104 C 121/2024-42 — Městský soud v Brně

1. Žalobou doručenou soudu dne 7.9.2022 domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení částky 18 400 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty ve výši 4 740 Kč z titulu uzavřené smlouvy o zápůjčce. Žalobkyně v návrhu uvedla, že s žalovanou dne 30.6.2021 uzavřela prostřednictvím komunikace na dálku smlouvu o zápůjčce, na základě které žalobkyně poskytla žalované zápůjčku ve výši 12 000 Kč, a žalovaná se zavázala tuto zápůjčku vrátit společně s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 3 900 Kč, a to do 30.7.2021. Smlouva měla být uzavřena tak, že žalovaná vyplnila na webových stránkách žalobkyně www.coolcredit.cz formulář s žádostí o poskytnutí zápůjčky, zadala své osobní a kontaktní údaje. Smlouva pak byla žalovanou odsouhlasena PIN kódem zasílaným žalované na telefonní číslo. V čl. 2.3 smlouvy byla sjednána smluvní pokuta pro případ prodlení s úhradou ve výši 0,1% z dlužné částky za každý den prodlení. Žalovaná ve lhůtě ani následně zápůjčku ani poplatek neuhradila. Žalobkyně žalovanou opakovaně vyzývala k úhradě, avšak žalovaná doposud nic neuhradila. Ke dni podání žaloby požaduje žalobkyně uhrazení jistiny ve výši 12 000 Kč, poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši 3 900 Kč, poplatků za upomínání ve výši 2 500 Kč a smluvní pokuty ve výši 4 740 Kč. Dopisem ze dne 27.7.2022 byla žalované zasílána předžalobní upomínka.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. V souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu v platném znění (dále jen o.s.ř. ) a v souladu s ustanovením § 156 odst. 1 o.s.ř. soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených listinných důkazů.3. Ze smlouvy o zápůjčce bylo zjištěno, že dne 30.6.2021 byla uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které se žalobkyně jako věřitel zavázala poskytnout žalované jako dlužníku částku 12 000 Kč, a žalovaná se zavázala tuto částku společně s poplatkem za poskytnutí ve výši 3 900 Kč žalobkyni vrátit do dne 30.7.2021. V čl. 2.3 smlouvy byla sjednána smluvní pokuta 0,1% z dlužné částky denně pro případ prodlení, a dále byly ujednány jednotlivé náklady věřitele v případě vyzývání dlužníka k úhradě dluhu. Smlouva byla podepsána zadaným PIN kódem.4. Z potvrzení o platbě bylo zjištěno, že dne 30.6.2021 byla z účtu žalobkyně na účet č. , č. účtu, zaslána částka 12 000 Kč.5. Z print screenu obrazovky bylo zjištěno, že dne 11.11.2019 proběhla z účtu č. , č. účtu, platba ve výši 1 Kč, kdy se jednalo o účet totožný s tím, na který byla zaslána částka 12 000 Kč. Dle uvedených údajů se jedná o účet žalované.6. Z upomínky ze dne 6.8.2021, ze dne 13.8.2021, ze dne 20.8.2021 a ze dne 13.9.2021 bylo zjištěno, že byla žalovaná opakovaně vyzývána k úhradě dluhu. Doručenky či doklady o odeslání nebyly soudu předloženy. Dopisem ze dne 27.7.2022 byla žalované zasílána předžalobní upomínka.7. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.8. Podle § 547 o. z. musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.9. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.10. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.11. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.12. Podle § 87 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.13. Po právním posouzení skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je pouze částečně důvodná.14. Soud se nejprve zabýval platností předmětné úvěrové smlouvy.15. Mezi účastníky existovala vůle uzavřít smlouvu o úvěru, na základě které by žalobkyně poskytla žalované částku ve výši 12 000 Kč a žalovaná by žalobkyni vrátil částku 15 900 Kč, tj. jistina ve výši 12 000 Kč a poplatek ve výši 3 900 Kč. Charakter smluvního ujednání mezi účastníky byl spotřebitelskou smlouvou, neboť žalobkyně v rámci své podnikatelské činnosti poskytuje spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, jinak je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná. Žalobkyně v rámci žaloby netvrdila ani nedokazovala, že by úvěruschopnost žalované jakkoliv prověřovala, na výzvu soudu sdělila, že ohledně ověření úvěruschopnosti nebude doplňovat žádná skutková tvrzení. Soud má tedy za to, že žalobkyně nezjišťovala schopnost žalované zápůjčku splácet, tak jak to požaduje zákon, když neměla řádně ověřené příjmy a výdaje žalované.16. Soud přihlíží k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek i bez návrhu, jak vyplývá z dikce zákona shora citovaného. Žalobkyně soudu nepředložila žádný důkaz ohledně zjišťování úvěruschopnosti žalované, nedostála tak své povinnosti, neboť nepostupovala s odbornou péčí při posuzování schopnosti žalované splácet (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2019, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). K obdobným závěrům dospěl i Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, kdy dovodil, že „součástí odborné péče poskytovatel úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit)…poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit…totiž proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům v podobě vykonávacího řízení subjektům, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu…“17. Pakliže soud dospěl k závěru, že smlouva byla absolutně neplatná od počátku, došlo ze strany žalované k bezdůvodnému obohacení, neboť získala majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. Žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, žalovaná na tuto částku nic neuhradila, k úhradě na bezdůvodném obohacení tak zbývá částka 12 000 Kč, kdy bylo žalobě v tomto rozsahu vyhověno. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř.18. Pokud jde o další uplatňované nároky představující částku 3 900 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 15 900 Kč od 31.7.2021 do zaplacení, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč a smluvní pokutu ve výši 4 740 Kč, v tomto rozsahu soud žalobu zamí