalovaného plněno pouze částečně, když byla zaplacena toliko částka ve výši 3.464 Kč. Žalovaný skutečnosti tvrzené žalobcem v řízení nerozporoval, netvrdil, že by svůj závazek vrátit žalobci dohodnutou částku nejpozději ve lhůtě splatnosti do 4. 11. 2010, splnil, když žalovaný zůstal v řízení zcela nečinný a na svou obranu ničeho neuvedl. Pohledávka byla postoupena na žalobce, který je tak ve věci aktivně legitimován. Nárok žalobce vyplývá ze smluvních ujednání účastníků. Vedle jistiny má žalobce právo na úhradu příslušenství představovaného mimo jiné úroky z prodlení dle ust. § 517 odst. 2 občanského zákoníku.9. Vzhledem ke shora uvedenému soud žalobě vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto rozsudku. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci soud stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. tak, že soud zcela procesně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl, a to v celkové výši 2.252 Kč. Náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, z odměny právního zástupce žalobce v souladu s ustanovením § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za 3 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., (příprava a převzetí, písemné podání soudu týkající se věci samé v podobě žaloby, výzva k plnění) ve výši 300 Kč za úkon spolu s paušální náhradou nákladů za každý úkon právní služby ve výši 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., jež byla žalobci přiznána v celkové výši 300 Kč za 3 úkony právní služby, a z náhrady daně z přidané hodnoty v sazbě 21 % počítané ze základu 1.200 Kč ve výši ve výši 252 Kč. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., za splnění podmínek, jež aplikaci tohoto ustanovení umožňují s tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, když soudu je z jeho úřední činnosti známo, že žalobce podává velké množství typově stejných žalob, přičemž skutková tvrzení mají ustálenou podobu a v rámci formulářovým způsobem podaných návrhů dochází pouze ke změně dílčích údajů.