108 C 265/2024-22 — Městský soud v Brně

Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 24 769,94 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že žalovaný s ní uzavřel dne , datum, rámovou smlouvu, kterou požádal o poskytnutí úvěru ve výši 50 000 Kč. Protože žalovaný splnil podmínky pro poskytnutí úvěru došlo k jeho poskytnutí dne , datum, a žalovanému byla částka 50 000 Kč vyplacena na běžný účet. Ve smlouvě byl dohodnut úrok z úvěru ve výši 15,9 %. Žalovaný se zavázal měsíčně hradit pravidelné splátky ve výši 1 365 Kč, kdy předpokládané datum splacení úvěru bylo 17. 1. 2026. V období od , datum, do , datum, žalovaný řádně hradil sjednané splátky. Od , datum, však nebyly splátky žalovaným uhrazeny. Pro závažné porušení smluvních povinností ze strany žalovaného přistoupila žalobkyně k zesplatnění úvěru ke dni , datum, . Ke dni zesplatnění činila dlužná částka 24 269,94 Kč na jistině a 920,50 Kč na nesplacených smluvních úrocích za období od 17. 4. 2024 do 16. 7. 2024. Žalobkyně dále požaduje sjednaný úrok 15,9 % za období od 17. 7. 2024 do 15. 8. 2024 a ve výši 14,75 % od 16. 8. 2024 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % od 27. 7. 2024 do zaplacení. Dále žalobkyně požaduje úhradu částky 500 Kč za nepovolený debet vzniklý na účtu žalovaného č. , č. účtu, , který žalobkyně pro žalovaného vedla na základě rámcové smlouvy ze dne , datum, .Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.V souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.Po skutkové stránce soud zjistil tento skutkový stav. Dne , datum, uzavřela žalobkyně a žalovaný rámcovou smlouvu č. , hodnota, , dle které vedla pro žalovaného běžný účet č. , č. účtu, . Z obchodních podmínek, které jsou součástí rámcové smlouvy, vyplývá, že nebyla sjednána možnost přečerpat finanční prostředky na běžném účtu do záporného zůstatku. V rámci rámcové smlouvy pak byla sjednána možnost čerpání úvěru ve výši 50 000 Kč, kdy tato částka byla žalovanému poskytnuta ze strany žalobkyně dne , datum, na jeho účet č. , č. účtu, (viz rámcová smlouva, obchodní podmínky, předsmluvní informace, výpis z účtu). Ve smlouvě se žalovaný zavázal že úvěr bude hradit formou pravidelných měsíčních splátek po 1 365 Kč splatných vždy 17. den v měsíci. Účastníci si sjednali s úroky v sazbě 15,9 % ročně. Z výpisu z běžného účtu žalovaného za období od 3. 6. 2024 do 21. 8. 2024 bylo zjištěno, že ke dni 3. 6. 2024 byly finanční prostředky na jeho běžném účtu v záporném zůstatku -500 Kč. Z přehledu plateb vyplynulo, že žalovaný v době od , datum, do , datum, řádně hradil sjednané splátky, kdy žalobkyně tyto částečně započítávala na sjednaný úrok a částečně na dlužnou jistinu. Ke dni 17. 4. 2024 činila nesplacená částka úvěru 24 269,94 Kč. Následně nebylo žalovaným ničeho spláceno a dne , datum, přistoupila žalobkyně k zesplatnění úvěru. Současně žalovaného vyzvala i k úhradě záporného zůstatku na jeho účtu ve výši 500 Kč. Úroky k tomuto datu činily částku 920,50 Kč (viz přehled plateb, výzva k zaplacení ze dne 17. 7. 2024).Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným vznikl závazkový vztah, a to uzavřením smlouvy o úvěru ve smyslu ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku a zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. V tomto závazkovém vztahu vystupovala žalobkyně jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni peněžní prostředky včetně dohodnutých úroků (§ 1970). V souladu s ustanovením § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Žalovaný svoji povinnost v celém rozsahu nesplnil, proto žalobkyni vzniklo právo po žalovaném požadovat vrácení dlužné jistiny, spolu se sjednanými úroky z úvěru (od 16. 8. 2024 pak v maximální výši dle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru) a s úroky z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Tato dlužná částka je představována dlužnou jistinou ve výši 24 269,94 Kč a sjednaným úrokem vyčísleným ke dni 16. 7. 2024 ve výši 920,50 Kč. Nárok žalobce na sjednaný úrok vyplývá ze smluvních ujednání účastníků a § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a nárok na úrok z prodlení je dán § 1970 občanského zákoníku. Soud proto zavázal žalovaného i k úhradě sjednaného úroku z jistiny od data 16. 8. 2024 do zaplacení a rovněž k úhradě úroku z prodlení od 27. 7. 2024 do zaplacení. Nárok na zaplacení částky 500 Kč je rovněž dán, neboť žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvou ve smyslu ust. § 2662 a násl. občanského zákoníku, kterou se žalobkyně zavázala zřídit běžný účet pro žalovaného. Žalobkyně svoji povinnosti splnila a daný účet pro žalovaného zřídila. Žalovaný však porušil povinnosti vyplývající z uzavřené smlouvy, když neoprávněně čerpal peněžní prostředky z předmětného účtu, i když na něm neměl dostatečné peněžní prostředky, kdy k 3. 6. 2024 činila výše nepovoleného debetu částku 500 Kč. Soud tedy zavázal žalovaného uhradit žalobkyni celkem částku 24 769,94 Kč s požadovaným příslušenstvím. Žalovaný v řízení neprokázal, že by poskytnuté finanční prostředky ve sjednané žalobkyni uhradil, netvrdil, ani nedoložil jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok vůči němu žalobou uplatněný, je z hlediska hmotně právního nedůvodný.Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná a má dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 991 Kč.